Jaké jsou výhody strojově hlazeného betonu v rodinném domu oproti anhydritu? Denní výkonnost při pokládce činí 150 až 200 m2 (při síle betonu 5 až 6 cm), dostupnost betonáže je až 120 m vertikálně i horizontálně, větší je i pevnost, beton rychleji vysychá a v případě realizace podlahového vytápění déle drží teplo. Nižší je přitom oproti anhydritu i cena betonu (u rodinných a bytových domů činí 280 až 260,- Kč/m2). Beton nám v případě havárie (prasklá voda) navíc nenabobtná a není jej tedy třeba vykopat a položit nový povrch. V případě zhotovení větších ploch (bytové domy, komerční centra) je zase výhodou anhydritu možnost betonovat větší množství m2za den (až 1.000 m2). I tak je však anhydrit dražší než beton (cena anhydritu při síle 4 cm činí 300,- až 320,- Kč/m2). Příprava před pokládkou Před pokládkou podlahových krytin musí strojově hlazený beton vysychat 30 dní a je tedy nutné neustále větrat. Zbytková vlhkost musí být maximálně 2%. NOVINKOU je však možnost zhotovení betonu s použitím speciální chemie. Touto technologií je dodavatel schopen dosáhnout vlhkosti do 2% během pouhých čtyř dnů. Poté se na betonový potěr i anhydrid pokládá podkladní vrstva (mirelon, PVC folie) dle druhu podlahové krytiny, někdy je nutná stěrka (pro lina či plovoucí podlahy). Dosahuje-li rovinnost podlahy 2 mm/2 m (dle normy ČSN), můžeme pokládat jakýkoli povrch. Kdy pokládáme beton a kdy anhydrit? V případě balkónů, garáží a skladů se jednoznačně upřednostňují betony, na ostatní plochy pak můžeme pokládat i anhydrid. Pro rodinné domy je však anhydrid jednoznačně dražším materiálem, o 40 až 50,- Kč/m2. Konkrétní podlahové krytiny by pak měl navrhnout bytový designér (případně architekt), v závislosti na druhu stavby. Provedení betonové podlahy Strojově hlazené betony se provádí na čistý podklad (vyčištěný od zbytků malty) a na izolační vrstvu (Mirelon, Polystyren). U polystyrenu je nutná separační PVC fólie. Kolem stěn se natahuje dilatační páska o síle 5 mm. Ve dveřních otvorech se pak do čerstvého betonu provádí pracovní dilatační spára. V případě natažené dilatační pásky středem místnosti není možné zachovat přímou dilatační spáru. Dilatační spáry se do čerstvého betonu provádějí v místnostech větších jak 36 m2 a v chodbách po 4 běžných metrech. Pevnost položených betonů se stanovuje poklepem Smitovým kladívkem B 20 až 25, destrukční hranolovou zkouškou B 10 až 12. NOVINKOU je použití přípravku, kdy výsledná pevnost u tohoto betonu činí B 2O až B 25 hranolovou zkouškou. Nelze však strojově provádět průmyslové zátěžové podlahy nad B 25, stejně tak není pro strojově hlazené betonové podlahy vhodná tepelná izolace z minerálních desek (doporučen je pouze Rockwool Steprock HD, u jiných druhů není možná garance rovinnosti). Síla položeného betonu je ideálně 50 až 60 mm a krytí betonu nad rozvody minimálně 30 mm. Při pokládce není nutná kari síť. Složení betonu, fólie a dilatační pásky Pro výrobu betonu se používá písek - frakce 0-4 A, cement - 32,5 R (nebo i 42,5 R), možný je i plastifikátor a vlákna Fibrin. K podkládce betonu jsou důležité i separační fólie a dilatační pásky Ethafoam. Postup práce při pokládce strojově hlazeného betonu: Přípravíme izolační podklad. Namícháme beton z jeho komponent. Beton čerpáme a dopravujeme na místo určení. Určíme požadovanou výšku. Beton stahujeme do pásů. Beton strojově hladíme. Beton dle klimatických podmínek kropíme, překryjeme, větráme a temperujeme na min. 5 oC.