Strojově hlazený beton nebo anhydrit?

Jaké jsou výhody strojově hlazeného betonu v rodinném domu oproti anhydritu?

Denní výkonnost při pokládce činí 150 až 200 m² (při síle betonu 5 až 6 cm), dostupnost betonáže je až 120 m vertikálně i horizontálně, větší je i pevnost, beton rychleji vysychá a v případě realizace podlahového vytápění déle drží teplo. Nižší je přitom oproti anhydritu i cena betonu (u rodinných a bytových domů činí 280 až 260,- Kč/m²). Beton nám v případě havárie (prasklá voda) navíc nenabobtná a není jej tedy třeba vykopat a položit nový povrch.

V případě zhotovení větších ploch (bytové domy, komerční centra) je zase výhodou anhydritu možnost betonovat větší množství m²za den (až 1.000 m²). I tak je však anhydrit dražší než beton (cena anhydritu při síle 4 cm činí 300,- až 320,- Kč/m²).

Příprava před pokládkou

Před pokládkou podlahových krytin musí strojově hlazený beton vysychat 30 dní a je tedy nutné neustále větrat. Zbytková vlhkost musí být maximálně 2%. NOVINKOU je však možnost zhotovení betonu s použitím speciální chemie. Touto technologií je dodavatel schopen dosáhnout vlhkosti do 2% během pouhých čtyř dnů.

Poté se na betonový potěr i anhydrid pokládá podkladní vrstva (mirelon, PVC folie) dle druhu podlahové krytiny, někdy je nutná stěrka (pro lina či plovoucí podlahy). Dosahuje-li rovinnost podlahy 2 mm/2 m (dle normy ČSN), můžeme pokládat jakýkoli povrch.

Kdy pokládáme beton a kdy anhydrit?

V případě balkónů, garáží a skladů se jednoznačně upřednostňují betony, na ostatní plochy pak můžeme pokládat i anhydrid. Pro rodinné domy je však anhydrid jednoznačně dražším materiálem, o 40 až 50,- Kč/m². Konkrétní podlahové krytiny by pak měl navrhnout bytový designér (případně architekt), v závislosti na druhu stavby.

Provedení betonové podlahy

Strojově hlazené betony se provádí na čistý podklad (vyčištěný od zbytků malty) a na izolační vrstvu (Mirelon, Polystyren). U polystyrenu je nutná separační PVC fólie. Kolem stěn se natahuje dilatační páska o síle 5 mm. Ve dveřních otvorech se pak do čerstvého betonu provádí pracovní dilatační spára. V případě natažené dilatační pásky středem místnosti není možné zachovat přímou dilatační spáru.

Dilatační spáry se do čerstvého betonu provádějí v místnostech větších jak 36 m² a v chodbách po 4 běžných metrech. Pevnost položených betonů se stanovuje poklepem Smitovým kladívkem B 20 až 25, destrukční hranolovou zkouškou B 10 až 12. NOVINKOU je použití přípravku, kdy výsledná pevnost u tohoto betonu činí B 2O až B 25 hranolovou zkouškou.

Nelze však strojově provádět průmyslové zátěžové podlahy nad B 25, stejně tak není pro strojově hlazené betonové podlahy vhodná tepelná izolace z minerálních desek (doporučen je pouze Rockwool Steprock HD, u jiných druhů není možná garance rovinnosti). Síla položeného betonu je ideálně 50 až 60 mm a krytí betonu nad rozvody minimálně 30 mm. Při pokládce není nutná kari síť.

Složení betonu, fólie a dilatační pásky

Pro výrobu betonu se používá písek - frakce 0-4 A, cement - 32,5 R (nebo i 42,5 R), možný je i plastifikátor a vlákna Fibrin. K podkládce betonu jsou důležité i separační fólie a dilatační pásky Ethafoam.

Postup práce při pokládce strojově hlazeného betonu:

1. Přípravíme izolační podklad.
2. Namícháme beton z jeho komponent.
3. Beton čerpáme a dopravujeme na místo určení.
4. Určíme požadovanou výšku.
5. Beton stahujeme do pásů.
6. Beton strojově hladíme.
7. Beton dle klimatických podmínek kropíme, překryjeme, větráme a temperujeme na min. 5 ^oC.