Bylo zjištěno, že z hlediska konstrukčních systémů má dřevostavba vyšší environmentální dopady téměř ve všech kategoriích s výjimkou kategorie dopadu globálního oteplování a kategorie dopadu sladkovodní ekotoxicity. Pokud dojde k využití stavebních materiálů po demolici budov a energetickému využití dřevěných součástí, jsou environmentální dopady v součtu výstavby a demolice pro oba typy budov podobné.Typ domu: dřevostavba FázeStavbaDemoliceDopravaProvozCelkemÚbytek abiotických surovin (ADP elements) [kg Sb ekv.]1,39-0,100,081,37Úbytek fosilních surovin (ADP fossil) [MJ]447000-115000552037900004120000Acidifikace (AP) [kg SO2 ekv.]112-49,90,9510201090Eutrofizace (EP) [kg PO43- ekv.]12,60,270,2394,2107Sladkovodní ekotoxicita (FAETP inf.) [kg DCB ekv.]416-22,72,19497892Globální oteplování (GWP 100 let) [kg CO2 ekv.]1340014100400382000410000Humánní toxicita [kg DCB ekv.]22600-10808,251190033500Úbytek stratosférického ozonu (ODP) [kg R11 ekv.]0,000275-0,0008600,000001-0,000584Úbytek stratosférického ozonu (ODP) [kg R11 ekv.]12,1-2,88-0,3180,989,7Půdní ekotoxicita (TETP inf.) [kg DCB ekv.]20543,40,66233482Tabulka 1: Výsledky indikátorů kategorií dopadu jednotlivých fází životního cyklu dřevostavby. Záporné hodnoty značí environmentální benefit získaný například recyklací odpadů či využitím odpadní energie. Typ domu: cihlový dům FázeStavbaDemoliceDopravaProvozCelkemÚbytek abiotických surovin (ADP elements) [kg Sb ekv.]1,05-0,0800,071,04Úbytek fosilních surovin (ADP fossil) [MJ]431000-27000744032900003700000Acidifikace (AP) [kg SO2 ekv.]98,7-8,411,28890982Eutrofizace (EP) [kg PO43- ekv.]12,41,670,3181,996,3Sladkovodní ekotoxicita (FAETP inf.) [kg DCB ekv.]486-0,422,95432920Globální oteplování (GWP 100 let) [kg CO2 ekv.]266007390540333000367000Humánní toxicita [kg DCB ekv.]20700-30011,11040030800Úbytek stratosférického ozonu (ODP) [kg R11 ekv.]0,000112-0,000300,000001-0,000188Vznik fotooxidantů (POCP) [kg C2H4 ekv.]7,34-0,45-0,4270,376,8Půdní ekotoxicita (TETP inf.) [kg DCB ekv.]16669,30,89202439Tabulka 2: Výsledky indikátorů kategorií dopadu jednotlivých fází životního cyklu cihlového domu. Záporné hodnoty značí environmentální benefit získaný například recyklací odpadů či využitím odpadní energie. Jak je vidět z předchozích tabulek, největší roli v dopadech budov na životní prostředí hraje jejich provoz. Ukazuje se, že na konci modelovaného období, tj. po 50 letech, představují emise skleníkových plynů z vytápění budov elektrokotlem až 90 % celkových emisí skleníkových plynů. Z tohoto důvodu jsou klíčové tepelně izolační vlastnosti obálky budovy, které bezprostředně souvisí s provozními emisemi a ne materiálová skladba pláště budovy. Nutno dodat, že vysoké emise skleníkových plynů z provozu budovy mohou být razantně sníženy pomocí tepelného čerpadla. Tento zdroj sníží dopady na životní prostředí zhruba na čtvrtinu. Pokud však posuzujeme budovu z cihel, tj. materiálu s delší životností než 50 let, po dobu 100 let, získává tato budova nepopiratelnou výhodu v nižších environmentálních dopadech, protože není potřeba nic bourat, znovu stavět a na konci životního cyklu opět bourat. V tomto případě pak „zjevně“ neekologický stavební materiál v celkovém součtu všech výše uvedených fází a po 100 letech provozu vykazuje celkové emise skleníkových plynů dokonce o 20 % nižší než dvě po sobě postavené dřevostavby. Navíc pro uživatele cihelné stavby zde odpadá investice do nové budovy po 50-ti letech a vzniká tak významná finanční úspora. Při současném ročním tempu obnovy bytového fondu na úrovni 1 % dává smysl stavět a renovovat budovy s minimální životností 100 let. Mělo by tedy být v našem zájmu soustředit se na podporu snižování energetické náročnosti budov, a nikoliv pouze na jejich materiálovou základnu. Protože, jak bylo výše ukázáno, vybírat konstrukční systém pouze podle množství emisí skleníkových plynů spojených se stavbou budovy je příliš zjednodušující a neobjektivní.S ohledem na ochranu půdního fondu a také s ohledem na dostupnost bydlení bychom měli maximálně využívat zastavěnou plochu budovy a stavět patrové budovy. Ne všechny konstrukční systémy nám však toto dovolují, ale při návrhu udržitelné budovy by vše výše jmenované mělo být zohledněno.Zdroj: Posouzení životního cyklu dřevostavby a cihlového domu, Doc. Ing. Vladimír Kočí, PhD., MBA a Bc. Juraj Petrík, 2018
