Kraj Piedmont je kouskem Evropy, kde se Itálie dotýká francouzské a švýcarské hranice, vymezené pohořím Alp. Zdejším končinám se obdivují milovníci zimních sportů i letních turistických výšlapů. Což také žene ceny zdejších nemovitostí strmě vzhůru. Dílem i proto, že místní stavební regule nepodporují novou zástavbu, a upřednostňují spíše stavebně-technickou adaptaci původních objektů. A přesně to je i případ Lou Estela, malého domku z vesničky Mojola, který se dočkal velmi netradičně uchopeného rozšíření. Majitelé jednoho ze zdejších částečně zastavěných pozemků si spočítali, že by i mohli slušně vydělávat pronájmem bydlení pro turisty. Jenže k vytvoření potřebného zázemí, ubytovací kapacity, neměli dostatek místa. Přesněji, na své parcele mohli nabídnout jen jednu z kamene vyskládanou sýpku, jež by svými parametry po ne zrovna laciné rekonstrukci směrem k obyvatelnosti stěží mohla nabídnout víc než jednu místnost. Což by asi nestačilo. Proto se ji rozhodli rozšířit působivou přístavbou, která by plně odpovídala místním normám, které neumožňují rozšíření původních objektů o části s pevnými základy. Lou Estela tedy vznikla z nutnosti, z potřeby. A nabízí řešení pro zajištění minimálního pobytového komfortu: ložnici, toaletu, obývací pokoj. Přičemž roste jako novotvar z původní kamenné konstrukce, ale je plně dřevostavbou bez základů. Architekti projekt uchopili jako stavební konsolidaci, urovnání poměrů v místě stavby. Přístavbu nenarušující autentické vyznění ani krajinný ráz, ale přitom zásadně měnící podmínky v místě. Nově přistavěná část přitom působí dojmem objektivu kamery nebo starého fotoaparátu, jež se svým hledáčkem – mírně zanořeným celostěným čelním oknem – upíná k panoramatu italských Alp. S padesáti metry čtverečními přitom není nová dřevostavba ani tak expanzí, jako spíš vizuálně zajímavou hříčkou. Působí organicky, živě. Může za to i fakt, že přístavba se navazuje na modříny porostlé svahy hor fasádou vyrobenou z modřínu. Tady pravda vyrobenou dílensky a sestavenou do podoby samonosné konstrukce, s profilem střechy lehce imitujícím křivku horského horizontu. Lou Estela je přitom lekcí z kontrastu, ukázkou bezešvého spojení dvou zdánlivě si odporujících prvků. Materiálu jen částečně opracovaného letitého kamene staré stavby a moderního dynamismu technicky upraveného dřeva. Krček, napojení starého na nové a průchod dřeva do kamene, je zevnitř zpracován jako část neutrální, nesoucí miniaturní koupelnu a hygienické zázemí. Směrem dovnitř kamene je pak situována ložnice, dřevěné přístavbě vévodí obývací pokoj. Materiály exteriéru se zrcadlí směrem dovnitř. Ložnice s úpravami v obkladovém kameni si zachovává tmavé vzezření, světlé dřevo obývacího pokoje pak navádí světlo pronikající oknem dovnitř. Přístavba tu z fyzicky nedostatečného prostoru činí plně využitelnou místnost, doplněnou a potřebné zázemí. Objektu s minulostí dává rozšířením budoucnost. Z mála tu vzniká skutečně mnoho.Materiály: Dario Castellino ArchitettoFoto-kredit: Fabio Oggero
