V porovnávání dřevostaveb s klasickými zděnými domy se hovoří o mnoha výhodách domů ze dřeva. Rychlost výstavby, tepelně izolační vlastnosti, zdravé bydlení a další argumenty hovoří v jejich prospěch. Zastánci klasických zděných technologií však považují za jeden z nejmarkantnějších rozdílů odlišné schopnosti materiálů akumulovat teplo. A ve schopnosti akumulovat teplo dřevostavby poněkud pokulhávají, protože převážnou část těchto domů tvoří materiály na bázi dřeva, které se sice rychle ohřejí, ale také rychle chladnou. U pasivních domů řeší tyto teplotní výkyvy silná vrstva izolace a rekuperace tepla. Otázka zvýšení akumulačních schopností se tedy týká běžných dřevostaveb, které splňují nejvýše nízkoenergetický standard. 3 možná řešení Situaci lze řešit několika rozdílnými způsoby. První spočívá v nadimenzování topného systému, který bude počítat s akumulací tepla. To pak bude možné v případě potřeby okamžitě využít. Druhou variantu představuje integrace stavebních prvků, které akumulační schopnost mají a budou schopny teplo uchovat déle. A vůbec se nemusí jednat o komplikované zásahy. Třetí varianta spočívá ve využití umělého akumulátoru tepla. 1. Topný systém První varianta zahrnuje velice flexibilní způsob regulace tepla, který bude udržovat spotřebu i výrobu tepla v rovnováze. Pro toto řešení jsou nejvhodnější pružné zdroje tepla s velkým rozpětím tepelného výkonu. 2. Akumulační prvky Toto řešení lze aplikovat i tam, kde není z různých důvodů možnost využít změny topného systému. Jedná se o začlenění nejrůznějších vhodně navržených prvků s vysokou akumulační schopností. Díky masivním prvkům lépe využijeme sluneční zisky a v topné sezóně i vyrobené teplo. Akumulačním prvkem mohou být například mazaniny v podlahách na izolační podložce, vyzdívané vnitřní příčky z klasických zdících materiálů s velkou objemovou hmotností, schodiště z vhodných materiálů, ukotvené lícové zdivo, betonový strop u domů s více jak jedním podlažím či další možnosti. Často se nám tak nabízejí i zajímavá architektonická řešení, protože se tyto prvky mohou stát zajímavou částí interiéru. Nevýhoda spočívá v nulové možnosti výdej tepla regulovat. Rozhodně se ale jedná o spolehlivý trik, neboť vyzdívání uvnitř dřevěných staveb má dlouholetou tradici. 3. Umělý akumulátor Klasickým řešením tohoto typu je teplovodní akumulátor. A nemusí se jednat o rozměrově náročné zařízení. I menší prostor zásobníku může zajistit optimální výdej tepla. V nádrži dochází k akumulaci tepla do vody, která může cirkulovat v topných tělesech. K nádrži umělého akumulátoru můžeme snadno připojit rozmanité zdroje tepla a využít tak například klasické kotle, krby s teplovodním výměníkem nebo nízkopotencionální zdroje tepelné energie - solární kolektory, tepelná čerpadla, ... Výhoda spočívá v univerzálnosti systému a možnosti výměny zdrojů podle potřeby. Investice do umělého akumulátoru je sice vyšší, ale dává nám možnost využít zdroj s nižším instalovaným výkonem. Ve špičce lze teplo odebírat z akumulátoru. Tepelná pohoda Akumulační schopnost stavby se výrazně podílí na teplotní stabilitě interiéru a zajišťuje příjemné pobytové klima. Přispívá tak ke spokojenosti obyvatel domu, protože zvyšuje tepelnou pohodu prostředí interiéru. Tepelná pohoda je sice pro každého individuální, ale integrací některé z variant akumulačních prvků do dřevostaveb zvyšujeme komfort bydlení a šetříme náklady za neustálé vytápění prostoru.
