Popularita dřevostaveb stále roste, ale zároveň přichází určitá reflexe. Důležitou vlastností všech staveb je schopnost akumulace tepla. Stavby z klasických cihel mají dobrou akumulační schopnost a dovedou si teplo udržet dlouho. Jak těchto vlastností dosáhnout také u dřevostaveb? Existuje několik způsobů, jak i v dřevostavbách dosáhnout akumulace tepla.
V porovnávání dřevostaveb s klasickými zděnými domy se hovoří o mnoha výhodách domů ze dřeva. Rychlost výstavby, tepelně izolační vlastnosti, zdravé bydlení a další argumenty hovoří v jejich prospěch. Zastánci klasických zděných technologií však považují za jeden z nejmarkantnějších rozdílů odlišné schopnosti materiálů akumulovat teplo. A ve schopnosti akumulovat teplo dřevostavby poněkud pokulhávají, protože převážnou část těchto domů tvoří materiály na bázi dřeva, které se sice rychle ohřejí, ale také rychle chladnou. U pasivních domů řeší tyto teplotní výkyvy silná vrstva izolace a rekuperace tepla. Otázka zvýšení akumulačních schopností se tedy týká běžných dřevostaveb, které splňují nejvýše nízkoenergetický standard.
3 možná řešení
Situaci lze řešit několika rozdílnými způsoby. První spočívá v nadimenzování topného systému, který bude počítat s akumulací tepla. To pak bude možné v případě potřeby okamžitě využít.
Druhou variantu představuje integrace stavebních prvků, které akumulační schopnost mají a budou schopny teplo uchovat déle. A vůbec se nemusí jednat o komplikované zásahy.
Třetí varianta spočívá ve využití umělého akumulátoru tepla.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
1. Topný systém
První varianta zahrnuje velice flexibilní způsob regulace tepla, který bude udržovat spotřebu i výrobu tepla v rovnováze. Pro toto řešení jsou nejvhodnější pružné zdroje tepla s velkým rozpětím tepelného výkonu.
2. Akumulační prvky
Toto řešení lze aplikovat i tam, kde není z různých důvodů možnost využít změny topného systému. Jedná se o začlenění nejrůznějších vhodně navržených prvků s vysokou akumulační schopností. Díky masivním prvkům lépe využijeme sluneční zisky a v topné sezóně i vyrobené teplo.
Akumulačním prvkem mohou být například mazaniny v podlahách na izolační podložce, vyzdívané vnitřní příčky z klasických zdících materiálů s velkou objemovou hmotností, schodiště z vhodných materiálů, ukotvené lícové zdivo, betonový strop u domů s více jak jedním podlažím či další možnosti. Často se nám tak nabízejí i zajímavá architektonická řešení, protože se tyto prvky mohou stát zajímavou částí interiéru. Nevýhoda spočívá v nulové možnosti výdej tepla regulovat. Rozhodně se ale jedná o spolehlivý trik, neboť vyzdívání uvnitř dřevěných staveb má dlouholetou tradici.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
3. Umělý akumulátor
Klasickým řešením tohoto typu je teplovodní akumulátor. A nemusí se jednat o rozměrově náročné zařízení. I menší prostor zásobníku může zajistit optimální výdej tepla. V nádrži dochází k akumulaci tepla do vody, která může cirkulovat v topných tělesech.
K nádrži umělého akumulátoru můžeme snadno připojit rozmanité zdroje tepla a využít tak například klasické kotle, krby s teplovodním výměníkem nebo nízkopotencionální zdroje tepelné energie - solární kolektory, tepelná čerpadla, … Výhoda spočívá v univerzálnosti systému a možnosti výměny zdrojů podle potřeby.
Investice do umělého akumulátoru je sice vyšší, ale dává nám možnost využít zdroj s nižším instalovaným výkonem. Ve špičce lze teplo odebírat z akumulátoru.
Tepelná pohoda
Akumulační schopnost stavby se výrazně podílí na teplotní stabilitě interiéru a zajišťuje příjemné pobytové klima. Přispívá tak ke spokojenosti obyvatel domu, protože zvyšuje tepelnou pohodu prostředí interiéru. Tepelná pohoda je sice pro každého individuální, ale integrací některé z variant akumulačních prvků do dřevostaveb zvyšujeme komfort bydlení a šetříme náklady za neustálé vytápění prostoru.
)
)
)
)
)
