Ekologické zemědělství vlastně není u nás ničím nový, již v 80. letech 20. století, kdy byla všude jednotná zemědělská družstva, vycházely samizdatově studie o stavu české krajiny a chemikáliích v potravinách. A dokonce již před listopadem 1989 byly na našem území 3 zemědělské podniky, které hospodařily celkem na 480 hektarech půdy podle zásad ekologického zemědělství. A dnes? Takových farem je již cca 5400 a obhospodařovávají 602 tisíc hektarů půdy. Kolik že je to z celku? Neuvěřitelných 16 procent všech zemědělských ploch v zemi (především pastviny, pole, vinice, sady a louky). Je to tak vysoké číslo, že nás v Evropě předběhlo pouze Finsko, Itálie, Portugalsko, Švédsko, Estonsko a Rakousko. A třeba jen v loňském roce přibylo dalších 299 ekologických farem. Jak to čeští farmáři vlastně dělají? Jednoduše. Největší část zemědělské půdy obhospodařované bio farmáři se využívá pro pastvu zvířat. Samozřejmě však bio farmaření zahrnuje všechny možné oblasti zemědělského podnikání včetně vinohradů, chmelnic a sadů. Na druhém místě jsou pak po pastvinách pole. Pěstování plodin spojují s chovem zvířat farmáři velice často. Jako příklad lze uvést vojtěšku, která je vysazována jako zelené hnojení a zároveň krmivo pro zvířata, hlavně skot. Zvířecími výkaly pak farmáři hnojí pole. Vytváří tak takzvaný uzavřený koloběh živin a právě to je jedním z hlavních principů ekologického farmaření. Jsou zde však i okrajové, ale neméně zajímavé oblasti, třeba pěstování jahod, kanadských borůvek, zeleniny, která je dopravována přímo zákazníkům, speciální chovy drůbeže apod.. V ekologickém zemědělství se nepoužívají průmyslová hnojiva ani pesticidy a při výrobě potravin z těchto produktů se nepoužívají umělé konzervanty, sladidla a barviva. Úrodnost půdy se zachovává organickým hnojením a výsevy meziplodin. Hospodářská zvířata pak žijí důstojně na dostatečném prostoru a s dostatečnou péčí. Bio farmáři prostě pomáhají zachovávat v přírodě rovnováhu. Mezi bio farmáře přitom nepatří jen zemědělci hospodařící na polích, lukách a pastvinách, ale i ovocnáři, zelináři, chovatelé drůbeže a jiní. Bylo dokonce potvrzeno, že v okolí ekologických farem se vyskytuje o třetinu více hmyzu. Důkazem péče o krajinu jsou pak třeba i dřevěné kůly pro dravce v polích. Bio farmáři využívají odolnější odrůdy a pro své pěstování vybírají na svých pozemcích nejvhodnější místa. Pokud jsou třeba postřiky proti škůdcům, používají se takové, které jsou pro ekologické zemědělství povolené. Především bylinné výluhy a predátoři z hmyzí říše. Klíčem k úspěchu jsou také vhodné kombinace navzájem se chránících plodin. A výsledek? Ekologické farmáře podpoříte nákupem biopotravin z jejich farem. Čímž logicky podporujeme i další nárůst podílu ekologického zemědělství. A jak takové produkty poznáme? Pokud výrobek pochází z Evropské unie, musí být označen takzvaným biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Biolist má samozřejmě své logo, stejně jako takzvaná biozebra. Logem biozebry s nápisem “Produkt ekologického zemědělství“ musí být u nás označeny všechny produkty, u kterých poslední úpravu (výrobu, zpracování či balení) provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací.Nespílejte českým zemědělcům, podpořte je!Zdroj: seznamzpravy.cz, eagri.cz
