Nový právní předpis EU pro plošnou obnovu přírody (nařízení na obnovu přírody – the EU Nature Restoration Law) považují mnozí politici za jeden ze zásadních milníků v ochraně přírody. Má totiž zavést závazné cíle v oblasti obnovy přírody v zemích EU, čili zajistit obnovu zásadních ekosystémů (rašelinišť, řek, mokřadů, lesů a mořských ekosystémů), které jsou životně důležité pro biologickou rozmanitost, zmírnění dopadů změn klimatu a přizpůsobení se jim. Evropská komise zveřejnila návrh nařízení 22. června 2022. Hlavním jádrem problémů je v případě Evropského nařízení na obnovu přírody. Jde totiž především o to, jak v nařízení stanovit podíl zemědělských ploch, kde mají vzniknout remízky, úhory, vodní plochy a další úpravy bránící odvodňování krajiny či erozi půdy. Evropská komise (EK) navrhovala deset procent, poslanci ale konkrétní údaj vypustili a nechali rozhodnutí na jednotlivých státech. Pokud by tedy nařízení nakonec prošlo v této podobě, bude záležet na naší vládě (resp. vládách), jak se k němu postaví. Europoslanci a europoslankyně také odhlasovali, že nařízení nezačne platit dříve, dokud komise neanalyzuje, zda toto nařízení neohrozí dostatek potravin v EU. Kritikům nařízení vyšla vstříc také úprava, podle které bude možné plnění cílů odložit, pokud by hrozily vážné socioekonomické následky. O co vlastně jde? O to, že dobře fungující ekosystémy a biodiverzita jsou pro kvalitu našeho života zásadní. Člověk je na přírodě plně závislý, jelikož mu poskytuje vodu a jiné zdroje a je důležitá pro zdraví a psychiku. Pokud bychom přírodu nechránili a neobnovovali, úbytek biologické rozmanitosti by se pouze prohloubil a ekosystémy by se zhroutily, což by mělo katastrofální následky. Ochrana přírody je tedy potřebná, ale nestačí k uchování biologické rozmanitosti. Je proto třeba přistoupit k obnově narušených ekosystémů a vrátit přírodu zpět, kde byla vykořeněna. Nařízení EU na obnovu přírody je součástí balíčku EU Nature Protection Package, který Evropská komise oznámila v Zelené dohodě pro Evropu. Balíček kromě nařízení obsahuje také novelu Směrnice o udržitelném používání pesticidů. Tyto návrhy mají dle politiků potenciál stát se nositeli změny pro přírodní rozmanitost, klima a zdraví lidí. Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal) má přitom za cíl být v roce 2050 klimaticky neutrální a zajistit dlouhodobou udržitelnost hospodářství EU. A k tomu má také dopomoci ochrana a obnova přírody a péče o ni.Někteří politici se prostě domnívají, že je naprosto zásadní, aby se snaha ochránců přírody mohla zaměřit z ochrany toho, co zbylo, na obnovu toho, co již bylo poničeno. Nařízení na obnovu přírody mají dle politiků stejnou důležitost jako průlomové směrnice “o ptácích“ a “o stanovištích“. Dokonce jsem na internetu našel definici jako ze slabikáře, která říká, že obnovu přírody potřebujeme i proto, aby nám nebylo ve městech horko, aby nevysychaly studny, aby kolem nás stále zpívali ptáci, aby nám měl kdo opylovat ovoce a zeleninu, aby se z lesů nestaly vyprahlé pouště bez života, abychom měli kam chodit do přírody a aby se nám žilo lépe. Zní to hezky, ale jak to má vypadat v praxi? Evropská komise ve Strategii biologické rozmanitosti oznámila, že obnova přírody by se měla přednostně týkat narušených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a také předcházet přírodním katastrofám a omezovat jejich dopady. Na konkrétních vytipovaných lokalitách to bude například obnova volně tekoucích řek z narovnaných koryt, obnova říčních niv a mokřadů, odstraňování nebo úprava překážek, které brání migraci ryb a přenosu sedimentů, obnova lesních ekosystémů (zvýšení výměry, kvality a odolnosti lesů), zastavení úbytku městské zeleně a podpora zelené infrastruktury ve městech, obnova biologické rozmanitosti v zemědělské krajině a mnoho dalšího. Evropská komise například konkrétně navrhuje obnovu ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnovu říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich teklo do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů zcela volně.Nature Restoration Law bylo také prioritní záležitostí Ministerstva životního prostředí ČR pro předsednictví České republiky v radě EU. A v polovině června 2022 vyzvaly neziskové organizace (v Česku to byly Česká společnost ornitologická, WWF Střední a východní Evropa, Hnutí Duha, Koalice pro řeky a Calla) eurokomisaře, aby podpořili balíček v jeho nejambicióznější podobě. To se však mnohým nelíbí. Proti byli v Evropském parlamentu především zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Zdroj: europarl.europa.eu, consilium.europa.eu, casopis.ochranaprirody.eu, birdlife.cz
