Evropské nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law) přineslo nevídaně těsné hlasování, až v den hlasování se někteří poslanci dokonce rozhodovali, na kterou stranu se přikloní. Proč se tímto nařízením v EU zabývají a co nám přinese, pokud bude schváleno?
The EU Nature Restoration Law
Nový právní předpis EU pro plošnou obnovu přírody (nařízení na obnovu přírody – the EU Nature Restoration Law) považují mnozí politici za jeden ze zásadních milníků v ochraně přírody. Má totiž zavést závazné cíle v oblasti obnovy přírody v zemích EU, čili zajistit obnovu zásadních ekosystémů (rašelinišť, řek, mokřadů, lesů a mořských ekosystémů), které jsou životně důležité pro biologickou rozmanitost, zmírnění dopadů změn klimatu a přizpůsobení se jim. Evropská komise zveřejnila návrh nařízení 22. června 2022.
Bude záležet na vládách členských států EU
Hlavním jádrem problémů je v případě Evropského nařízení na obnovu přírody. Jde totiž především o to, jak v nařízení stanovit podíl zemědělských ploch, kde mají vzniknout remízky, úhory, vodní plochy a další úpravy bránící odvodňování krajiny či erozi půdy. Evropská komise (EK) navrhovala deset procent, poslanci ale konkrétní údaj vypustili a nechali rozhodnutí na jednotlivých státech. Pokud by tedy nařízení nakonec prošlo v této podobě, bude záležet na naší vládě (resp. vládách), jak se k němu postaví.
Europoslanci a europoslankyně také odhlasovali, že nařízení nezačne platit dříve, dokud komise neanalyzuje, zda toto nařízení neohrozí dostatek potravin v EU. Kritikům nařízení vyšla vstříc také úprava, podle které bude možné plnění cílů odložit, pokud by hrozily vážné socioekonomické následky. O co vlastně jde?
O to, že dobře fungující ekosystémy a biodiverzita jsou pro kvalitu našeho života zásadní. Člověk je na přírodě plně závislý, jelikož mu poskytuje vodu a jiné zdroje a je důležitá pro zdraví a psychiku. Pokud bychom přírodu nechránili a neobnovovali, úbytek biologické rozmanitosti by se pouze prohloubil a ekosystémy by se zhroutily, což by mělo katastrofální následky. Ochrana přírody je tedy potřebná, ale nestačí k uchování biologické rozmanitosti. Je proto třeba přistoupit k obnově narušených ekosystémů a vrátit přírodu zpět, kde byla vykořeněna.
Součást balíčku EU Nature Protection Package
Nařízení EU na obnovu přírody je součástí balíčku EU Nature Protection Package, který Evropská komise oznámila v Zelené dohodě pro Evropu. Balíček kromě nařízení obsahuje také novelu Směrnice o udržitelném používání pesticidů. Tyto návrhy mají dle politiků potenciál stát se nositeli změny pro přírodní rozmanitost, klima a zdraví lidí.
Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal) má přitom za cíl být v roce 2050 klimaticky neutrální a zajistit dlouhodobou udržitelnost hospodářství EU. A k tomu má také dopomoci ochrana a obnova přírody a péče o ni.
Někteří politici se prostě domnívají, že je naprosto zásadní, aby se snaha ochránců přírody mohla zaměřit z ochrany toho, co zbylo, na obnovu toho, co již bylo poničeno. Nařízení na obnovu přírody mají dle politiků stejnou důležitost jako průlomové směrnice “o ptácích“ a “o stanovištích“.
Definice jako ze slabikáře
Dokonce jsem na internetu našel definici jako ze slabikáře, která říká, že obnovu přírody potřebujeme i proto, aby nám nebylo ve městech horko, aby nevysychaly studny, aby kolem nás stále zpívali ptáci, aby nám měl kdo opylovat ovoce a zeleninu, aby se z lesů nestaly vyprahlé pouště bez života, abychom měli kam chodit do přírody a aby se nám žilo lépe. Zní to hezky, ale jak to má vypadat v praxi?
Obnova přírody by se měla přednostně týkat narušených ekosystémů
Evropská komise ve Strategii biologické rozmanitosti oznámila, že obnova přírody by se měla přednostně týkat narušených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a také předcházet přírodním katastrofám a omezovat jejich dopady. Na konkrétních vytipovaných lokalitách to bude například obnova volně tekoucích řek z narovnaných koryt, obnova říčních niv a mokřadů, odstraňování nebo úprava překážek, které brání migraci ryb a přenosu sedimentů, obnova lesních ekosystémů (zvýšení výměry, kvality a odolnosti lesů), zastavení úbytku městské zeleně a podpora zelené infrastruktury ve městech, obnova biologické rozmanitosti v zemědělské krajině a mnoho dalšího.
Evropská komise například konkrétně navrhuje obnovu ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnovu říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich teklo do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů zcela volně.
Nature Restoration Law bylo také prioritní záležitostí Ministerstva životního prostředí ČR pro předsednictví České republiky v radě EU. A v polovině června 2022 vyzvaly neziskové organizace (v Česku to byly Česká společnost ornitologická, WWF Střední a východní Evropa, Hnutí Duha, Koalice pro řeky a Calla) eurokomisaře, aby podpořili balíček v jeho nejambicióznější podobě. To se však mnohým nelíbí. Proti byli v Evropském parlamentu především zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců.
Zdroj: europarl.europa.eu, consilium.europa.eu, casopis.ochranaprirody.eu, birdlife.cz