Přidání pilin do kompostu je vůbec ideálním způsobem jejich využití. Napomohou vytvořit dokonalý kompost, ale pozor, nevrstvit, nýbrž smíchávat. A dokonce to lze i v případě kompostu již prosátého, určeného k finálnímu použití na záhony. Piliny vždy rozsypáváme rovnoměrně v tenké vrstvičce a další přisypeme až zase později. Nezapomeneme též přidávat tu a tam nějakou lopatu zeminy (opět tenkou vrstvičku) a případně i vápno. Po čase pak kompost přeházíme a směs je dokonale smíšena. Nikdy do kompostu nepřidáváme silnou vrstvu pilin, špatně by hnily. Jelikož piliny a hobliny jsou jemné (drobné) kousky dřeva, vedlejší produkt práce se dřevem, mají mnohé dobré vlastnosti, kterých můžeme v zahradě s úspěchem využít. Kompostování je jen špičkou pyramidy. Ve výrobě jsou přitom posílány k dalšímu zpracování, například se z nich vyrábí dřevěné brikety a nebo dřevotřískové a pilinotřískové desky. Využívají se též jako podestýlka pro zvířata, která nakonec skončí na hnojišti, kde se rozkládá. Před použitím pilin a hoblin v zahradě je třeba si uvědomit, že skvěle vážou vodu, proto pomohou pěstovaným rostlinám v podobě mulče. Navíc ochrání půdu před nadměrným odparem. Velmi pomalu se přitom rozkládají (i několik let) a na začátku ke svému rozkladu využijí značné množství dusíku, proto je též třeba počítat s tím, že musíme před zamulčováním pilinami dusík do půdy dodat kvůli pěstovaným rostlinám. Navíc je třeba nikdy nemulčovat zcela čerstvými pilinami, ale nejprve piliny prolijeme hnojivem s vysokým obsahem dusíku a necháme nějakou dobu ležet. Zabráníme tak nadměrnému odčerpávání dusíku z půdy. Zcela ideální jsou piliny smrkové a borové (rozkládají se rychleji), použít však lze prakticky jakékoli. Dusíkatým rozpustným hnojivem důkladně prolité a uleželé piliny pak můžeme nasypat k ovocným i okrasným stromům a pod okrasné keře. Dokonce to pak bude fungovat opačně, jelikož dostatečně zásobené dusíkem jej budou postupně uvolňovat do půdy v okolí dřevin. Je dobré nejprve piliny smíchat s půdou do hloubky cca 3 cm, při nadměrné vrstvě pilin bude docházet k jejich plesnivění. Ideální je přitom smísení pilin se zeminou, pokud je dostatečně vlhká. Případně ji předtím zalijeme. Zabráníme tak odpařování vody z půdy, čímž snížíme potřebu zálivky. Navíc nebude třeba okolo dřevin tak často plít. Piliny dovedou bránit v růstu mnohým plevelům. Piliny se však hodí i do záhonů s plodovou zeleninou a třeba také k růžím a jiným trvalkám. Pokud nezapomenem na pravidlo s prolitím pilin dusíkatým hnojivem a jejich uležením, určitě se stanou dobrým doplňkem výživy, ochranou před vysycháním půdy a rozšiřováním plevelů. Hodí se též okolo jahod (tedy pod jahody) a též pod tykvovité rostliny, kde pomohou i jako ochrana plodů před plísněmi způsobovanými kontaminací se zeminou. Piliny můžeme dokonce i v menší míře použít na trávním, ale zde pokaždé opravdu jen rozumně posypat (poprášit). Opět zde přirozeně zetlí a trávník pohnojí. Jde přitom o zcela ekologický materiál, který má dokonce i dekorativní schopnosti. Vlhké navíc časem ztmavnou. Dekorativnost pilin můžeme ocenit také na cestách, cestičkách a pěšinách, třeba mezi květinami a okrasnými keři. Postupně můžeme časem cestičky dosypávat, pokud máme dostatečný pravidelný přísun materiálu. Piliny prostě nemá smysl ze zahrady vyvážet, tento biologický materiál najde mnohé uplatnění.