Kdo pracuje pravidelně se dřevem a nebo si svépomocí zpracovává palivové dřevo, ten určitě řeší stále otázku, co s hoblinami a pilinami. Topit s nimi nemá valný smysl (obzvláště s pilinami), navíc dehtují a dost těžko se uskladňují tak, aby byly suché. A vozit se s tím stále do kontejneru na bio odpad? A právě zde se naskýtá první paralela, však máte rostlinný bio odpad možná také doma a říkáte mu kompost.
Přidávejte piliny do kompostu, ale ne po velkých vrstvách
Přidání pilin do kompostu je vůbec ideálním způsobem jejich využití. Napomohou vytvořit dokonalý kompost, ale pozor, nevrstvit, nýbrž smíchávat. A dokonce to lze i v případě kompostu již prosátého, určeného k finálnímu použití na záhony. Piliny vždy rozsypáváme rovnoměrně v tenké vrstvičce a další přisypeme až zase později. Nezapomeneme též přidávat tu a tam nějakou lopatu zeminy (opět tenkou vrstvičku) a případně i vápno. Po čase pak kompost přeházíme a směs je dokonale smíšena. Nikdy do kompostu nepřidáváme silnou vrstvu pilin, špatně by hnily.
)
Jelikož piliny a hobliny jsou jemné (drobné) kousky dřeva, vedlejší produkt práce se dřevem, mají mnohé dobré vlastnosti, kterých můžeme v zahradě s úspěchem využít. Kompostování je jen špičkou pyramidy. Ve výrobě jsou přitom posílány k dalšímu zpracování, například se z nich vyrábí dřevěné brikety a nebo dřevotřískové a pilinotřískové desky. Využívají se též jako podestýlka pro zvířata, která nakonec skončí na hnojišti, kde se rozkládá.
)
Piliny dobře vážou vodu, k rozkladu však potřebují dusík
Před použitím pilin a hoblin v zahradě je třeba si uvědomit, že skvěle vážou vodu, proto pomohou pěstovaným rostlinám v podobě mulče. Navíc ochrání půdu před nadměrným odparem. Velmi pomalu se přitom rozkládají (i několik let) a na začátku ke svému rozkladu využijí značné množství dusíku, proto je též třeba počítat s tím, že musíme před zamulčováním pilinami dusík do půdy dodat kvůli pěstovaným rostlinám. Navíc je třeba nikdy nemulčovat zcela čerstvými pilinami, ale nejprve piliny prolijeme hnojivem s vysokým obsahem dusíku a necháme nějakou dobu ležet. Zabráníme tak nadměrnému odčerpávání dusíku z půdy. Zcela ideální jsou piliny smrkové a borové (rozkládají se rychleji), použít však lze prakticky jakékoli.
)
Kam lze piliny přisypat? Určitě k dřevinám!
Dusíkatým rozpustným hnojivem důkladně prolité a uleželé piliny pak můžeme nasypat k ovocným i okrasným stromům a pod okrasné keře. Dokonce to pak bude fungovat opačně, jelikož dostatečně zásobené dusíkem jej budou postupně uvolňovat do půdy v okolí dřevin. Je dobré nejprve piliny smíchat s půdou do hloubky cca 3 cm, při nadměrné vrstvě pilin bude docházet k jejich plesnivění. Ideální je přitom smísení pilin se zeminou, pokud je dostatečně vlhká. Případně ji předtím zalijeme. Zabráníme tak odpařování vody z půdy, čímž snížíme potřebu zálivky. Navíc nebude třeba okolo dřevin tak často plít. Piliny dovedou bránit v růstu mnohým plevelům.
Další využití pilin v záhonech
Piliny se však hodí i do záhonů s plodovou zeleninou a třeba také k růžím a jiným trvalkám. Pokud nezapomenem na pravidlo s prolitím pilin dusíkatým hnojivem a jejich uležením, určitě se stanou dobrým doplňkem výživy, ochranou před vysycháním půdy a rozšiřováním plevelů. Hodí se též okolo jahod (tedy pod jahody) a též pod tykvovité rostliny, kde pomohou i jako ochrana plodů před plísněmi způsobovanými kontaminací se zeminou. Piliny můžeme dokonce i v menší míře použít na trávním, ale zde pokaždé opravdu jen rozumně posypat (poprášit). Opět zde přirozeně zetlí a trávník pohnojí. Jde přitom o zcela ekologický materiál, který má dokonce i dekorativní schopnosti. Vlhké navíc časem ztmavnou.
)
Dekorativní piliny na cestičkách a pěšinách
Dekorativnost pilin můžeme ocenit také na cestách, cestičkách a pěšinách, třeba mezi květinami a okrasnými keři. Postupně můžeme časem cestičky dosypávat, pokud máme dostatečný pravidelný přísun materiálu. Piliny prostě nemá smysl ze zahrady vyvážet, tento biologický materiál najde mnohé uplatnění.
)
