Optimální vlhkost vzduhu: Ideální vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 40 % a 60 %, přičemž toto rozmezí se může měnit v závislosti na typu místnosti a jejím využití.Faktory ovlivňující vlhkost vzduhu: Na vlhkost vzduchu mají vliv různé faktory, včetně domácích činností, technického stavu budovy, ročního období a stáří domu.Zdravotní důsledky vlhkosti vzduhu: Nadměrná nebo nedostatečná vlhkost vzduhu může mít negativní vliv na zdraví, způsobovat nebo zhoršovat alergie a atopické ekzémy, dráždit dýchací cesty a sliznice, způsobovat suchý kašel, pálení očí nebo rozpraskané rty a zvyšovat riziko respiračních infekcí a astmatu.Vliv nábytku a materiálů: Dřevěný nábytek a textilní povrchy mohou absorbovat a uvolňovat vlhkost, čímž pomáhají stabilizovat vlhkost vzduchu v interiéru.Řešení pro regulaci vlhkosti: K řešením pro udržení optimální vlhkosti vzduhu patří pravidelné větrání, používání digestoře při vaření, sušení prádla mimo obytný prostor, použití ventilátorů a vysoušečů vzduhu, umístění odpařovacích nádob s vodou na radiátory, pěstování pokojových rostlin a použití zvlhčovačů vzduhu.Měření vlhkosti: Vlhkoměry mohou pomoci přesně stanovit vlhkost vzduhu v domácnosti a poskytnout užitečnou zpětnou vazbu pro regulaci vlhkosti.Níže v článku se jednotlivým bodům věnujeme podrobněji. Vysoká, nízká nebo obyvateli bytu žádaná a vítaná ideální vlhkost vzduchu vzniká působením několika faktorů. Kromě běžných domácích činností, při kterých je vzduch sycen vodními parami, tedy například vaření, sprchování, koupání, sušení prádla a podobně, ovlivňuje vlhkost také technický stav bytu či domu. Konkrétně tedy závady, kterými může do stavby pronikat voda – narušené základy nebo stěny domu, poškozená střecha, netěsnosti vodovodního potrubí .Dalším ovlivňujícím faktorem je také aktuální roční období, respektive venkovní klima , v době zimní topné sezony nebo naopak v době letních veder je předpoklad nižší vzdušné vlhkosti v bytě, deštivé počasí může být příčinou vyšší vlhkosti. Roli hraje i stáří domu a způsob výstavby, u novostaveb zděných domů je po určitou dobu vlhkost vzduchu v interiérech vyšší. Důležitým indikátorem optimální vlhkosti vzduchu je náš pocit pohody při pobytu v místnosti. Volné dýchání, pocit tepelného komfortu. Tyto pocity ovšem mohou být subjektivní a také individuální. Proto jsou ke stanovení vlhkosti v bytě na trhu k dispozici vlhkoměry, které nám stupeň nasycenosti vzduchu vodními parami určí přesně. Nadměrná vlhkost vzduchu, tedy nad 60 %, je častým problémem starších bytů a domů, jejichž technický stav má závady, umožňující pronikání vody a vlhka. K nejčastějším projevům zvýšené vlhkosti patří vlhké zdi, na nichž vznikají plísně, vlhkost zkondenzovaná na podlahách, stěnách a stropech, zejména při prudkém ochlazení vzduchu v místnosti. Dále pak orosená okna a dotykově nepříjemně navlhlé vybavení bytu.Zejména dlouhodobě vysoká vlhkost má negativní vliv na stavební prvky i vybavení bytu, ale především způsobuje zdravotní komplikace obyvatelům bytu. Vlhkost vede ke vzniku plísní i množení roztočů, jejichž výskyt vede ke vzniku alergií, atopických ekzémů , revmatologických onemocnění. Různé materiály a povrchy v domácnosti mohou ovlivnit vlhkost vzduchu, a tím i naše pohodlí a zdraví. Dřevo je dobrým příkladem, jelikož dokáže absorbovat a uvolňovat vlhkost, čímž pomáhá stabilizovat vlhkost v interiéru. Koberce a textilie mohou také absorbovat vlhkost, což může být užitečné v obdobích vysoké vlhkosti. Na druhé straně, v období sucha mohou tyto materiály uvolňovat vlhkost zpět do vzduchu. Při výběru nábytku a povrchů pro vaši domácnost je tedy důležité zvážit, jak tyto volby mohou ovlivnit vlhkost vzduchu a celkové mikroklima vaší domácnosti. Vlhkost vzduhu má přímý vliv na naše zdraví. Nadměrná vlhkost může podporovat růst plísní a roztočů, což může způsobovat nebo zhoršovat alergie, atopické ekzémy a revmatologické nemoci. Na druhou stranu, příliš suchý vzduch může dráždit dýchací cesty a sliznice, což vede k nepříjemným příznakům jako je suchý kašel, pálení očí nebo rozpraskané rty. Dlouhodobé vystavení extrémně suchému vzduchu může také zvyšovat riziko respiračních infekcí a astmatu. Udržování optimální vlhkosti vzduchu v domácnosti je proto klíčové pro zajištění našeho zdraví a pohodlí. Nejjednodušším a zároveň velmi účinným prostředkem na snížení vysoké vlhkosti vzduchu je větrání. Optimální je nejméně dvakrát denně provětrat celý byt intenzivním průvanem, otevřenými okny a dveřmi. Důležité je samozřejmě také dostatečné vytápění bytu, používání digestoře při vaření a sušení prádla mimo obytný prostor. Dalším řešením jsou ventilátory a vysoušeče vzduchu, případně čističky vzduchu, které likvidují i nebezpečné plísně. Nedostatečná vlhkost vzduchu je častým problémem zejména městských bytů s novými, dokonale izolovanými okny a málo porézními, panelovými zdmi, které nepropouští vlhkost. Nedostatek vodních par ve vzduchu je nepříjemný a škodlivý pro lidský organismus, především pro dýchací cesty a sliznice. Projevuje se suchým, dráždivým kašlem, ztíženým dýcháním, pálením očí nebo rozpraskanými rty. Suché klima v bytě můžeme napravit několika způsoby. Asi nejznámějším a nejčastěji používaným je umístění odpařovacích nádob s vodou na tělesa radiátorů, případně umístění vlhkých ručníků nebo prostěradel. Vlhkost v bytě zvýší také pěstování pokojových rostlin a jejich zalévání. S extrémně suchým vzduchem si účinně poradí také zvlhčovače, které podle typu – zvlhčování teplou párou, ultrazvukem nebo studené zvlhčování – klima v bytě upraví na požadovanou hodnotu ideální vlhkosti.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com