Když jsem byl malý, věřil jsem babičce, že Ježíšek bydlí někde tam uvnitř toho obrovského, krásného, mechanického betlému, který byl každoročně vystavován v Katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích. Jen mi pořád vrtalo hlavou, jak tam ten Ježíšek vůbec může žít? A jak se tam dovnitř, k sakru, vůbec dostal? Betlém je dnes převážně palestinským městem v Izraeli, které žije hlavně z turistického ruchu. A zdaleka nejde jen o cca 2,5 miliardy lidí hlásících se ke křesťanské víře, Betlém, tedy místo, kde se měl údajně narodit Ježíš, chce vidět i množství jinověrců a ateistů. Betlém leží pouhých 8 km od Jeruzaléma a je proto nasnadě, že kdo zamíří do Izraele, Betlém rozhodně nevynechá. Ne všechny, ne všude, ale alespoň ty nejproslavenější betlémy, tedy lidmi vyrobené výjevy z narození Ježíše, jsou také vyhledávanými turistickými atrakcemi. Navíc je lze obvykle vidět právě a jen o Vánocích, tedy až na výjimky dlouhodobějších výstav v muzeích. O to více je třeba si přichvátnout, než bude ten či onen betlém opět pečlivě uschován do depozitáře, kde přečká do dalších Vánoc. Lidové betlémy jsou prostě u nás stejně tak turistickými atrakcemi jako Betlém biblický v Izraeli, místo, které dosud existuje, a kde se měl kdysi Ježíš údajně narodit. Podle legendy se nastávající rodička Marie musela na příkaz římského císaře dostavit se svým mužem Josefem do místa jeho rodiště ke sčítání lidu. V noci na ni však přišly porodní bolesti, nebylo se ale kde ubytovat, všude bylo obsazeno. Nezbylo proto nic jiného, než neopovrhnout chlévem a senem. Zrození Ježíše v chlévě prý oznámil anděl pastýřům pasoucím nedaleko svá stáda a právě ti se přišli svému budoucímu králi poklonit jako první. A přicházeli další lidé až nakonec se u jesliček objevili tři mudrcové z východu, které k Ježíši nasměrovala kometa. Ti však nejprve zamířili do Jeruzaléma za králem Herodem. A právě Herodes po jejich zprávě o narození nového krále nařídil zabít všechna nemluvňata mužského pohlaví. Z obav o svůj trůn samozřejmě. Josef s Marií a malým Ježíšem uprchli na poslední chvíli do Egypta. Vznik tradice stavění betlémů je připisován svatému Františkovi z Assisi. Ten totiž chtěl v roce 1223 zprostředkovat věřícím prožitek z Kristova narození, vybral si proto jeskyni nad svým rodným městečkem, kde zinscenoval betlémský výjev s jesličkami a živými zvířaty. Zde na umbrijské hoře Greccio tenkrát sloužil vánoční mši uprostřed přírody, při které četl evangelium u skutečných stájových jeslí s živým volem a oslem. Právě díky výše zmíněnému světci sahá tradice stavění betlémů až do středověku. Jejich podoba se však v čase měnila. A dokonce byla i doba, kdy bylo stavění betlémů nezákonné. Paradoxně však tato doba nahrála rozšíření betlémů (jesliček) do domácností. V 18. století totiž císař Josef II. zakázal vystavování velkých betlémů na veřejných prostranstvích a v kostelech. Došel k závěru, že je tento způsob připomenutí narození Páně „církve nedůstojný a přímo dětinský". Zprvu v menším měřítku se proto jesličky začaly na Vánoce objevovat v domácnostech a toto “zdomácnění“ naopak přineslo ohromný rozmach tvorby betlémů. Dokonce i těch největších. Ve středověku lidé vyráběli hlavní postavy jesliček ze dřeva, kamene, ale i včelího vosku a například chleba. Od baroka se pak v kostelích začaly objevovat přenosné betlémy, se kterými se chodilo koledovat. A právě v té doby začaly v betlémech přibývat postavy z reálného života (řemeslníci, kupci, děti, vesničané), ale i různá domácí havěť. Tedy s výjimkou dosud nezbytných oveček, vola a osla. Lidé tehdy neznali reálie skutečného Betléma, místní prostředí a klima, proto se inspirovali evropskými městy a vesnicemi. Na našem území se betlémy staví přibližně od roku 1562, což je období příchodu jezuitského řádu do Čech. Právě jezuité postavili v Praze první jesličky s trojrozměrnými figurkami. Zprvu se však jesličky stavěly především na veřejných prostranstvích a katolická církev, která se snažila Čechy s jejich husitskou historií obrátit na pravou víru, stavění betlémů podporovala.Po nařízení císaře Josefa II. z roku 1782 bylo bohužel mnoho krásných velkých betlémů zničeno. To však byla stinná stránka všeobecného rozšíření betlémů do domácností. A své jesličky si začal stavět i prostý lid, i když třeba jen z papíru. Za tímto účelem se také začaly prodávat papírové tištěné archy, které bylo možné rozstříhat. Zachovány jsou dosud jako cenný exponát černobílé archy jesliček z přelomu 18. a 19. století od pražské firmy Balzer, které jsou dnes uložené v grafické sbírce Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Ovšem zákaz vystavování betlémů na veřejných místech byl po smrti císaře postupně zapomenut a již od roku 1825 se jesličky začaly vracet zpět do kostelů a na jiná veřejně přístupná místa. A domácnosti? Tam již natrvalo zůstaly také. Například my máme doma 2 papírová leporela od Kubašty a jeden poměrně rozsáhlý betlém z pálené keramiky od jisté lidové umělkyně, která si tím na přelomu 20. a 21. století přivydělávala při důchodu. Mimochodem moc pěkné dílko. A i dětinské, samozřejmě.Postupem času začalo od 19. století působit hodně tiskáren, které tiskly ve velkém množství jesličkové archy určené k vystřižení. A o umělecké kvalitě archů rozhodovali malíři předloh. Najdeme zde přitom slavná jména jako Mikoláš Aleš, Josef Lada a později i Jiří Trnka. První papírové trojrozměrné betlémy pak pocházely většinou z německy mluvících zemí a právě na tuto tradici navázal mnohem později Vojtěch Kubašta, Betlémy se přitom odjakživa těšily velké vážnosti. Dokazují to i rodinné vzkazy na zadních stranách dílů či na víkách krabic. Běžné též bývalo, že řezbáři prodávali figurky do lidových betlémů a lidé si tak celou scenérii postupně skládali. Figurku po figurce. Stejně tak se prodávaly i figurky z vosku.A to se již dostáváme k tradici zapsané zlatým písmem. Mnoho postaviček určených pro domácí betlémy bylo vyřezáváno třeba v Králíkách, Šluknově, Třešti, Jihlavě, Svitavách a v Příbrami. Příbramsko je dokonce proslaveno i figurkami voskovými a chlebovými, takzvanými chlebáčky. Tradice to byla tak ohromná, že musela přijít jedině nějaká obrovská katastrofa, aby ji potlačila. A tou se stala první světová válka. I ti muži, kteří se z války vrátili, již v betlémech obvykle nepokračovali. Navíc lidé měli v době válečného hladu úplně jiné starosti než doplňovat do svých betlémů zakoupené figurky. Dnes známé betlémy jsou ze všech myslitelných materiálů. Kromě dřeva také ze slámy, papíru, keramiky, skla a třeba i z vizovického těsta. Zcela zvláštní kategorií jsou mechanické betlémy, které se obvykle vystavují v kostelích. A dokonce jeden z nejslavnějších, známé Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, si lze prohlédnout i jindy než o Vánocích. Jde totiž o skutečný unikát, navíc největší dochovaný mechanický betlém na světě.Pokud chcete o starých a vzácných betlémech na našem území získat podrobnější informace, určitě stojí za útratu kniha Putování za betlémy autorů Milana Zábranského a Jana Roda (nakladatelství Grada). Kniha je vlastně průvodcem po nejkrásnějších betlémech České republiky, najdete v ní kromě krásných fotografií i povídání o historii betlémářství a samozřejmě o vybraných nejcennějších betlémech v Česku. Řemeslná zručnost výroby betlémů byla dříve rozšířena po celých Čechách a Moravě. Tajemství výroby přitom byla uchovávána jako rodinná. Třeba v Příbrami, která byla pro stavění betlémů ideální už jen kvůli poutní svaté hoře, otiskávali do hrnčířské hlíny model vyřezaný ze dřeva, čímž vznikl takzvaný kadlub. Ten byl vypálen a poté naplňován hmotou, třeba směsí podřadné žitné mouky, sádry, hruškové drti a klihové vody. Skutečné recepty však byly tajeny. Vlhké figurky pak byly vyklopené z forem a sušené na vzduchu. Bohužel se do dnešních dnů mnoho takových figurek nezachovalo, jejich trvanlivost byla nízká.Ručně vyřezávané betlémy pak byly z našeho území obchodovány i do zahraničí zámožnějším rodinám. A třeba v první polovině 19. století byly oblíbené takzvané skříňové betlémy, tedy u nás slavné betlémy kralické. I mezi světovými válkami byla výroba betlémů utlumena a plného rozkvětu již nikdy nenabyla. Přesto se ale betlémy staví dodnes. Velkou oblibu dnes mají betlémy keramické z vypalované hlíny a samozřejmě i papírové skládačky. Koupit si však lze i betlém sádrový, slaměný a vyřezávaný dřevěný.V kostelích jsou betlémy vystavovány od 24.12., kdy je věřící i zvědavci, milovníci tradic a historie, spatří poprvé o stědrovečerní mši, která je často mší půlnoční. Naposledy pak můžete tyto betlémy spatřit na Hromnice, tedy 2. února. A pak zase za rok. Třebechovický (Proboštův) mechanický betlém je celý ze dřeva. Vyrobili jej postupně Josef Probošt, Josef Kapucín a Josef Friml v letech 1882 až 1926. Scénografie je především dílem pana Probošta a mechanika pana Frimla. Tento betlém byl poprvé vystaven v roce 1909 na výstavě Zemské jednoty v Chrasti. Dnes je národní kulturní památkou. Přitom se po 2. světové válce dokonce uvažovalo i o likvidaci tohoto betlému, jenže se v roce 1967 stal jedním z nejúspěšnějších exponátů na světové výstavě Expo v Montrealu, poté prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes jej vlastní město Třebechovice pod Orebem (od roku 1972 je trvale umístěný v Třebechovickém muzeu betlémů). Betlém má více jak 2000 tisíce prvků a z celkem 351 postav se jich 201 pohybuje. Většinu dílů však tvoří zvířata, stromy, nástroje a stavby. Figury jsou z lipového dřeva, mechanické části z habru a buku. Betlém je dlouhý 6,9 metru, hluboký 1,9 a vysoký 2,2 metru. Bez podvozku váží 1,2 tuny a je poháněn elektrickým motorkem. Zajímavostí je, že v tomto betlému nenajdeme žádné orientální prvky, inspiroval se místním prostředím. Krýzovy jesličky jsou nejnavštěvovanější expozicí v Jindřichově Hradci. Od roku 1998 jsou navíc zapsány v Guinnesově knize rekordů jako největší mechanický betlém na světě. Vytvořil je punčochář Tomáš Krýza (nar. 1838, zemřel 1918) po dobu 60 let. Plocha betlému je 60 čtverečních metrů a figurky lidí i zvířat jsou vyrobené z kašírovací hmoty (mouka, piliny, sádra a klíh), případně jsou vyřezané ze dřeva. Figur je celkem 1398, z toho 133 je pohyblivých. Původně byl mechanismus poháněn ručně, dnes je opatřen elektromotorem se soustavou pásů, ozubených kol a jiných mechanických zařízení. V současnosti jsou Krýzovy jesličky sestavené do jednoho celku spolu s mechanickým betlémem Emanuela Steinocha a statickým betlémem Bohdana Steinocha. Celá sestava je dlouhá 17 metrů, vysoká i široká 2 metry. Mohelnický betlém je vyřezávaný celodřevěný a byl vytvořen v letech 1958 až 1988 Josefem Nedomelem ze Starého Města u Bruntálu. Betlém je každý rok o vánočních svátcích vystavován v mohelnickém kostele sv. Tomáše Becketa v boční kapli sv. Anny. Zabírá plochu 6 x 7 metrů a kromě některých figurek se pohybují i stavby (třeba mlýn). Připočteme-li přesné kopie hradů Karlštejn a Bouzov, kostela sv. Tomáše v Mohelnici a dalších staveb, je se opravdu na co dívat, byť to není vyloženě skvost historický.Frýdlantský betlém byl vyroben rolníkem Gustavem Simonem z Frýdlantu a je vystaven v roubené chalupě čp. 357 ve Frýdlantě. Scéna narození Ježíše Krista se odehrává v místní krajině Jizerských hor. Objekty jsou převážně z lepenky, figury ze dřeva. Dnes má tento původně statický betlém 130 pohyblivých figur lidí a zvířat a 50 statických. Rozměry betlému jsou 4,15 x 2 metry.Metelkův mechanický betlém byl vyroben učitelem a muzikantem Jáchymem Metelkou. Začal s ním v roce 1883 a dílo dokončil v roce 1913. Betlém je umístěn v jilemnickém muzeu, přičemž jeho mechanická část funguje bez problémů dodnes. Najdeme zde 142 postav a objektů vykonávajících 350 různých pohybů. Kromě mechanické části ovládané závažím a klikou má betlém další 3 mechanické stroje sloužící k ozvučení. Zajímavostí tohoto betlému je třeba cvičenec Sokola na hrazdě a na palmě sedící kukačka otevírající miniaturní zobáček. Betlém je prostě všehosměsí tehdejší doby.Kovárenský mechanický betlém je pro změnu vystavován v Krkonošském Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou. Vyroben byl Janem Metelkou Kovárenským v letech 1878 až 1914. Jako základ využil pozůstatky po jiném betlému, které našel vyplavené na břehu řeky u Harrachova. Základ konstrukce je dřevěný, mechanismy dřevěné a kovové, krajiny jsou z kůry a papíru a postavy i ostatní figury z kartonu. Betlém byl dlouhý 7,5 metru, když se však jeho autor stěhoval, rozdělil betlém do několika částí, z nichž některé se ztratily. V roce 1958 byl betlém znovu zkompletován (také díky nálezům některých ztracených dílů) a dnes je dlouhý 4 metry. Má 200 figurek a polovina z nich se pohybuje.Perníkový betlém je vystavován od roku 1972 o Vánocích v římskokatolickém kostele sv. Matěje v Praze – Dejvicích. Tento betlém je stále doplňován, každý rok se pečou nové perníkové postavy. Od roku 1980 se přitom některé postavy konzervují a uchovávají. Figurky pekla dříve výtvarnice Helena Horáková, dnes je peče cukrář Daniel Zítka. Z původních třiceti postav jich má betlém dnes 400. Jednotlivé figurky jsou přitom oděné do miniatur krojů z různých částí Čech, Moravy a Slezska. A když už máme největší mechanický betlém na světě, máme i vůbec největší betlém na světě. Vyrobil jej řezbář Jiří Halouzka z Jiříkova, přičemž v prosinci 2007 měl tento betlém 138 dřevěných soch v životní velikosti. V roce 1950 vznikla světová organizace betlémářů - UN-FOE-PRAE - Universalis Foederatio Praesepistica. Zakládajícími členy byly betlémáři z Itálie, Německa, Francie, Rakouska, Švýcarska a Španělska. Prvním prezidentem organizace se stal Ital Alelo Stefanucci, autor nápadu na zřízení asociace. Každé čtyři roky asociace pořádá celosvětový kongres, který je vždy spojen s velkolepou výstavou betlémů. Zajímavostí je, že se v roce 2004 kongres a výstava konaly v Hradci Králové. České sdružení přátel Betlémů pak bylo založeno 10. listopadu 1990 právě v Hradci Králové. Prvním předsedou byl zvolen Vladimír Vaclík, který se stal v roce 2001 dokonce i předsedou celosvětové betlemářské federace. Do ní byla česká asociace přijata roku 1995. V České republice má sdružení přibližně 550 členů a 15 regionálních poboček. Pokud hledáte stálou výstavu betlémů, najdete ji v Třebechovicích pod Orebem. Vystaveno je zde více jak 400 betlémů či jejich částí a samostatnou expozicí je velký mechanický Proboštův betlém, národní kulturní památka. Zajímavá je též každoroční adventní výstava betlémů, kterou pořádá Muzeum Karlova mostu v Praze. K vidění jsou zde betlémy z celého světa a z nejrůznějších materiálů.Zdroj: milujivanoce.cz, Wikipedia, medium.seznam.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, rozhlas.cz, sdruzenibetlemaru.cz, denik.cz