Kalina bodnantská (Viburnum bodnantense) se hodí do zahrad ve výše položených lokalitách, kde vládne chladnější klima. Bez problémů přitom přečká i ty nejchladnější zimy. Bílé či růžové kvítky vyrážejí ze zasněžených, bezlistých větviček v malých svazcích lat. Tyto květy navíc krásně voní, čili zahradu nejen rozzáří, ale i provoní. V létě však od tohoto keře květy nečekejte, zato bohaté olistění a na podzim nádhernou barevnou, vínovou záplavu umírajících listů. Kromě toho se tento druh kaliny pyšní i kulovitými či vejčitými plody vybarvenými do barvy červené, modré a nebo mourovatě černé. Plody kalin milují zpěvní ptáci. Kalina bodnantská dorůstá výšky 1,5 až 2 metry, čili v zahradě nezabere mnoho místa a je vhodná do skupinových výsadeb.Kalina bodnantská je vlastně kříženec, který vznikl okolo roku 1933 křížením asijské kaliny vonné (Viburnum farreri) a kaliny velkokvěté (Viburnum grandiflorum). Růžové větší květy má kultivar 'Charles Lamont', bělavé 'Deben'. Kalina bodnantská je dnes jedním z nejznámějších kultivarů svého druhu, tedy jednou z nejznámějších kalin, které řadíme do rozsáhlého rodu Caprifoliacea (zahrnuje více jak 150 druhů stálezelených i opadavých dřevin). Původem tohoto rodu jsou křoviny a lesy severní polokoule, respektive jejího mírného pásma, přičemž se s nimi setkáme například i v mírném pásmu Jižní Ameriky a severovýchodní Asie. Kalina bodnantská kvete v našich podmínkách od února do dubna, za velmi mírných zim ale klidně již v prosinci či lednu (některé zdroje uvádějí kvetení od října do dubna). Pěstuje se výhradně ve skupinách, jako solitér v zahradě tolik nevynikne už jen kvůli řídkým větvím. Navíc je důležité vysazení více rostlin stejného druhu kvůli opylení. V případě jediného keře k opylení často ani nedojde. Ideální stanoviště je slunné a nebo polostinné, ovšem chráněné před mrazivými větry. Nejlépe podél stěny, zděného či jiného oplocení, kterým „neprofoukne.“ V našich podmínkách může tato kalina vymrzat. Zdroje uvádějí ideální teplotní zónu 7 s minimálními teplotami -17 °C.Půdu vyžaduje kalina bodnantská mírně kyselou, vyloženě nesnáší vápno. Půda musí být dostatečně propustná a humózní, s dostatkem živin. Nesmí též nikdy zcela vyschnout. Je proto třeba za suchého počasí pravidelně zalévat a půdu udržovat stále vlhkou. Řez kaliny je třeba provádět v druhé půlce jara, řez ale nesmí být příliš hluboký, přičemž se odstraňuje jen odumřelé dřevo a větve, které nepravidelně vybočují. Kaliny můžeme snadno pěstovat ze semen i z řízků, ani jeden z těchto dvou postupů není náročný. Řízky nejlépe zakořeňují v létě. Řízek seřízneme, ošetříme stimulátorem a zapíchneme do půdy na chráněné místo. Semena je pro změnu nejlepší vysévat na podzim do studeného pařeniště.Nejvíce náchylná vůči chorobám a škůdcům je kalina bodnantská v létě. V tu dobu ji mohou silně napadnout housenky, až zbudou jen holé větve, proto se neobejdeme bez chemického postřiku. Kalinám škodí také mšice, listová skvrnitost a václavka.Zdroj: abecedazahrady.cz, wikipedia.org, wikimedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz
