Moderní americká žena musela vařit, prát a uklízet rychle, měla hromadu dětí a přitom musela pečovat i o sebe. A právě mikrovlnky Američankám rozvázaly ruce, ale nebylo to hned, i když jde o prastarý vynález, za kterým dokonce stojí český vědec. Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Augustin Žáček totiž popsal poprvé v roce 1924 funkci speciální elektronky, která generuje oscilací magnetronu mikrovlnné záření. A oscilující magnetron se stal rychle součástí vojenských radarů, které vysílaly mikrovlnné rádiové signály. Během druhé světové války produkovala takové radary ve velkém americká společnost Raytheon, kde byl zaměstnán inženýr Percy Spencer. Měl na starosti vývoj efektivnější výroby součástek a v kapse svého pláště jednoho dne svou oblíbenou čokoládovou tyčinku. A právě tato tyčinka se při manipulaci s magnetronem roztavila. Samozřejmě ho to zaujalo a tak začal s ohřevem jídel experimentovat. Dokonce se stal prvním, kdo vyrobil pomocí mikrovln z kukuřičných semen popcorn. Válka skončila a již po pár měsících, v říjnu 1945 byla světu představena první mikrovlnná trouba, kterou pojmenovali Radarange. A byl to pořádný kousek. Však její následovnice z roku 1947 ještě vážila 350 kg, což je dnes přibližná váha běžného litinového kotle na tuhá paliva. Vysoká byla 1,8 metru a stála něco okolo tří tisíc dolarů. Čili pro gastronomické provozy, bohaté lidi a celebrity dostupné, jinak ne. A víte co? Ono to bylo vlastně dobře. Když se začaly až v 60. letech 20. století prodávat kompaktnější, menší, lehčí a cenově dostupnější kousky, ještě měly zásadní chyby. Hlavně jednu. Sklo totiž propouštělo mikrovlny a až federální americké standardy z roku 1971 problém vyřešily. Sklo se začalo opatřovat kovovou mřížkou. Pochybnosti o vlivu mikrovlnek na lidské zdraví byly potlačeny, avšak konspirace jen bujely a bují dodnes. Přesto se ale mikrovlnky postupně dostaly do většiny domácností na světě, tedy alespoň tom západním, například u nás nastal rozmach mikrovlnek až po roce 1989. A zprvu se jich lidé samozřejmě báli, ostatně sovětský legislativní zákaz z roku 1979 byl znám. Už v roce 1955 se mikrovlnky zmenšily na velikost sporáku a byly vestavné do kuchyňské desky. Teprve v roce 1967 se však na trhu objevil kompaktní spotřebič Amana Radarange, který už bylo možné postavit na kuchyňskou linku. A již krátce na to se mikrovlnné trouby staly nezbytnou součástí amerických domácností. Bez mikrovlnky by nebyla tehdejší dokonalá americká žena ničím. Musela ji mít každá! A po světě se to rychle rozkřiklo. Ovšem v západní Evropě se mikrovlnky rozšířily až v 80. letech 20. století. Konzervativní stará dáma, ukrutná válečnice i historie sama, si dala zase na čas. A východní blok čekal na nástup mikrovlnek až do roku 1990. Ještě mám živě v paměti, jak se moje máma bála mikrovlnné trouby skoro ještě před koncem milénia.Jediné opravdu špatné, co však mikrovlnky dělají, je rušení citlivého wi-fi signálu, ale jen v okruhu několika metrů a ve chvíli, kdy trouba běží. Navíc stačí změna pásma wi-fi na jiné než 2,4 GHz. Mikrovlnky generují mikrovlnné záření, které proniká do potravy a způsobuje vibraci molekul vody. A právě to vede k rychlému zahřátí potravin. Ano, je to takto hodně zjednodušené, ale ohřívá se vlastně voda! Odbornější popis je následující: Pomocí neionizujícího elektromagnetického záření s frekvencí 2,45 GHz a o vlnové délce 12,24 cm se rozkmitají polarizované částice uvnitř pokrmu, tedy především molekuly vody. Mikrovlny tedy proniknou do nitra potravy a dochází k jejímu mnohem rychlejšímu ohřátí, než když se okolní teplo na plotně postupně přenáší z povrchu potravy do jejího středu. Navíc musíme jídlo stále míchat, aby se nepřipalovalo. V mikrovlnce ohřáté potraviny jsou dokonce méně vysušené, za krátkou dobu se nestačí odpařit mnoho vody. A konspirace? Neionizující záření z mikrovlnné trouby produkuje pouze fotony s tak malou energií, že dovedou molekulami pouze hýbat. Nedovedou molekuly na rozdíl od ionizujícího záření přeměnit. Vlny z mikrovlnky proto nemohou způsobovat rakovinu, to je doména gama záření, UV záření a rentgenu. Vědecké testy potvrdily, že tyto v zásadě neškodné vlny, které z mikrovlnek unikají, jsou hluboko pod emisním limitem. Sklo dnes navíc mikrovlny nepropouští, protože se opatřuje kovovou mřížkou. A v úvodu článku zmíněná argumentace kulturistů? Ano, tepelná úprava pokrmů v mikrovlnce vytváří v jídle některé nežádoucí látky a snižuje nutriční hodnotu jídel, stejně jako obsah vitaminů. Jenže je to úplně stejné, jako při grilování, smažení, vaření a pečení. Pokud tedy chcete jíst kulturisticky dokonale, musíte konzumovat potravu pouze syrovou. Všechnu! Včetně masa. Ohřev potravin: Vždy záleží především na výkonu konkrétní mikrovlnky, jejím nastavení, množství ohřívané potravy a její teplotě. Tekutá jídla ohříváme při plném výkonu, ostatní při polovičním. Hodí se i občasné promíchání. Větší kousky potravy dejte na okraj talíře, menší do středu. K masu přidejte trochu vody a přikryjte ho mikrotenovou fólií. Zamezíte tak jeho vysušování. Zeleninu, rýži, brambory a knedlíky ohříváme podlité malým množstvím vody a přiklopené, párky před ohříváním propíchneme vidličkou, aby nepraskly.Rozmrazování: Záleží na výkonu mikrovlnné trouby, jejím nastavení, druhu, množství, tvaru a struktuře potravin. Například maso rozmrazujeme na 30% výkonu, pokud konkrétní mikrovlnka nemá speciální tlačítko na rozmrazování (defrost). Hotová jídla rozmrazujeme při plném výkonu, je však třeba potravu občas obrátit a promíchat. I mikrotenový sáček musíme na několika místech propíchnout, aby z něj mohla unikat pára. Pečivo rozmrazujeme na talíři s papírovým ubrouskem. Proč? Odsaje přebytečnou páru.Sušení: Chcete rychle rohlíky na strouhanku? Klidně! Stejně tak mikrovlnka dovede sušit houby, zeleninu i ovoce, stačí nakrájet na plátky, zabalit do papírového ubrousku a sušit přibližně 1 až 3 minuty za plného výkonu. Sušené pečivo také zabalíme do ubrousku. Sušit v mikrovlnce můžeme stejně i bylinky. Zabalíme do papírového ubrousku a sušíme.Čerstvé housky – doplněk sušení i ohřevu: Housky zabalte do navlhčené papírové utěrky, vložte do mikrovlnky, zapněte ji a po cca 10 vteřinách otočte a zkontrolujte prstem křupavost. To opakujte i vícekrátTrik šéfkuchařů – ztracené vejce v pokrmu: Stačí naplnit šálek do půlky vodou, přidat opatrně rozklepnuté vejce, nádobku překrýt talířkem a zahřívejte alespoň minutu na maximum. Hotovo! Vejce opatrně vyjmete velkou lžící a přidáte do pokrmu, třeba kulajdy, nebo česnečky.A co s citróny?: Když chcete z citronů získat maximum šťávy, vložte jej na cca 20 sekund do mikrovlnky. Pustí totiž při mačkání šťávy více vody. Kov a syrové vejce ve skořápce do mikrovlnky nepatří: Při zakřívání kovu v mikrovlnce dochází k výbojům a jiskření. Dokonce stačí i jen lehké pozlacení talíře. Ne každé nádobí lze do mikrovlnky vložit. To samé platí pro syrová vejce ve skořápce. V mikrovlnce při zahřívání explodují. Porcelánový talíř vydrží všechno: Nevydrží, pokud vyndáte chladný talíř z lednice, může prasknout. Ohřívaná voda z potravin totiž ohřívá ledový talíř.Mikrovlnka ničí vitaminy a enzymy: Naprostý nesmysl, molekula vody se skládá z pouhých tří atomů (dvou vody a jednoho kyslíku) a ohřívá se právě voda. Vitaminy, enzymy a aminokyseliny představují mnohem složitější řetězce, které není tak snadné rozbít.Mikrotenové sáčky do mikrovlnky nepatří, roztaví se a ulpí na potravinách: Nesmysl, mikroten neobsahuje vodu, ani ji není schopen nasáknout. Pokud byste však ohřívali v mikrotenovém sáčku vodu, sáček praskne stejně jako skořápka vajíčka. Zdroj: idnes.cz, fungate.cz, Wikipedia, vikend.hn.cz, irozhlas.cz
