Plzák španělský (Arion vulgaris) je spolu se všemi ostatními druhy plicnatých plžů hermafrodit. Vajíčka proto kladou po kopulaci oba jedinci, oplodní se navzájem. A každý je jich schopen naklást až několik set. Děje se to jednou za rok, což je u nás obvykle na konci června a vajíčka pak plzáci kladou od půlky srpna do konce září, ovšem za hodně opožděné zimy se mohou snůšky vajíček protáhnout až do půlky prosince. Z vajíček se mladí plzáci líhnou nejdříve po 38 dnech, za nízkých teplot je vývoj delší. Pozdně kladená vajíčka pak běžně přezimují a mladí jedinci se líhnou až na jaře. Z rozmnožování plzáků je proto možné vyčíst 2 nejvhodnější období pro boj s nimi. Za prvé ještě před pářením a po páření, než nakladou vajíčka, tedy někdy od konce května do půlky až konce července, a za druhé právě na podzim, kdy zlikvidujeme jak mladé jedince, tak přezimující vajíčka. 1. Vajíček slimáků se dá zbavit tak, že je vykopeme motykou na místech ve stínu a vlhku, kde slimáci kladou vajíčka nejčastěji. Poté je necháme klidně ležet na povrchu půdy. Buďto vyschnou, nebo vám pomohou ptáci. A nemusí to být zrovna po zahradě se volně pohybující slepice, u nás přezimující ptactvo je hladové a neopovrhne před zimou žádnou potravou. Dobrou zprávou je, že vajíčka bývají hodně mělce pod povrchem půdy. Určitě sice najdete jen nějaké hnízda s vajíčka, ale přehlédnout se nedají, byť je jedno vajíčko velké asi jako špendlíková hlavička. V objemu až několika set kusů vedle sebe už půjde o pořádnou hromádku. Vajíčka jsou mléčně bílá a kulatá. Plži je nejčastěji ukrývají v různých puklinách a dutinách v půdě, pod různými deskami, kameny a také pod sudy na vodu, po dírách zbylých po sklizni zeleniny, ale i v kompostu, kde je to vlastně největší problém, protože na převrácení kompostu vzhůru nohama nám motyka nestačí a hlavně se zde snůšky slimáčích vajíček hledají hodně těžko. V takovém případě je třeba nasadit zbraň hromadného ničení, totiž hlístice.Vajíčka slimáků se jinak často skrývají těsně pod povrchem půdy, ale třeba i okolo stromů, kde kypříte, a kde je více stínu. Nejjednodušší radou je vlastně jen obyčejné rytí. Převrácením půdy se vajíčka dostanou na povrch, kde za vás zbytek práce odvedou nízké teploty, mráz a živočichové, kterým vajíčka slimáků chutnají. Navíc zároveň zlikvidujete i mnoho dalších nepříjemných škůdců. Bez rytí se zahradničit nedá! 2. Parazitické hlístice se sice doporučuje aplikovat až na jaře, jenže právě na podzim zlikvidují spoustu mladých slimáků, kteří by v zahradě přezimovali. Parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita jsou obecně rozšířeným parazitem plžů a my si je můžeme snadno zakoupit a v zahradě aplikovat zálivkou na místech, kde předpokládáme nejvíce plzáků španělský, jejich největší výskyt. A nemusí to být zrovna záhony, ale právě i kompost. Jde o naprosto bezproblémovou biologickou metodu ochrany, kdy pouze využíváme přirozených nepřátel plžů, akorát v mnohem vyšší koncentraci, než je běžná. Hlístice přitom neublíží lidem ani domácím zvířatům, ani jiným živočichům v zahradě, pouze plžům. Hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita potřebují tělo slimáka ve svém larválním stádiu, aby mohly dokončit svůj vývoj. Larvy těchto hlístic proto aktivně vyhledávají slimáky a pronikají do jejich těl dýchacími otvory. Roztok s hlísticemi proto aplikujeme nejlépe tam, kde to slimákům nejvíce chutná, kde je jich prostě nejvíce. A kde se tudíž i nejvíce zavrtávají do země. A že je kompost oblíbeným zimovištěm slimáků? O tom žádná, nabízí jim nejen dostatek potravy, ale v zimě i dostatek tepla. Vlastně je to přímo dokonalý hotel pro tyto plže! Napadený slimák přestane již po třech až pěti dnech přijímat potravu a za jeden až tři týdny larvy hlístic slimáka společně se symbiotickými bakteriemi, které si nosí s sebou, usmrtí. A právě tím dokončí svůj vývoj. Pak se hlístice dál rozmnožují a další larvy napadají další slimáky, dokud jsou nějací v dosahu. Pokud již nemají žádné plže k dispozici a nemají tedy jak dokončit svůj vývoj, hlístice ze zahrady mizí. Není slimáků, nejsou již ani uměle dodané hlístice v podobě zálivkového roztoku. 3. Ochrana před slimáky může být dokonce i rostlinná, i když jen částečná. Můžeme v zahradě vysazovat rostliny, které plzáky španělské odpuzují. Nejde sice o zaručený lék, ale jako jedna z podpůrných zbraní možného arzenálu pomůže. Většinou jde o druhy, které jsou velmi aromatické či mají silně chlupaté listy, což se slimákům příliš nezamlouvá. Třeba levandule, řebříček, pelyněk, kontryhel, šalvěj, čistec, kapradiny, pryšce, starčeky a další druhy. Naopak se vyvarujte vysazování rostlin, které slimáci upřednostňují. Hlavně druhy se šťavnatými a jemnými listy. Například jiřinky, afrikány, hosty, ale i mnoho trvalek. Že tato rada zní nesmyslně? Vlastně máte pravdu, to byste v zahradě nesměli pěstovat ani žádnou zeleninu včetně listového salátu a špenátu. Na žravé dospělce a mlaďochy určitě zabere požerový posyp. 4. Požerový posyp je vlastně něco jako tank, který vyrazí do boje spolu s armádou hlísticových pěšáků. Prodávají se přípravky různých značek, váš zahradník vám zajisté rád poradí, jen je třeba zacházet rozumně s koncentrací posypu. Vše je ale přehledně uvedeno v návodu. Bohužel je stinnou stránkou této chemie i fakt, že mírně zamoří půdu látkami, které v ní nechceme, ale když válka, tak se vším všudy. Cílem je na jaře zahrada bez slimáků... 5. Někteří zahradníci to v sezóně dělají ještě jinak, na místech s největším výskytem slimáků ještě přidají chutnou krmi, třeba všude vysadí listový salát, kterého si od předjaří připravují mnoho set sazenic. A pak se slimáky zatočí naráz a na malé ploše. Listovému salátu slimáci neodolají! 6. Dalším zajímavým přípravkem na vajíčka slimáků je nálev z kopřiv, tedy kopřivová jícha. I nyní na podzim stačí nechat kopřivy alespoň týden vyluhovat třeba v sudu s dešťovou vodou, pak tekutinu přeceďte a zalijte s ní všechna místa, kde se slimáci s oblibou vyskytují a ukrývají. Nějaká ta vajíčka tento roztok zničí a přitom zároveň hnojíte. A dokonce tak, jak je to na podzim třeba, kopřivová jícha totiž obsahuje prvky podporující vyzrávání rostlinných pletiv před zimou. Je zajímavé, že se v zahradách používá především na mladší sazenice, tedy jejich hnojení a ochranu před škůdci, což je v době, kdy vlastně žádná vajíčka slimáků v půdě nejsou. Pokud ale budete jíchou zalévat až do podzimu, tedy celoročně, poznáte efekt této chemické války sami. Co jsme vám tedy předchozími řádky radili? KOMBINOVANOU STRATEGII, válečnické umění hodné nejslavnějších generálů! Při této strategii také nezapomeňte na odstranění vhodných úkrytů pro slimáky, prostě eliminujte vlhká a tmavá místa. Platí to i pro spadané listí, nějaké různě se válící desky a kusy dřeva a podobně. A to především v blízkosti užitkových plodin a záhonů jim určených. Prostě hromádku listí se dřevy a kamenem si nedáte vedle skleníku a zeleninového záhonu, ale na úplně opačný kout zahrady. Navíc tam budou mít přezimující zvířata více klidu a pro některé se slimáci dokonce stanou chutnou krmí.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, nkz.cz, nasezahrada.com, zahradkarskaporadna.cz
