Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Zlikvidujte mladé jedince i přezimující vajíčka
Plzák španělský (Arion vulgaris) je spolu se všemi ostatními druhy plicnatých plžů hermafrodit. Vajíčka proto kladou po kopulaci oba jedinci, oplodní se navzájem. A každý je jich schopen naklást až několik set. Děje se to jednou za rok, což je u nás obvykle na konci června a vajíčka pak plzáci kladou od půlky srpna do konce září, ovšem za hodně opožděné zimy se mohou snůšky vajíček protáhnout až do půlky prosince. Z vajíček se mladí plzáci líhnou nejdříve po 38 dnech, za nízkých teplot je vývoj delší. Pozdně kladená vajíčka pak běžně přezimují a mladí jedinci se líhnou až na jaře. Z rozmnožování plzáků je proto možné vyčíst 2 nejvhodnější období pro boj s nimi. Za prvé ještě před pářením a po páření, než nakladou vajíčka, tedy někdy od konce května do půlky až konce července, a za druhé právě na podzim, kdy zlikvidujeme jak mladé jedince, tak přezimující vajíčka.
)
Podzimní boj se slimáky, tedy hlavně plzákem španělským
1. Vajíček slimáků se dá zbavit tak, že je vykopeme motykou na místech ve stínu a vlhku, kde slimáci kladou vajíčka nejčastěji. Poté je necháme klidně ležet na povrchu půdy. Buďto vyschnou, nebo vám pomohou ptáci. A nemusí to být zrovna po zahradě se volně pohybující slepice, u nás přezimující ptactvo je hladové a neopovrhne před zimou žádnou potravou. Dobrou zprávou je, že vajíčka bývají hodně mělce pod povrchem půdy. Určitě sice najdete jen nějaké hnízda s vajíčka, ale přehlédnout se nedají, byť je jedno vajíčko velké asi jako špendlíková hlavička. V objemu až několika set kusů vedle sebe už půjde o pořádnou hromádku. Vajíčka jsou mléčně bílá a kulatá. Plži je nejčastěji ukrývají v různých puklinách a dutinách v půdě, pod různými deskami, kameny a také pod sudy na vodu, po dírách zbylých po sklizni zeleniny, ale i v kompostu, kde je to vlastně největší problém, protože na převrácení kompostu vzhůru nohama nám motyka nestačí a hlavně se zde snůšky slimáčích vajíček hledají hodně těžko. V takovém případě je třeba nasadit zbraň hromadného ničení, totiž hlístice.
Vajíčka slimáků se jinak často skrývají těsně pod povrchem půdy, ale třeba i okolo stromů, kde kypříte, a kde je více stínu. Nejjednodušší radou je vlastně jen obyčejné rytí. Převrácením půdy se vajíčka dostanou na povrch, kde za vás zbytek práce odvedou nízké teploty, mráz a živočichové, kterým vajíčka slimáků chutnají. Navíc zároveň zlikvidujete i mnoho dalších nepříjemných škůdců. Bez rytí se zahradničit nedá!
)
2. Parazitické hlístice se sice doporučuje aplikovat až na jaře, jenže právě na podzim zlikvidují spoustu mladých slimáků, kteří by v zahradě přezimovali. Parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita jsou obecně rozšířeným parazitem plžů a my si je můžeme snadno zakoupit a v zahradě aplikovat zálivkou na místech, kde předpokládáme nejvíce plzáků španělský, jejich největší výskyt. A nemusí to být zrovna záhony, ale právě i kompost. Jde o naprosto bezproblémovou biologickou metodu ochrany, kdy pouze využíváme přirozených nepřátel plžů, akorát v mnohem vyšší koncentraci, než je běžná. Hlístice přitom neublíží lidem ani domácím zvířatům, ani jiným živočichům v zahradě, pouze plžům.
Hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita potřebují tělo slimáka ve svém larválním stádiu, aby mohly dokončit svůj vývoj. Larvy těchto hlístic proto aktivně vyhledávají slimáky a pronikají do jejich těl dýchacími otvory. Roztok s hlísticemi proto aplikujeme nejlépe tam, kde to slimákům nejvíce chutná, kde je jich prostě nejvíce. A kde se tudíž i nejvíce zavrtávají do země. A že je kompost oblíbeným zimovištěm slimáků? O tom žádná, nabízí jim nejen dostatek potravy, ale v zimě i dostatek tepla. Vlastně je to přímo dokonalý hotel pro tyto plže!
)
Napadený slimák přestane již po třech až pěti dnech přijímat potravu a za jeden až tři týdny larvy hlístic slimáka společně se symbiotickými bakteriemi, které si nosí s sebou, usmrtí. A právě tím dokončí svůj vývoj. Pak se hlístice dál rozmnožují a další larvy napadají další slimáky, dokud jsou nějací v dosahu. Pokud již nemají žádné plže k dispozici a nemají tedy jak dokončit svůj vývoj, hlístice ze zahrady mizí. Není slimáků, nejsou již ani uměle dodané hlístice v podobě zálivkového roztoku.
3. Ochrana před slimáky může být dokonce i rostlinná, i když jen částečná. Můžeme v zahradě vysazovat rostliny, které plzáky španělské odpuzují. Nejde sice o zaručený lék, ale jako jedna z podpůrných zbraní možného arzenálu pomůže. Většinou jde o druhy, které jsou velmi aromatické či mají silně chlupaté listy, což se slimákům příliš nezamlouvá. Třeba levandule, řebříček, pelyněk, kontryhel, šalvěj, čistec, kapradiny, pryšce, starčeky a další druhy. Naopak se vyvarujte vysazování rostlin, které slimáci upřednostňují. Hlavně druhy se šťavnatými a jemnými listy. Například jiřinky, afrikány, hosty, ale i mnoho trvalek. Že tato rada zní nesmyslně? Vlastně máte pravdu, to byste v zahradě nesměli pěstovat ani žádnou zeleninu včetně listového salátu a špenátu. Na žravé dospělce a mlaďochy určitě zabere požerový posyp.
)
4. Požerový posyp je vlastně něco jako tank, který vyrazí do boje spolu s armádou hlísticových pěšáků. Prodávají se přípravky různých značek, váš zahradník vám zajisté rád poradí, jen je třeba zacházet rozumně s koncentrací posypu. Vše je ale přehledně uvedeno v návodu. Bohužel je stinnou stránkou této chemie i fakt, že mírně zamoří půdu látkami, které v ní nechceme, ale když válka, tak se vším všudy. Cílem je na jaře zahrada bez slimáků…
)
5. Někteří zahradníci to v sezóně dělají ještě jinak, na místech s největším výskytem slimáků ještě přidají chutnou krmi, třeba všude vysadí listový salát, kterého si od předjaří připravují mnoho set sazenic. A pak se slimáky zatočí naráz a na malé ploše. Listovému salátu slimáci neodolají!
)
6. Dalším zajímavým přípravkem na vajíčka slimáků je nálev z kopřiv, tedy kopřivová jícha. I nyní na podzim stačí nechat kopřivy alespoň týden vyluhovat třeba v sudu s dešťovou vodou, pak tekutinu přeceďte a zalijte s ní všechna místa, kde se slimáci s oblibou vyskytují a ukrývají. Nějaká ta vajíčka tento roztok zničí a přitom zároveň hnojíte. A dokonce tak, jak je to na podzim třeba, kopřivová jícha totiž obsahuje prvky podporující vyzrávání rostlinných pletiv před zimou. Je zajímavé, že se v zahradách používá především na mladší sazenice, tedy jejich hnojení a ochranu před škůdci, což je v době, kdy vlastně žádná vajíčka slimáků v půdě nejsou. Pokud ale budete jíchou zalévat až do podzimu, tedy celoročně, poznáte efekt této chemické války sami.
)
Kombinovaná strategie!
Co jsme vám tedy předchozími řádky radili? KOMBINOVANOU STRATEGII, válečnické umění hodné nejslavnějších generálů! Při této strategii také nezapomeňte na odstranění vhodných úkrytů pro slimáky, prostě eliminujte vlhká a tmavá místa. Platí to i pro spadané listí, nějaké různě se válící desky a kusy dřeva a podobně. A to především v blízkosti užitkových plodin a záhonů jim určených. Prostě hromádku listí se dřevy a kamenem si nedáte vedle skleníku a zeleninového záhonu, ale na úplně opačný kout zahrady. Navíc tam budou mít přezimující zvířata více klidu a pro některé se slimáci dokonce stanou chutnou krmí.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, nkz.cz, nasezahrada.com, zahradkarskaporadna.cz
)
)
