Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Betonový New York zelená
I města, která byla dlouhá desetiletí považována za betonové džungle, se náhle zelenají. Když se dnes procházíte například New Yorkem, máte mnohde pocit, že jdete podél louky plné travin a kvetoucích dvouděložných rostlin. Plevelů. Například dnes již ikonický zelený most High Line vznikl místo zrušené železniční trati, zazelenal se také Little Island nebo třeba nově osázené a veřejně přístupné molo v Hudson River Parku. A to samé se děje i v mnoha evropských metropolích.
)
)
Zeleň má při ochlazování měst klíčovou roli
Tvůrci urbanistických studií a plánů si začali uvědomovat, že právě zeleň má při ochlazování měst klíčovou roli. Před časem informoval National Geographic o studii amerického úřadu National Oceanic and Atmospheric Administration, jejíž autoři došli k závěru, že velké parky dovedou ochladit části města až o osm stupňů Celsia. Ne náhodou v nich za veder trávíme více času. Do těchto parků pak směřuje i kultura, prostě se přibližuje lidem, kteří utíkají před horkem.
)
Příběh vídeňského nádraží
Ve Vídni, která je vlastně už tak docela dost zelená, vzniká nový park z bývalého nádraží Nordbahnhof. Vídeň prostě plánuje, jak zajistit v houstnoucí městské zástavbě dostatek zeleně. Město proto vyčleňuje pozemky a připravuje rekultivaci brownfieldů na parky. Místo brownfieldu nádraží Nordbahnhof proto vzniká nový park Freie Mitte, který bude mít rozlohu cca 93 tisíc metrů čtverečních. Lidé zde najdou přírodní rezervaci, ohromnou plochu k odpočinku a relaxaci, cyklistické stezky i skateparky.
Voda v Kodani
Dánská Kodaň pro změnu předělala historický park Enghavepark, který byl založen před skoro sto lety, na ambiciózní klimatický projekt. Přibyly totiž vodní nádrže a další prvky, které mají být schopné zadržovat vodu i za intenzivních přívalových dešťů. Vysázeny byly nové stromy, biodiverzitu zvyšuje cca 11 tisíc trvalek a 220 tisíc cibulovin. Vznikl tak zcela nový ekosystém, který je schopen reagovat i na další stinnou stránku změny klimatu, totiž nevyzpytatelnost počasí, kdy sucho střídají extrémní srážky.
)
)
Pařížské rozhodnutí
Paříž si dokonce stanovila cíl stát se do roku 2030 nejzelenějším evropským městem. Volby zde totiž vyhrála před 4 lety starostka Anne Hidalgo právě s plánem masivního ozelenění města. Slíbila vytvořit několik nových městských lesů s cca 170 tisíci stromy, přičemž jich bylo jenom loni v létě vysazeno více jak 63 tisíc. Zároveň se budují cyklostezky a lokálně se zakazuje automobilová doprava. Ovšem plány zde jdou tak daleko, že ve vzduchu visí zákaz aut s dieselovými a později i spalovacími motory. Zároveň je omezována rychlost ve městě, což vnímá mnoho lidí negativně. Ostatně, zkuste jezdit v obci třicítkou a zkuste jet třicítkou desítky kilometrů.
)
Do roku 2030 má projít masivní proměnou i slavný bulvár Champs-Élysées, vlastně se z něj má stát neobvyklá zahrada. Více jak 86 tisíc metrů čtverečních asfaltu zde mají nahradit chodníky, parky a záhony a počet jízdních pruhů pro automobily má být snížen na polovinu. Kolik má celá přestavba bulváru stát? Přibližně 250 milionů eur.
)
Novým trendem je plevel
Nečekejte masivní výsadbu různých exotických a vysoce zdobných druhů rostlin. Jde o to, aby parky vůbec přežily sucha a jejich provoz byl nenáročný na údržbu i spotřebu vody. Vůbec se proto nebudete moci divit, když okrasnou výsadbu nahradí třeba kopřivy, které jsou odolné a nevadí jim znečištěné ovzduší ani sucho. Nový trend potvrdila i slavná zahradnická přehlídka Chelsea Flower Show v Londýně. Pořádána je již více jak 100 let, ovšem poslední ročníky výstavy dominovaly například kopřivy, pampelišky a ostružiny. Proč? Protože právě plevele hrají významnou roli při obnově půdy. Jde o pionýrské rostliny, které jaksi opravují ekosystémy. A plevele se derou i do permakulturních představ.
)
Proměna světové i české zeleně na edimentals
Dokonce i česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Smrky? Vůbec. Nahrazují je cedry (jak dlouho je úřady i odborníci ignorovali), lípy jsou nahrazovány akáty a třeba i jinanem dvoulaločným. Zahrady a parky mají navíc nabízet i obživu a nejen lidem, ale i živočichům. Čistě okrasné druhy jsou proto nahrazovány rostlinami, které jsou okrasné a jedlé zároveň. Ať už jde o letničky, trvalky, keře nebo stromy. Za důležité jsou vnímané chutné a často i velmi výživné plody, ale i listy, kořeny a květy. To vše lze konzumovat. V zahradách soukromých i veřejných. S velkou oblibou se sahá třeba po levanduli, šalvěji a muchovníku. Důležité hlavně také je, že jakmile něco vysejeme nebo vysadíme, bude to odolné a bude to mít dlouhou životnost. Zahrady a parky se prostě pomalu přestávají rozlišovat na okrasné a užitkové. Pro tento koncept vznikl i nový pojem – edimentals. A dokonce jde o jeden z největších zahradních trendů současnosti.
)
Vracíme se zpátky na začátek?
Všechno to působí, jako by se zahradní design vracel ke svým začátkům, kdy zahrady sice měly také okrasnou funkci, ale nejčastěji především z druhů určených ke konzumaci. Lidmi i jinými živočichy. Bere si příroda zpět lidské megapole skrze člověka dříve, než vypukne armagedon?
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, seznamzpravy.cz, noaa.gov, nationalgeographic.org, Wikipedia, rhs.org.uk/shows-events/rhs-chelsea-flower-show
)
