První zásadou pro provoz nízkoenergetického domu je minimalizace spotřeby tepla. Druhým krokem je maximalizace zisků z alternativních zdrojů. Do bilance zisků je zahrnuto také tzv. odpadní teplo z domácích spotřebičů a i biologické teplo vyzařované lidmi. Východiskem je tzv. rekuperace (opětovné využití) tepla z odpadního vzduchu a řízené větrání. Za limitní hranici pro označení domu za nízkoenergetický lze považovat spotřebu tepla na vytápění do 50 kWh/m2 za rok. Tato hodnota by se měla brzy stát závaznou např. v Německu a Rakousku. Lze tedy konstatovat, že rodinné domy stavěné v pasivním energetickém standardu spotřebují až o 90 procent méně energie než stávající stavby, u kterých spotřeba tepla dosahuje 170-220 kWh/m2 za rok. Uplynulo jen pár let od doby, kdy se první nízkoenergetické domy začaly stavět a máme tady nový trend , a to tzv. pasivní domy a dokonce domy energeticky nulové nebo dokonce energeticky plusové. Jde samozřejmě o jistou dávku nadsázky, každá úspora energií se cení a kdyby každý ze současných stavebníků stavěl v nízkoenergetickém standardu, ušetřil by každý z nich cca 110 kWh/m2 za rok. Proč ale stavět dobře, když už lze stavět ještě lépe? Zatímco standard stávajících domů počítá s měrnou potřebou tepla pro vytápění a větrání 170-220 kWh/m2 za rok, nízkoenergetický dům si vystačí s 30-60 kWh/m2 za rok a pasivní dům dokonce s 15 a méně kWh/m2 za rok. Nízkoenergetické, či pasivní domy již nejsou jen experimentálními stavbami snažícími se přesvědčit konzervativního stavebníka, že ne každý rodinný dům potřebuje k vytápění nutně teplovodní systém s centrálním zdrojem tepla v podobě kotle nebo tepelného čerpadla, ale že běžná pokojová teplota může být zajištěna také díky slunečnímu záření, a tedy může fungovat stejně dobře jako dům s konvenčním vytápěcím systémem. Termín pasivní dům pak označuje takovou budovu, která se po dobu celého roku obejde bez použití klasického vytápěcího systému, aniž by se snížil užitný komfort. Jinými slovy řečeno, v takovém domě topíme a větráme poněkud jinak - kombinací různých technologií a materiálů, využíváme především slunečního záření procházejícího okny a tepla vyzařovaného spotřebiči a obyvateli domu natolik dokonale, že nám tato energie zcela postačí k vytápění domu v průběhu celého roku! Teplo zajišťují solární kolektory, díky vysoké tepelné kvalitě pláště budov a použitím řízeného větrání a odvětrání s účinným systémem rekuperace může být pasivní či nízkoenergetický dům provozován při plném obsazení bez potřeby dodatečného tepla! Zásobování elektřinou může takovým domům zajistit fotovoltaické zařízení, které při průměrném trvání slunečního záření za optimálních podmínek může pokrýt až 40 procent roční spotřeby elektrické energie. Uvážíme-li, že např. naposledy zmiňovaný pasivní dům je takřka nezávislý na vnějších zdrojích tepelné energie a oproti stávajícím budovám spotřebuje o 85-90 procent energie méně, může současné a v budoucnu očekávané zvyšování cen za teplo nechat jejich obyvatele zcela chladnými. Truhlářství–tesařství Jiří Straka u Jindřichova Hradce vyrábí a dodává nízkoenergetické stavby na klíč. Odborníci doporučují vzhledem ke konstrukci těchto domů a jejich následnému užití volit raději dům přízemní s větší zastavěnou plochou. Tyto domy je společnost schopna dodat tzv. od A do Z, tedy od vypracování projektové dokumentace po výběr domu. Vyřídí i stavební povolení a dům včetně vybavení také postaví. Zákazníkovi pak předá pouze klíče od domu.
