Nový turínský dům jakoby vůbec nebyl postaven, ale vyrostl ze zapuštěných kořenů. A když všechna zeleň plně rozkvete, žijí obyvatelé domu doslova ve snu. Anebo v lese či na stromě. Jak chcete. Základní konstrukce domu je z oceli, obklady převažují dřevěné a dům vypadá vlastně jako stupňovitý les. Jakoby dřeviny rostly na skalnatých terasách. Celkový dojem umocňují nepravidelné, členité tvary teras. Najdeme zde i jezírka, která jsou překlenutá patkami, střechy jsou pak pokryté svěžími zahradami. Projekt vyšel z potřeby navrhnout a postavit obytnou budovu, která by doplnila blok nehomogenních domů s heterogenními vyhlídkami. Zároveň měl dům vytvořil filtr mezi vnitřním obydleným prostorem a ulicemi, plynulý a hladký přechod, který změkčí průchod zevnitř ven, do nekompaktní reality celkem nudné zástavby. A právě cílené použití zeleně nakonec pomohlo nejvíce spolu se stavebními materiály s osobitou strukturou. V Turíně prostě vyrostla budova kompaktní a výrazná, přitom však průhledná, proměnlivá a příjemná. Dům je doslova živý. Roste, dýchá a mění se. Terasy domu pokrývá 150 stromů s různě vysokými kmeny. Vedle toho bylo v zahradě vysazeno dalších 50 stromů. Dřeviny zde produkují kyslík, absorbují oxid uhličitý, omezují znečištění ovzduší, chrání před hlukem a prachem, sledují přirozený cyklus ročních období, rostou den za dnem a vytvářejí dokonalé mikroklima uvnitř budovy. I na podlahách teras najdeme proužky z masivního dřeva, které v létě filtrují sluneční světlo, zatímco v zimě propouštějí světlo do domu. Obkladové fasádní desky z modřínových šindelů pak tvoří jakýsi měkký a zářivý povrch symbolizující kůru stromů. I kovové konstrukce domu vypadají jako stromy a doslova rostou od přízemí až po střechu, proplétají se vegetací. Nebo vegetace jimi? Kvůli zvýšení energetické účinnosti byla navržena průběžná izolace, protisluneční ochrana, systémy vytápění a chlazení využívající geotermální energii s tepelnými čerpadly a recyklace odpadních vod. K zalévání zeleně je samozřejmě využíván déšť. Dům nabízí 63 bytových jednotek, přičemž jsou všechny odlišné, vybavené zvenčí širokými terasami nepravidelných tvarů, které jsou obklopené stromy. Poslední patro je pokryto soukromými zelenými střechami. Zeleň domu je opravdu rozmanitá, nabízí velké osázené vázy na terasách, dvorní zahrady, zelené stěny a střešní zahrady přímo před lofty. Ve vázách rostou stromy nebo keře různé výšky (od 2,5 do 8 m). Listnaté druhy přitom byly vysazeny tak, aby měly dostatek slunečního záření i v zimním období. Výběr druhů diverzifikovaný podle různých potřeb byl proveden tak, aby poskytoval různé listy, barvy a vzhled i dobu kvetení. Prostě a jednoduše, nová pětipodlažní stavba plná větví a zeleně vypadá z dálky jako obrovský stromový dům. Fasáda z šindelů připomíná kůru stromů a ocelové nosníky mají tvar kmenů a větví, které obklopují budovu. Pod bytovým domem se dá projít na dvůr, který je také plný zeleně.Stromy působí blahodárně na psychiku, jsou skvělými lapači prachu a dovedou ochlazovat okolí. Zeleň na fasádě domu a ve dvoře dokáže za hodinu vstřebat 2 tisíce hektolitrů oxidu uhličitého a vyprodukovat 1 500 hektolitrů kyslíku. Nový bytový komplex je pro Turín určitě přínosem, čistí městské ovzduší a chrání obyvatele domu před zplodinami. Harmonicky a vizuálně sladěná výsadba navíc láká ptáky, hmyz a další užitečné živočichy. Italský architekt Luciano Pia se narodil v říjnu roku 1960, v roce 1984 absolvoval Turínské inženýrství Poli, School of Architecture. Získal kratší zkušenost při výzkumu na “Dipartimento di Scienze e Tecniche per i Processi di Insediamento“. V roce 1992 se stal odborným asistentem na Milan Engineering Poli pro “Restauro Architettonico“, od roku 1999 byl smluvním profesorem na Scuola Superiore Normale di Pisa v Cortoně, získal magisterský titul v oboru “Museografia e Beni Culturali“. Od roku 1987 je členem “Ordre des Architectes de l’Isle de France“ v Paříži, kde působil jako profesionální architekt od roku 1990 do roku 2000 ve spolupráci s profesorem Andreou Bruno. Od roku 2000 pracuje ve svém osobním Architectural Studio v Turíně. Od roku 2010 pořádá lekce a workshopy o ekologicky udržitelných budovách na Laval University v Quebec City, Turín a Milan Polytecnic, Curtin University of Technology v Perthu a australské RAIA. Věnuje zvláštní pozornost charakteristickým rysům kontextu, ale také provádí nové stavební plány pro zlepšení energetické účinnosti a minimalizaci dopadu na životní prostředí.Luciano Pia je ještě relativně mladým autorem, ale ambice se zapsat do historie světové architektury má značné. 2021 – Limolo House2020 – WALSERSPA2019 – Park & Theater “Le Grand T”2018 – NZEB Genova2018-2022 – “Warm Garden”2017 – CONTEMPORARY ART MUSEUM OF MONTREAL2017 – Main House in Fazana2016 – Vertical Village Design Concept2015 – Wanneroo road 13512014-2016 – ” J Hotel”2013 – Former farmhouse “Cascina Fossata”2009-2010 – Lavazza Headquarter (Call for Projects)2008 – City of Science and Health2007-2014 – “Hollywood House” (Casa Hollywood)2007-2012 – “25 Green” (25 Verde)2005-2010 – “17 Via Calandra” (House)2001-2005 – Offices for the Chemists Association2000-2006 – University School of Biotechnology2000-2002 – Projects for “Piazza San Carlo and Piazza Vittorio” in Turin1991-1999 – Musee des Arts et Metiers (CNAM)1991-1998 – Musee de la Corse1991-1995 – University “Fort Vauban”1990-1998 – “Palazzo Graneri della Roccia”1987-1990 – Roman Circus and Amphitheater in “Tarragona”Zdroj: archello.com, lucianopia.it, archdaily.com, Wikipedia, idnes.cz, stoplusjednicka.cz