Bytový komplex Via Chiabrera 25 (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 13 fotek

Italský architekt Luciano Pia je známý svými lekcemi a workshopy o ekologicky udržitelných budovách, zlepšení jejich energetické účinnosti a dopadu na životní prostředí. A na pomoc si rád bere přírodu, což dokazuje i svými návrhy budov, stejně jako urbanistickými plány. Právě luxusní turínský bytový komplex Via Chiabrera 25 (jinak též zvaný 25 Verde), který Pia začal navrhovat v roce 2007 pro soukromého investora, a který byl dokončen v roce 2012, dokazuje, že i budova může být lesem a les budovou. Obojí je zde propojeno tak, že těžko rozeznáte, co je důležitější. Kdyby byl dům postaven ve skutečném lese se vzrostlými stromy, vypadal by jako seskupení treehouse (domů na stromech). V městské zástavbě však působí, jak bylo plánováno, tedy jako les na domě. Již z dálky jsou patrné i velké mobilní výsadbové nádoby.

Vyrostl ze zapuštěných kořenů

Nový turínský dům jakoby vůbec nebyl postaven, ale vyrostl ze zapuštěných kořenů. A když všechna zeleň plně rozkvete, žijí obyvatelé domu doslova ve snu. Anebo v lese či na stromě. Jak chcete. Základní konstrukce domu je z oceli, obklady převažují dřevěné a dům vypadá vlastně jako stupňovitý les. Jakoby dřeviny rostly na skalnatých terasách. Celkový dojem umocňují nepravidelné, členité tvary teras. Najdeme zde i jezírka, která jsou překlenutá patkami, střechy jsou pak pokryté svěžími zahradami.

Fasádní desky z modřínových šindelů mají připomínat kůru stromů (Zdroj: Shutterstock)
Fasádní desky z modřínových šindelů mají připomínat kůru stromů (Zdroj: Shutterstock)
Některé mobilní nádoby na dřeviny jsou dobře viditelné, jiné skryté (Zdroj: Shutterstock)
Některé mobilní nádoby na dřeviny jsou dobře viditelné, jiné skryté (Zdroj: Shutterstock)
I ocelová nosná konstrukce připomíná les (Zdroj: Shutterstock)
I ocelová nosná konstrukce připomíná les (Zdroj: Shutterstock)
Terasy jsou vybavené i pergolami, okna stíněním (Zdroj: Shutterstock)
Terasy jsou vybavené i pergolami, okna stíněním (Zdroj: Shutterstock)

Filtr mezi byty a zaprášeným Turínem

Projekt vyšel z potřeby navrhnout a postavit obytnou budovu, která by doplnila blok nehomogenních domů s heterogenními vyhlídkami. Zároveň měl dům vytvořil filtr mezi vnitřním obydleným prostorem a ulicemi, plynulý a hladký přechod, který změkčí průchod zevnitř ven, do nekompaktní reality celkem nudné zástavby. A právě cílené použití zeleně nakonec pomohlo nejvíce spolu se stavebními materiály s osobitou strukturou. V Turíně prostě vyrostla budova kompaktní a výrazná, přitom však průhledná, proměnlivá a příjemná.

Dům roste, dýchá, mění se

Dům je doslova živý. Roste, dýchá a mění se. Terasy domu pokrývá 150 stromů s různě vysokými kmeny. Vedle toho bylo v zahradě vysazeno dalších 50 stromů. Dřeviny zde produkují kyslík, absorbují oxid uhličitý, omezují znečištění ovzduší, chrání před hlukem a prachem, sledují přirozený cyklus ročních období, rostou den za dnem a vytvářejí dokonalé mikroklima uvnitř budovy. I na podlahách teras najdeme proužky z masivního dřeva, které v létě filtrují sluneční světlo, zatímco v zimě propouštějí světlo do domu. Obkladové fasádní desky z modřínových šindelů pak tvoří jakýsi měkký a zářivý povrch symbolizující kůru stromů. I kovové konstrukce domu vypadají jako stromy a doslova rostou od přízemí až po střechu, proplétají se vegetací. Nebo vegetace jimi?

Členitý tvar budovy, každý byt je jiný, i každá terasa (Zdroj: Shutterstock)
Členitý tvar budovy, každý byt je jiný, i každá terasa (Zdroj: Shutterstock)
Bydlení na stromech (Zdroj: Shutterstock)
Bydlení na stromech (Zdroj: Shutterstock)

Každá bytová jednotka je jiná

Kvůli zvýšení energetické účinnosti byla navržena průběžná izolace, protisluneční ochrana, systémy vytápění a chlazení využívající geotermální energii s tepelnými čerpadly a recyklace odpadních vod. K zalévání zeleně je samozřejmě využíván déšť. Dům nabízí 63 bytových jednotek, přičemž jsou všechny odlišné, vybavené zvenčí širokými terasami nepravidelných tvarů, které jsou obklopené stromy. Poslední patro je pokryto soukromými zelenými střechami.

Rostliny rostoucí vzhůru i převislé (Zdroj: Shutterstock)
Rostliny rostoucí vzhůru i převislé (Zdroj: Shutterstock)
Chtěli byste zde žít? (Zdroj: Shutterstock)
Chtěli byste zde žít? (Zdroj: Shutterstock)

Rozmanitá zeleň

Zeleň domu je opravdu rozmanitá, nabízí velké osázené vázy na terasách, dvorní zahrady, zelené stěny a střešní zahrady přímo před lofty. Ve vázách rostou stromy nebo keře různé výšky (od 2,5 do 8 m). Listnaté druhy přitom byly vysazeny tak, aby měly dostatek slunečního záření i v zimním období. Výběr druhů diverzifikovaný podle různých potřeb byl proveden tak, aby poskytoval různé listy, barvy a vzhled i dobu kvetení.

Úmyslně přiznané vázy na dřeviny (Zdroj: Shutterstock)
Úmyslně přiznané vázy na dřeviny (Zdroj: Shutterstock)
Pod domem projdete do zahrady (Zdroj: Shutterstock)
Pod domem projdete do zahrady (Zdroj: Shutterstock)

Z dálky obrovský stromový dům

Prostě a jednoduše, nová pětipodlažní stavba plná větví a zeleně vypadá z dálky jako obrovský stromový dům. Fasáda z šindelů připomíná kůru stromů a ocelové nosníky mají tvar kmenů a větví, které obklopují budovu. Pod bytovým domem se dá projít na dvůr, který je také plný zeleně.

Stromy působí blahodárně na psychiku, jsou skvělými lapači prachu a dovedou ochlazovat okolí. Zeleň na fasádě domu a ve dvoře dokáže za hodinu vstřebat 2 tisíce hektolitrů oxidu uhličitého a vyprodukovat 1 500 hektolitrů kyslíku. Nový bytový komplex je pro Turín určitě přínosem, čistí městské ovzduší a chrání obyvatele domu před zplodinami. Harmonicky a vizuálně sladěná výsadba navíc láká ptáky, hmyz a další užitečné živočichy.

Rez ocelového skeletu působí přirozeně (Zdroj: Shutterstock)
Rez ocelového skeletu působí přirozeně (Zdroj: Shutterstock)
Tvary oválné i hrany (Zdroj: Shutterstock)
Tvary oválné i hrany (Zdroj: Shutterstock)

Architekt Luciano Pia

Italský architekt Luciano Pia se narodil v říjnu roku 1960, v roce 1984 absolvoval Turínské inženýrství Poli, School of Architecture. Získal kratší zkušenost při výzkumu na “Dipartimento di Scienze e Tecniche per i Processi di Insediamento“. V roce 1992 se stal odborným asistentem na Milan Engineering Poli pro “Restauro Architettonico“, od roku 1999 byl smluvním profesorem na Scuola Superiore Normale di Pisa v Cortoně, získal magisterský titul v oboru “Museografia e Beni Culturali“. Od roku 1987 je členem “Ordre des Architectes de l’Isle de France“ v Paříži, kde působil jako profesionální architekt od roku 1990 do roku 2000 ve spolupráci s profesorem Andreou Bruno. Od roku 2000 pracuje ve svém osobním Architectural Studio v Turíně. Od roku 2010 pořádá lekce a workshopy o ekologicky udržitelných budovách na Laval University v Quebec City, Turín a Milan Polytecnic, Curtin University of Technology v Perthu a australské RAIA. Věnuje zvláštní pozornost charakteristickým rysům kontextu, ale také provádí nové stavební plány pro zlepšení energetické účinnosti a minimalizaci dopadu na životní prostředí.

Luciano Pia je ještě relativně mladým autorem, ale ambice se zapsat do historie světové architektury má značné.