Co to prosím pěkně je? Vrtule ořechová je taková docela nenápadná, ale zato dost významná invazní moucha. Patří do čeledi vrtulovitých (Tephritidae). A buď jste o ní nikdy neslyšeli – anebo pokud pěstujete ořechy – je vám až příliš důvěrně známá. Jak to? Jejich larvy se totiž vyvíjí v oplodí našich ořešáků. Což v praxi znamená, že pokud máte vrtule, nezbude vám na sklizeň moc ořechů. Předčasně totiž opadají. Ztráty na výnosu ořechů způsobené nenechavými larvami vrtulí činí v průměru skoro padesát procent. Když máte smůlu, v praxi to může být i víc. Tyhle mouchy vám zničí klidně celou úrodu. Ořechy se ale v Česku málokde pěstují nějak systematicky, takže tenhle prevít dlouho unikal pozornosti. Poprvé byla vrtule zaznamenána v roce 2017, na jihovýchodě Moravy. V oblasti přibližně vymezené Znojmem, Brnem a Hodonínem.Dá se ale odtušit, že k nám z jihu dorazila o dost dříve. Podstatné je, že se odtud, postupně a dost neúprosně, šíří dál do vnitrozemí. Zjistit, kde všude už je – kudy postupuje – a kam se blíží, to jsou základní informace pro to, aby se s ní „něco a nějak“ dalo dělat. Jenže právě ty základní databáze o jejím momentálním výskytu jsou dost děravé. Když zjistíte, že u vás hodovaly vrtule, většinou si jen ulevíte peprnými slovy. Teď se ale můžete zapojit do projektu, jehož prostřednictvím to můžete – aspoň trochu – vrtulím vrátit. Naši výzkumníci se snaží popsat způsob a rychlost šíření vrtule ořechové na území ČR. A to jde nejsnáze tak, že se zaznamená přítomnost larev.Ani ne tak na té Moravě, kde už jsou vrtule prakticky všude, ale v okolních regionech. Zapojit se do téhle „pátrací akce“ můžete snadno. Tím, že kouknete na stránky NAJDI.JE, případně kliknete rovnou na odkaz vedoucí k formuláři. A v něm to můžete vrtulím ořechovým pořádně osolit. Nebojte, údaje, které vyplníte, jsou neveřejné. Popis vás vcelku obstojně navede k tomu, co máte pro „sběr terénních dat“ učinit, a nic složitého to není.Na zmíněných stránkách se také dozvíte, jak se to s vrtulemi má. I když to dobré zprávy zrovna nejsou. U poškozených a napadených plodů se totiž nedá doporučit nic moc jiného, než je zlikvidovat. Nejlépe spálit nebo zakopat opravdu pořádně hluboko pod zem, aby se z nich za rok nevylíhla další várka vrtulí. Je to zatím jedno z mála „efektivních“ řešení (kromě komplexních postřiků) a lepicích pastí. Ořešák samotný byste ale určitě kácet neměli. Relativně utěšující zprávou je, že napadené ořechy – pokud tedy dozrají a v jádrech nemají plíseň – je možné jíst. Tím ale pozitiva končí.Vrtule ořechová zůstává být pořádným problémem. K jehož vyřešení mohou přispět dobrá data z terénu. Data a informace, která nasbíráte vy. V zásadě jde jen o to, že pokud máte na svém ořešáku vrtule, nemáte si to nechat pro sebe a můžete to říct někomu, komu každý takový užitečný střípek informace pomůže. A tedy, když už jednou na stránky NAJDI.JE nakouknete a vyzkoušíte si s nimi pracovat, možná vás osloví i další sledovací projekty, které na nich probíhají.Ona „pátračka“ je vyhlášena na řadu druhů, o něž jste mohli zavadit. Aktuálně třeba tmavku síťovou, sršeň asijskou, slunéčko východní nebo vroubenku americkou. K tomu, abyste se mohli zapojit do vědeckého úsilí a bádání, nepotřebujete bílý plášť a laboratoř.Významně přispívat můžete jen tím, že si budete všímat nepůvodních, invazních a dalších jinak problematických druhů hmyzu, a nenecháte si to pro sebe.Zdroj: najdije.cz
