Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
Co to prosím pěkně je? Vrtule ořechová je taková docela nenápadná, ale zato dost významná invazní moucha. Patří do čeledi vrtulovitých (Tephritidae). A buď jste o ní nikdy neslyšeli – anebo pokud pěstujete ořechy – je vám až příliš důvěrně známá. Jak to? Jejich larvy se totiž vyvíjí v oplodí našich ořešáků. Což v praxi znamená, že pokud máte vrtule, nezbude vám na sklizeň moc ořechů. Předčasně totiž opadají.
)
Ztráty na výnosu ořechů způsobené nenechavými larvami vrtulí činí v průměru skoro padesát procent. Když máte smůlu, v praxi to může být i víc. Tyhle mouchy vám zničí klidně celou úrodu. Ořechy se ale v Česku málokde pěstují nějak systematicky, takže tenhle prevít dlouho unikal pozornosti. Poprvé byla vrtule zaznamenána v roce 2017, na jihovýchodě Moravy. V oblasti přibližně vymezené Znojmem, Brnem a Hodonínem.
Dá se ale odtušit, že k nám z jihu dorazila o dost dříve. Podstatné je, že se odtud, postupně a dost neúprosně, šíří dál do vnitrozemí. Zjistit, kde všude už je – kudy postupuje – a kam se blíží, to jsou základní informace pro to, aby se s ní „něco a nějak“ dalo dělat. Jenže právě ty základní databáze o jejím momentálním výskytu jsou dost děravé.
)
K odplatě cestou vědy
Když zjistíte, že u vás hodovaly vrtule, většinou si jen ulevíte peprnými slovy. Teď se ale můžete zapojit do projektu, jehož prostřednictvím to můžete – aspoň trochu – vrtulím vrátit. Naši výzkumníci se snaží popsat způsob a rychlost šíření vrtule ořechové na území ČR. A to jde nejsnáze tak, že se zaznamená přítomnost larev.
Ani ne tak na té Moravě, kde už jsou vrtule prakticky všude, ale v okolních regionech.
)
Zapojit se do téhle „pátrací akce“ můžete snadno. Tím, že kouknete na stránky NAJDI.JE, případně kliknete rovnou na odkaz vedoucí k formuláři. A v něm to můžete vrtulím ořechovým pořádně osolit. Nebojte, údaje, které vyplníte, jsou neveřejné. Popis vás vcelku obstojně navede k tomu, co máte pro „sběr terénních dat“ učinit, a nic složitého to není.
Na zmíněných stránkách se také dozvíte, jak se to s vrtulemi má. I když to dobré zprávy zrovna nejsou.
U poškozených a napadených plodů se totiž nedá doporučit nic moc jiného, než je zlikvidovat. Nejlépe spálit nebo zakopat opravdu pořádně hluboko pod zem, aby se z nich za rok nevylíhla další várka vrtulí. Je to zatím jedno z mála „efektivních“ řešení (kromě komplexních postřiků) a lepicích pastí. Ořešák samotný byste ale určitě kácet neměli. Relativně utěšující zprávou je, že napadené ořechy – pokud tedy dozrají a v jádrech nemají plíseň – je možné jíst. Tím ale pozitiva končí.
Vrtule ořechová zůstává být pořádným problémem. K jehož vyřešení mohou přispět dobrá data z terénu. Data a informace, která nasbíráte vy. V zásadě jde jen o to, že pokud máte na svém ořešáku vrtule, nemáte si to nechat pro sebe a můžete to říct někomu, komu každý takový užitečný střípek informace pomůže.
)
)
A tedy, když už jednou na stránky NAJDI.JE nakouknete a vyzkoušíte si s nimi pracovat, možná vás osloví i další sledovací projekty, které na nich probíhají.
Ona „pátračka“ je vyhlášena na řadu druhů, o něž jste mohli zavadit. Aktuálně třeba tmavku síťovou, sršeň asijskou, slunéčko východní nebo vroubenku americkou. K tomu, abyste se mohli zapojit do vědeckého úsilí a bádání, nepotřebujete bílý plášť a laboratoř.
Významně přispívat můžete jen tím, že si budete všímat nepůvodních, invazních a dalších jinak problematických druhů hmyzu, a nenecháte si to pro sebe.
Zdroj: najdije.cz
