Nejčastěji jde o jakýsi bílý povlak na povrchu pěstebního média. Může i páchnout, bohužel je ale největším problémem chřadnutí a odumírání pokojových rostlin. Plísně. Neklamný znak, že něco děláme špatně. Někdy je to důsledek přelévání rostlin, jindy nesmyslného přihnojování něčím, v čem plísně výborně prospívají a šíří se. Třeba kávovou sedlinou, lidově se říká lógrem. Ale může také jít pouze o vysrážené soli, pokud jsme dlouho nepřesazovali a často hnojíme. Jak tomu zabránit?
Plíseň (byť v jediném květináči ze všech) je vždy závažný problém, který musíme vyřešit dříve, než se plíseň rozšíří do všech mobilních nádob s pokojovkami. Navíc plísně postupně svými sporami zamořují byt a uchytávají se i jinde, třeba na povrchu vlhkých stěn, na okenním ostění a podobně. Nejprve si ale musíme vždy odpovědět na otázku, zda jde o plíseň, nebo soli. Výskyt bílého povlaku na povrchu pěstebního média je totiž velice častý a nejčastěji jde právě o soli, minerální usazeniny. Třeba vápník a další minerály.
)
V případě solí a minerálů nejde o problém
Proč? Je to jednoduché. Soli a minerály se do pěstebního média dostávají spolu s hnojivy, ale i obyčejnou zálivkou. Destilovanou vodou nezaléváme, to bychom rostliny zahubili. A pokud je již solí a minerálů tolik, že je rostliny nedovedou absorbovat, vysráží se právě na povrchu substrátu. Na první pohled to přitom vypadá jako plíseň. Jak zasáhnout? Vlastně není třeba nijak zasahovat. Víceméně ale zasolený povrch substrátu naznačuje, že by bylo dobré rostlinu přesadit, minimálně pak prokypřit, nebo ještě lépe vyměnit alespoň svrchní vrstvu pěstebního média. Vykrystalizované minerály ale rostlinám nijak nevadí. Nejsnáze je poznáme tak, že jsou drobivé, suché a hrubé. Navíc mají spíše nažloutlou barvu. Je to vlastně podobné jako se zasolením zdiva a omítek starého domu s chybějící hydrolizolací.
)
Některé plísně nevadí
Je též třeba vědět, že určitý výskyt plísní v substrátu je zcela přirozený. Zemina totiž běžně obsahuje různé plísně a houby, které se podílí na rozkladu organických látek na humus. Obvykle ale nejsou takové plísně téměř vidět, jelikož se vyskytují pod povrchem. Vlastně o nich ani nevíme a proto je neřešíme.
)
Nebezpečné plísně
Pokud se na povrchu substrátu v květináči objeví bílý, šedý (našedlý), nebo zelený povlak, který bývá měkký, vlhký a plstnatý, rozhodně nejde o vysrážené minerály, ale o plísně. Nejčastěji jsou to rody Fusarium, Rhizoctonia a Botrytis. Rod plísní Fusarium způsobuje bělavý nebo růžový povlak a konečným důsledkem působení těchto plísní je hniloba kořenů vedoucí k uhynutí rostliny. Rod Rhizoctonia tvoří hnědé skvrny na stoncích a listech, zatímco rod Botrytis se objevuje jako šedý plstnatý povlak na rostlinách poškozených a slabých. Vlastně již umírajících. Jde obvykle o důsledky nadměrné vlhkosti, špatného odvodnění a nedostatečné cirkulace vzduchu.
Jak se plísní na povrchu substrátu a rostlin zbavit?
1. Plísní zasažené části rostlin musíme zlikvidovat. Bohužel může jít někdy o celé rostliny.
2. Často ale stačí mnohem méně invazní postup, protože nejčastějším důvodem je přemokření substrátu. Prostě jej necháme proschnout, pokud to konkrétní rostlinný druh dovolí. Platí totiž, že jakmile zmizí vlhké prostředí, zmizí i plísně. Zabralo to? Výborně, máte vyhráno. Pro jistotu ale ještě můžete vyjmout vrchní vrstvu substrátu a nahradit ji novým.
)
3. Někdy je bohužel nutné vyměnit veškerý substrát a dokonce i odstranit plísní již zasažené části kořenů. Pokud bychom to neudělali, rostlina uhyne. Častý problém to bývá u vlhkomilných rostlin, které musíme často a hojně zalévat, ale i u ostatních druhů, pokud často a dlouhodobě přeléváme a v květináči nemáme zajištěnu funkční drenáž. Pokud bychom v těchto případech rostliny z květináče nevyjmuli a neočistili, neodstranili zasažené kořeny, nezajistili drenáž na dně květináče a substrát nevyměnili, rostliny zřejmě uhynou. Kořeny rostlin je také dobré vymýt před přesazením ve slabém roztoku hypermanganu. A pozor, plísní zasažený substrát vyhodíme do směsného odpadu, nepatří do kompostu. Je také třeba dezinfikovat samotný květináč. Vůbec se nemusíme bát saponátu a horké vody, případně octa. Nakonec květináč důkladně omyjeme v čisté vodě. Poté použijeme nový substrát, který můžeme preventivně propařit v troubě. Vysoká teplota jej zbaví zárodků plísní a bakterií.
)
Nové pěstování rostlin, již bez plísní
Nově přesazené rostliny do květináče s funkční drenáží a novým substrátem (pěstebním médiem) odpovídajícím potřebám konkrétního rostlinného druhu musíme rozumně zalévat. Rozhodně se vyhneme (pokud konkrétní druh nevyžaduje opak) zálivce do nádoby, zalévat budeme do podmisky. Nezbytný je též přístup vzduchu, čili větrání. V zatuchlém prostředí plném spor plísní se plísně opět objeví i v květináčích. I hnojení upravíme tak, aby bylo dostatečné, ale ne přebytečné. Sice se tím nebráníme plísním, ale krystalizaci minerálů v substrátu a častějšímu přesazování. Poslední radou je v případě opakovaných problémů s plísněmi použití vhodného fungicidu.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, zahradkarskaporadna.cz, abecedazahrady.cz
)
