Inženýrsko-geologický průzkum je celkem rozsáhlá oblast, ze které asi nejčastěji využijeme službu průzkumu podloží před zakládáním staveb. Zemina, na které budeme stavět, je totiž tak trochu nevypočitatelný materiál – a na to často zapomínáme. Vlastnosti zeminy samozřejmě nejsou homogenní a proto nás při stavbě může zastihnout nejedno nemilé překvapení. Pokud není proveden průzkum podloží, pak prakticky nevíme, na čem stavíme. První orientační informace můžeme získat z některých geologických map, ale budou velice nepřesné a povrchní. Pokud podceníme průzkum podloží, mohou nás potkat nejrůznější rizika – vyloučit nelze ani zhroucení domu, ale to je opravdu výjimečné. Naopak zcela neobvyklé není např. naklonění stavby (může se jednat i o více než 10 cm) nebo velké praskliny stěn. V takových případech může dojít k fatálnímu narušení statiky a následnému znemožnění užívání stavby. Výsledky průzkumu nám prozradí složení půdy, které má zásadní vliv na výběr stylu založení základů – jaké materiály, jaké postupy zvolit. Návrhy projektu stavby budou s danými podmínkami optimálně počítat. Když výzkum odhalí v půdě nějaké významné nedostatky, pak existují různá opatření pro zlepšení kvality podloží – návrhy jsou samozřejmě prováděny pro individuální situaci. Asi jako první nás napadnou přírodní elementy – např. voda. Právě nečekaná přítomnost vody nejednou ochromila sled stavebních postupů. Čekání těžké techniky na vyřešení problému s objeveným přítokem se bohužel financuje z naší kapsy. Na Třeboňsku se často objevují např. organické sedimenty. Možná by nás ale ani nenapadlo, že to není vždy jen příroda, kdo nám může komplikovat průběh stavby základů. Pod povrchem levně získaného pozemku se totiž můžou nalézat i pozůstatky dřívější činnosti člověka. Pod povrchovou vrstvou země se může objevit navážka. Přítomnost staré skládky v podloží většinou znamená komplikace. Písek, vyhozené staré spotřebiče a předměty – z nichž některé mají dutý tvar (např. sud) mohou zapříčinit propadnutí a další nebezpečné dispozice. Podklady pro průzkum podloží staveb se získávají především z poznatků z vyhloubených průzkumných vrtů. Vynesená zemina bývá obvykle podrobena rozboru v laboratoři. Poznatky jsou pak podkladem pro návrh založení a stanovení dalšího postupu stavebních prací. Provedení geologického průzkumu podloží bývá většinou otázkou 2 – 4 týdnů. Cena se samozřejmě pohybuje v závislosti na velikosti stavby a poměrech na staveništi. Stavba rozsáhlých průmyslových objektů může vyžadovat až milionovou investici do geologického průzkumu. Pro stavby klasických rodinných domků se cena prověření podloží pohybuje v řádech tisíců, maximálně desetitisíců. Finální rozhodnutí je ale na každém z nás: vyplatí se ušetřit pár tisíc a jít do tak velkého a nevypočitatelného rizika?
