Letošní rok se jeví být nad očekávání deštivý a bouřlivý. Nejen v povodněmi postižené střední Evropě, k níž se teď bohužel přidal ještě evropský jih. Pořádné potíže s nezvykle vydatnými srážkami a následnými záplavami zaznamenali v srpnu po celé Kanadě, a jih severní Ameriky si ani nevydechnul po hurikánu Helene, aby se na ně nyní chystal snad ještě silnější a ničivější hurikán Milton. A to letos zdaleka nekončíme.Spolu s tím se z šedivých mraků vynořila spousta témat, méně či více prakticky zaměřených, souvisejících právě se záplavami a povodněmi – a s adaptací obývaných staveb na ně. Protože i když může být následující rok třeba nad očekávání suchý, bez dešťů a bouří, ta etapa vytrvalých a vydatných srážek se pochopitelně v dalších letech znovu projevit může. A s nimi i problémy, které se vlastně znovu vracet nemusí. Pokud tedy nebudeme chtít. Jak to? Zrovna v Kanadě si povšimli toho, že pětaosmdesát procent u nich nahlášených pojistných událostí, které letos v souvislosti s dešti a záplavami – povodněmi zaznamenali, takzvaně „leží“ do výšky třiceti centimetrů nad zemí.Co si pod tím představit? Že ony pojistné události se v drtivé většině týkají poškozených a zaplavených sklepů a suterénů v domácnostech. Dá se říct, že tam měli štěstí. Velká voda jim nebrala celé domy. I tak ale stačilo jen pár decimetrů k tomu, aby poměrně velká škoda vznikla. Kanaďané totiž jako jedni z prvních před lety objevili kouzlo rekonstruovaných, zobytněných suterénů. Přitom ještě donedávna se tam přitom výměra užitné podsklepené plochy do celkové výměry domácností ani nezapočítávala. Jak se ale ukázalo, s trochou investic se ty metry navíc ukázaly být víc než užitečné, a razantním způsobem rozšiřovaly prostorového možnosti každého obydlí.Kanaďané se v tom „zobytňování“ domácího podzemí stali světovými průkopníky.Vytvářeli z nich nejen spíže, sklady a technické místnosti, ale též jako domácí fitka, domácí kina, osobní sauny, klubovny, koupelny, dětské herny, pokoje pro návštěvy. Po stavebních úpravách a rekonstrukcích je dokonce převáděly na ložnice a dětské pokoje. Ten kanadský model byl, z hlediska vložených peněz a vydobytých metrů čtverečních užitné plochy, nesmírně úspěšný. Ve velkém se tahle inspirace rozšířila do Francie, na tuhle vlnu naskočili ve velkých anglických městech, zhlédli se v tom i při stavebních úpravách v Německu a nadvázali na to, ne nutně jako poslední, i ve Státech. Prakticky všude, kde se nabízel suterénní prostor a současně nebylo na povrchu místa nazbyt. Protože suterén, to je něco jako podlaží navíc.Celosvětově disponuje zhruba 30 procent vystavěných obytných – rodinných - domů podsklepením, takže vidět potenciál užitečnosti v takových pod terén zanořených prostorách není těžké.Dokud tedy nepřijde něco jako velká voda.Která už pak nezaplavuje jen haldy uhlí, krmnou řepu nebo zavařeniny, ale velmi drahé až luxusní spotřebiče, v zateplených a zaizolovaných místnostech, využívaných k bydlení. V Kanadě to teď zabolelo hned dvakrát. Jednak proto, že vytopení utržili škodu – a též proto, že místo vyplaceného pojištění na ně mohou nádavkem čekat i docela vysoké pokuty. Podle tamních národních stavebních předpisů lze totiž sklepy legálně využívat pouze jako skladovací prostory, parkoviště, sklepy, temné komory nebo prostory učené k instalaci klimatizačních zařízení. Ale využití suterénu pro zřízení kuchyně nebo koupelny je tam vlastně nezákonné. A kdo porušuje zákon, nemůže čekat pochvalu nebo aspoň pojistné.Že ten zákon vlastně až dosud nikdo systematicky nevymáhal v praxi, to už je něco krapet jiného. Teď si prý ale kanadská vláda na to, co se děje v suterénech kanadských domácností, posvítí. Pod tlakem hroutících se pojišťoven ani nemůže jednak jinak. A navrhuje se tam též celá řada regulací, které by tomu alternativnímu využití podsklepených částí domů zatnuly tipec.Například se hovoří o předpisech, které by mohly zakázat výstavbu nových sklepů v záplavových rizikových oblastech a nutnosti regulovat typy materiálů a povrchových úprav, které se mají používat v oblastech s nízkým rizikem. Mluví se o tom, že konstrukce sklepů projekty novostaveb rodinných domů spíše prodražuje, jak po stránce emisí tak i užitého materiálu. Že jsou navíc a nepotřebné.S tím, že novou regulací staveb a využívání sklepů by bylo možné výrazně snížit náklady a následky škod po povodních. Které jsou teď o dost častější záležitostí. Ten otřes, které zmínky regulacích v Kanadě vyvolaly, se ale velmi rychle přenesl do zbytku světa.Snad proto, že velké pojišťovny jsou nadnárodní instituce. A tam, kde se prve tou kanadskou „zobyťnující“ praxí inspirovali, teď začíná být horko. Anglie, Francie i Německo (potažmo USA) nyní procitají z právního limbu a začínají rovněž řešit, jak se to s těmi nebytovými prostory pod rodinnými domy a jejich úpravami vlastně má. Dá se odtušit, že dříve nebo později důsledky těch otřesů dorazí i k nám, tahle regulace a její přísnější stavební kontroly zkrátka visí ve vzduchu.Pokud plánujete nějakou zásadní úpravu suterénu pod vaší domácností, neřkuli jeho zabydlení, možná s tím ještě chvilku počkejte. Nejen kvůli riziku povodní a záplav.Zdroj: wikipedia.org, montrealgazette.com, techniques-ingeniuer.fr, cbc.ca, TheConversation.com
