Prostor podsklepené domácnosti má potenciál k mnohému využití. Současně je ale prostorem, který v případě záplav a povodní otevírá cestu k vyššímu úhrnu škod. Drobná epizoda z Kanady teď dost možná nastartuje velkou proměnu, novou regulaci zřizování a využití suterénních prostor.
Letošní rok se jeví být nad očekávání deštivý a bouřlivý. Nejen v povodněmi postižené střední Evropě, k níž se teď bohužel přidal ještě evropský jih. Pořádné potíže s nezvykle vydatnými srážkami a následnými záplavami zaznamenali v srpnu po celé Kanadě, a jih severní Ameriky si ani nevydechnul po hurikánu Helene, aby se na ně nyní chystal snad ještě silnější a ničivější hurikán Milton. A to letos zdaleka nekončíme.
Spolu s tím se z šedivých mraků vynořila spousta témat, méně či více prakticky zaměřených, souvisejících právě se záplavami a povodněmi – a s adaptací obývaných staveb na ně. Protože i když může být následující rok třeba nad očekávání suchý, bez dešťů a bouří, ta etapa vytrvalých a vydatných srážek se pochopitelně v dalších letech znovu projevit může. A s nimi i problémy, které se vlastně znovu vracet nemusí. Pokud tedy nebudeme chtít.
)
Jak to? Zrovna v Kanadě si povšimli toho, že pětaosmdesát procent u nich nahlášených pojistných událostí, které letos v souvislosti s dešti a záplavami – povodněmi zaznamenali, takzvaně „leží“ do výšky třiceti centimetrů nad zemí.
Co si pod tím představit? Že ony pojistné události se v drtivé většině týkají poškozených a zaplavených sklepů a suterénů v domácnostech. Dá se říct, že tam měli štěstí. Velká voda jim nebrala celé domy. I tak ale stačilo jen pár decimetrů k tomu, aby poměrně velká škoda vznikla.
Pionýři stavebních úprav suterénu
Kanaďané totiž jako jedni z prvních před lety objevili kouzlo rekonstruovaných, zobytněných suterénů. Přitom ještě donedávna se tam přitom výměra užitné podsklepené plochy do celkové výměry domácností ani nezapočítávala. Jak se ale ukázalo, s trochou investic se ty metry navíc ukázaly být víc než užitečné, a razantním způsobem rozšiřovaly prostorového možnosti každého obydlí.
Kanaďané se v tom „zobytňování“ domácího podzemí stali světovými průkopníky.
Vytvářeli z nich nejen spíže, sklady a technické místnosti, ale též jako domácí fitka, domácí kina, osobní sauny, klubovny, koupelny, dětské herny, pokoje pro návštěvy. Po stavebních úpravách a rekonstrukcích je dokonce převáděly na ložnice a dětské pokoje.
)
Ten kanadský model byl, z hlediska vložených peněz a vydobytých metrů čtverečních užitné plochy, nesmírně úspěšný. Ve velkém se tahle inspirace rozšířila do Francie, na tuhle vlnu naskočili ve velkých anglických městech, zhlédli se v tom i při stavebních úpravách v Německu a nadvázali na to, ne nutně jako poslední, i ve Státech. Prakticky všude, kde se nabízel suterénní prostor a současně nebylo na povrchu místa nazbyt. Protože suterén, to je něco jako podlaží navíc.
Celosvětově disponuje zhruba 30 procent vystavěných obytných – rodinných - domů podsklepením, takže vidět potenciál užitečnosti v takových pod terén zanořených prostorách není těžké.
Dokud tedy nepřijde něco jako velká voda.
Která už pak nezaplavuje jen haldy uhlí, krmnou řepu nebo zavařeniny, ale velmi drahé až luxusní spotřebiče, v zateplených a zaizolovaných místnostech, využívaných k bydlení.
Využití v nesouladu se zákonem
V Kanadě to teď zabolelo hned dvakrát. Jednak proto, že vytopení utržili škodu – a též proto, že místo vyplaceného pojištění na ně mohou nádavkem čekat i docela vysoké pokuty. Podle tamních národních stavebních předpisů lze totiž sklepy legálně využívat pouze jako skladovací prostory, parkoviště, sklepy, temné komory nebo prostory učené k instalaci klimatizačních zařízení. Ale využití suterénu pro zřízení kuchyně nebo koupelny je tam vlastně nezákonné. A kdo porušuje zákon, nemůže čekat pochvalu nebo aspoň pojistné.
Že ten zákon vlastně až dosud nikdo systematicky nevymáhal v praxi, to už je něco krapet jiného.
)
Teď si prý ale kanadská vláda na to, co se děje v suterénech kanadských domácností, posvítí. Pod tlakem hroutících se pojišťoven ani nemůže jednak jinak. A navrhuje se tam též celá řada regulací, které by tomu alternativnímu využití podsklepených částí domů zatnuly tipec.
Například se hovoří o předpisech, které by mohly zakázat výstavbu nových sklepů v záplavových rizikových oblastech a nutnosti regulovat typy materiálů a povrchových úprav, které se mají používat v oblastech s nízkým rizikem. Mluví se o tom, že konstrukce sklepů projekty novostaveb rodinných domů spíše prodražuje, jak po stránce emisí tak i užitého materiálu. Že jsou navíc a nepotřebné.
S tím, že novou regulací staveb a využívání sklepů by bylo možné výrazně snížit náklady a následky škod po povodních. Které jsou teď o dost častější záležitostí.
)
Z Kanady až do Evropy
Ten otřes, které zmínky regulacích v Kanadě vyvolaly, se ale velmi rychle přenesl do zbytku světa.
Snad proto, že velké pojišťovny jsou nadnárodní instituce. A tam, kde se prve tou kanadskou „zobyťnující“ praxí inspirovali, teď začíná být horko. Anglie, Francie i Německo (potažmo USA) nyní procitají z právního limbu a začínají rovněž řešit, jak se to s těmi nebytovými prostory pod rodinnými domy a jejich úpravami vlastně má.
)
Dá se odtušit, že dříve nebo později důsledky těch otřesů dorazí i k nám, tahle regulace a její přísnější stavební kontroly zkrátka visí ve vzduchu.
Pokud plánujete nějakou zásadní úpravu suterénu pod vaší domácností, neřkuli jeho zabydlení, možná s tím ještě chvilku počkejte. Nejen kvůli riziku povodní a záplav.
Zdroj: wikipedia.org, montrealgazette.com, techniques-ingeniuer.fr, cbc.ca, TheConversation.com
)
