Velké květy čemeřice (Helleborus), která patří k trvalkám, zdobí ještě sněhem pokryté záhony. Kvete obvykle od ledna do března velkými bílými, růžovými nebo červenými květy. Nesmíme zapomenout na sněhobílé sněženky (Galanthus), které patří mezi první posly jara. Jejich květy se objevují od ledna do března. Již v únoru se mohou objevovat šafrány (Crocus), které jsou v zahradě obvykle k vidění až do dubna. Kvetou nejrůznějšími odstíny žluté, fialové a bílé, takže záhon po zimě dokonale rozsvítí. Obvykle tvoří celé koberce barevných květů. Další předjarní rostlinku, kterou na záhoně nepřehlédnete, protože kvete sytě žlutou barvou, je talovín (Eranthis). Jednou z nejčasněji kvetoucích rostlin je jaterník sedmihradský (Hepatica transsilvanica), který zdobí světlemodré květy, působící velice něžně. Z keřů zaujmou zajímavé květy vilínů (Hamamelis), které tvoří na holých větvích žluté, oranžové nebo vínové střapce. V plném květu jsou také vřesovce (Erica), které kvetou drobně, avšak hustě, bílými, růžovými a vínovými květy. - již od ledna jsme mohli započít výsev jednoletých rostlin, které žádají dlouhou dobu předpěstování. S jejich výsevem můžeme pokračovat i v únoru. Vyséváme lobelky, hledíky, petúnie, šruchy, sporýše, dračíky, astry čínské, begónie hlíznaté atd. Vyséváme je do misek, které umístíme na okenní parapet. Pro předpěstování jsou ideální teploty okolo 18 ° C. Obvykle do 14 dnů začnou semena klíčit. V době, kdy vytvoří 2 – 3 lístky, je přepichujeme do truhlíků; - pokud v únoru zdobí větve sníh, kontrolujeme, zda neohýbá větve jehličnanů nebo živých plotů. - po roztátí sněhu seřezáváme trvalky; - pokud mráz vytáhl některé rostliny ze země, pečlivě je zatlačujeme zpět; - do květináčů můžeme vysazovat pro předpěstování begónie a okrasné dosny; - kontrolujeme stav hlíz jiřin; - vyséváme trvalky vyžadující přemrznutí tj. oměje a hořce; - po odkvětu seřezáváme vřesovce; - před začátkem rašení nových stébel seřezáváme okrasné trávy; - od ledna do února vyséváme semena macešek, které pokvetou celé jaro; - na konci zimy provádíme řez tavolníků, ibišků a mochen, které kvetou v pozdním létě a na podzim; - koncem února předpěstujeme z výsevu mochyni (Physalis). Na záhon ji vysadíme v květnu. Zahradní rostliny a dřeviny jsou rozmanité nejenom velikostí, tvarem, barvou květů a listů, ale také odlišnými nároky na kvalitu půdy. Určitě se vyplatí vědět, jak kvalitní půdu máte k dispozici, ať už jste ve fázi zakládání zahrady anebo pokud jste nebyli ve své zahradě spokojeni s vlastními přírůstky. Chyba totiž nemusí být ve vaší péči. Půda může být chudá na živiny. Jak však zjistit, co vaší půdě chybí? Řešením je agrochemický rozbor půdy. Při agrochemickém rozboru se zjišťuje obsah živin v půdě – fosforu, vápníku, draslíku a hořčíku. Fosfor je nepostradatelný pro tvorbu květů a vyzrávání plodů. Při jeho nedostatku rostliny málo kvetou, nevyvinuté plody bývají většinou špatné kvality, opadávají, aniž by dozrály. Pokud máte problém s hnijící úrodou jak po uskladnění ve sklepích, tak již na stromech, příčinou může být kromě nedostatku fosforu i nadbytek dusíku. Naopak nadbytek fosforu u ovocných dřevin způsobuje, že plody zrají rychleji. Vápník ovlivňuje zdravý růst vrcholů a kořenů. Při jeho nedostatku může docházet k předčasnému opadávání listů a nedozrálých plodů. Na vápník jsou náročnější zejména peckoviny, které při jeho nedostatku a nadbytku dusíku a draslíku trpí skvrnitostí plodů. Trávník při nedostatku vápníku začne brzy mechovatět. V příliš vápnité půdě nelze pěstovat rostliny, které vyžadují kyselou půdu např. rododendrony. Kvalitu ovoce zlepšuje draslík. Kromě toho podporuje vyzrávání letorostů okrasných a ovocných dřevin a tím zlepšuje i kvalitu plodů. Nedostatek draslíku způsobuje u okrasných dřevin větší citlivost na mráz, výhony namrzají a ovoce a zelenina jsou nevalné kvality, protože obsahují málo cukru. Při uskladnění se taková úroda poměrně brzy kazí. Nadbytek draslíku omezuje příjem hořčíku a vápníku, takže je třeba zajistit optimální rovnováhu těchto živin. Kvalitu zeleniny a ovoce výrazně ovlivňuje hořčík, takže bychom na něj při hnojení také neměli zapomínat. V určitém regionu můžeme kontaktovat zemědělskou laboratoř nebo krajské laboratoře Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vzorky na rozbor půdy můžeme odebrat sami nebo vzorky odebere speciální firma, která se rozborem půdy zabývá, nebo půdní laboratoř. Vzorek odebíráme na jaře před započetím prací nebo na podzim po sklizni, avšak zásadně před veškerým hnojením! Majitelé malých zahrad odebírají 2 až 3 vzorky půdy z každých 100 m2, u větších zahrad 1 vzorek z 2 arů. Půdu rozmělníme, odstraníme z ní kameny a zbytky kořenů a necháme ji proschnout. Poté vložíme do sáčku minimálně 0,25 kg zeminy a pošleme ji nebo doneseme do laboratoře. Laboratorní výsledky zjistí, jakou půdu máme pro pěstování k dispozici, tzn. zda je těžká, středně těžká nebo lehká. Zjistí obsah vápníku, případně potřebu odvápnění a zásobu živin jako je draslík, fosfor, hořčík a humus. Rozborem se však nezjišťuje dusík, který není ani v jednom ročním období v půdě stabilní. Laboratoř také doporučí, jakými hnojivy na jaře a na podzim hnojit. Přečtěte si také únorový díl našeho seriálu Rok v zahradě: Únor na zahradě.
