Princip zeleného hnojení je až geniálně jednoduchý. Vysejeme ve vhodnou dobu vybraný druh plodiny či vhodnou směs rostlin a po vytvoření dostatečného množství zelené hmoty (někdy klidně až po odkvětu) rostliny zaryjeme do půdy, kde se začnou rozkládat. Rozklad zajišťují především půdní bakterie a jiné užitečné mikroorganismy, žížaly, někteří brouci a larvy. Dosáhneme čistě přírodního vyhnojení půdy a zefektivníme příjem živin, které potřebují pěstované kulturní rostliny (okrasné i užitkové). Zároveň zelené hnojení zlepšuje tepelné poměry v půdě. Do půdy zapravená rostlinná hmota zvyšuje přítomnost a zlepšuje činnost půdních organismů vytvářejících humus, který váže živiny a brání jejich vyplavení. Půda také lépe využívá a déle udrží vláhu. Pokud zapravíme zelené hnojení do lehké půdy, zásoba vody v ní déle vydrží, těžké půdy se naopak tolik nepřemokřují. Pro účely zeleného hnojení se hodí více druhů rostlin, některé z nich můžeme vysévat od jara do podzimu. Pokud vysejeme zelené hnojení a na podzim je nestačíme zapravit do půdy, nic se neděje. Klidně je přes zimu necháme v půdě, kterou částečně ochrání před mrazem. Zaryjeme je pak brzy na jaře. Hned jak mráz poleví a začne obleva. Navíc můžeme nechat rostliny určené k zelenému hnojení růst různě dlouhou dobu, hnojení tedy můžeme provádět v různých fázích vývoje rostlin. Obzvláště méně vzrůstné rostliny můžeme nechat před zapravením do půdy dokonce i vykvést, nějakou dobu proto fungují i jako rostliny okrasné. Navíc prospějete i hmyzu. Hned po odkvětu pak rostliny zapravíme do půdy, lepší ale bude je v tomto případě alespoň trochu posekat, abychom si usnadnili zarývání i rozklad rostlin. Většinu druhů nesmíme nechat dozrát a vysemenit. Hořčice, královna mezi zelenými hnojivyHořčice je velmi oblíbeným zeleným hnojivem. Má minimální nároky na kvalitu půdy, kterou posléze zlepší, snese i tvrdé klimatické podmínky, daří se jí i v chladnějších lokalitách a vyšších polohách. Tvoří také bohatou kořenovou hmotu a potlačuje růst plevelů. Roste přitom i při teplotách až -2 oC. A pokud necháme hořčici před zapravením do půdy vykvést, je vynikající rostlinou medonosnou. Hořčici vyséváme od června do září (150 až 200 g/m2) a do půdy ji zapravujeme za 8 až 12 týdnů. Řepka je pro zelené hnojení také velice oblíbená plodina, která se hodí pro všechny typy půd. Dobře snáší i pozdní výsevy, rychle vzchází a dobře potlačuje plevel. Zvyšuje úrodnost půdy, brání erozi a vyplavování nitrátů do podzemních vod, zároveň je pastvou pro včely a jiný hmyz. Kromě řepky je pak především v ovocnářství využívaná i ozimá řepice. Oba druhy vyséváme do poloviny října (200 g/m2) a do půdy zapravujeme do konce dubna. Směs hořčice a řepky, ideální dvojbojJde o ideální spojení dvou rostlin pro účel zeleného hnojení. Oba druhy jsou medonosné a hodí se i do chladnějšího klimatu a vyšších poloh, navíc tvoří mnoho kořenové hmoty potlačující růst plevelů. Pro vysokou medonosnost tuto směs zapravujeme do půdy až pod odkvětu, čímž prospějeme hmyzu a zvýšíme biodiverzitu v zahradě.Hrách, bohatství vzdušného dusíkuHrách je dobře znám svou symbiózou s hlízkovými bakteriemi, které zajišťují biologickou fixaci dusíku, navíc stejně jako hořčice omezuje růst plevelů. Má přitom hluboký kořenový systém a výborně snáší chlad. Preferuje vlhčí a vápnitou půdu, do které můžeme hrách bez potíží zapravit až po odkvětu. Svazenka roste rychleRůst a vývoj svazenky je rychlý, rostlina dobře snáší lehké půdy a sušší stanoviště. Růst plevelů zamezuje díky silné pokryvnosti jemných listů, zároveň dobře zastiňuje půdu a zabraňuje výparu. Zlepšuje výnosy následných plodin i strukturu půdy a nakonec je také medonosná s výbornou produkcí pylu. Dorůstá do výšky 20 až 80 cm. Výborně se také hodí jako meziplodina vhodná i do členitého terénu pro svůj mohutný kořenový systém. Zvláštní význam svazenky jako zlepšující plodiny je v podobě takzvaného zeleného úhoru (plochy ponechané ve vegetačním klidu). Svazenku vyséváme do půlky září (150 až 200 g/m2) a do půdy ji zapravujeme za 6 až 9 týdnů).Peluška jarníPelušku jarní vyséváme samostatně nebo ve směsi s nějakou podpůrnou obilovinou (například ovsem). Vhodná je pro chladnější oblasti a půdy písčité a sušší. Dobře odolává podzimním mrazíkům a příznivě obohacuje půdu o dusíkaté látky, zlepšuje půdní strukturu a má fytosanitární schopnosti.Lupina čili vlčí bob mnoholistýMezi rostliny vhodné pro zelené hnojení byla lupina zařazena o mnoho později. Hovoří se též o rostlině třetího tisíciletí, na druhou stranu jde však o obtížný plevel, který je v některých oblastech jen obtížně potlačován. Má však podobně jako hrách vynikající schopnost fixace dusíku v půdě. Nesmíme udělat v případě tohoto zeleného hnojení jedinou věc, nikdy se nesmí vyvinout semena, čili do půdy lupinu zapravujeme co nejdříve.PohankaPohanka je vhodná do teplejších oblastí. Tato rychle rostoucí teplomilná rostlina prospívá i na chudých půdách s nízkým obsahem živin, kde i přes nevhodné podmínky tvoří mnoho biomasy. Zvyšuje dostupnost živin, především fosforu a zlepšuje půdní strukturu. Výborně odolává chorobám a škůdcům. Vhodná je též jako pastva pro hospodářská zvířata a je medunosná.Vikev setáVikev setá poutá dusík, zpočátku roste velmi rychle, odolává mrazíkům a poskytuje vysoký výnos zelené hmoty. Doporučuje se její výsev ve směsi s ovsem anebo ozimým žitem. Směsku ozimé vikve s ozimým žitem vyséváme do poloviny října (800 až 1000 g/m2) a do půdy zapravujeme do konce dubna. Jarní vikev s ovsem vyséváme do poloviny srpna (800 až 1000 g/m2) a do půdy zapravujeme za 6 až 8 týdnů.ŽitoŽito přijímá dusík z půdy a chrání jej před vyplavením v zimě. Tato obilnina si rychle vytváří hustý kořenový systém, proto nemůže do půdy mráz pronikat hluboko. Vysévají se například směsky ozimé vikve a žita, ideálně před pěstováním košťálovin a v místech s rizikem zamoření půdy nádorovitostí košťálovin. Ozimé žito vyséváme do poloviny až konce října (2000 g/m2) a do půdy zapravujeme až do konce dubna.Komonice bílá a celovegetační zelené hnojení Celovegetační zelené hnojení se využívá především při rekultivacích zdevastovaných půd. Ideální je komonice bílá. Komonici vyséváme od března do půlky července (200 až 300 g/m2), do půdy ji zapravujeme do začátku až poloviny listopadu.Landsberská směskaLandsberská směska je kombinací jílku mnohokvětého, jetele inkarnátu a vikve panonské. Ideální je pro lehčí písčité půdy v oblastech, kde se pěstuje řepa, kukuřice a brambory. Tuto směs vyséváme do poloviny září a do půdy zapravujeme do konce dubna.Luskoobilní směsTyto směsi zvyšují obsah humusu v půdě, zlepšují fyzikální vlastnosti půdy, zvyšují mikrobiologické aktivity v půdě, mají fytosanitární účinky, zajišťují odplevelení půdy a zlepšují její úrodnost. Obohacují půdu o dusík, zabraňují vyplavování živin a přemisťují živiny ze spodních vrstev do ornice.Zdroj: izahradkar.cz, forestina.cz, wikipedia.org
