Kromě již zmíněné ochrany před nepřízní počasí, má zelená střecha řadu nezanedbatelných výhod a užitečných vlastností: Přispívá ke zlepšení životního prostředí. Snižuje teplotní rozdíly v domě. Vnitřní teplotu zadržuje, venkovní naopak absorbuje. Tlumí hlučnost. Vodu, která ze střechy po dešti ještě dlouho odtéká je možné jímat a akumulovat ji v nádrži nebo jezírku pro další využití. Údržba zelených střech je minimální. Dům se živou střechou velice pěkně a originálně vypadá a výborně souzní s travnatým okolím domu. Dříve než se rozhodneme ozelenit svou střechu, musíme si vyžádat posudek statika, který zjistí nosnost střešní konstrukce a stav střešní krytiny. Problémů se však většinou obávat nemusíme, protože při ozelenění střechy k žádnému podstatnému přetížení nosné konstrukce nedochází. Dále již záleží pouze na nás, zda se obrátíme na specializovanou firmu a nebo si zelenou střechu zhotovíme svépomocí. Svépomocí můžeme živou střechu pořídit za zhruba stejné finační prostředky, které bychom vynaložili na běžné krytiny. Jako podklad se používá speciální izolační fólie (například od tuzemských výrobců Fatry nebo Technolenu) pokrytá pouze netlející geotextílií. Dále se v nízké vrstvě (cca 5 cm) nanáší zemní substrát, který je tvořen půdou odlehčenou škvárou a keramzitem. Vystačíme s 50 kg/m2 substrátu v mokrém stavu. Nejvhodnější pro pěstování na zelených střechách je takzvaná extenzivní zeleň, která je nenáročná, odolná a vystačí si i s malou vrstvou zemního substrátu. Jedná se především o určité druhy travin, trvalek a dokonce i zeleniny. Pokud se stane, že se mezi vysetými rostlinami časem objeví také stálezelené mechy, nevadí, na zelené střeše je možné nechat růst vše, co se uchytí. Aby se vegetace na střeše úspěšně rozrůstala, nesmíme však zvláště v suchých a horkých obdobích, zapomínat na občasnou zálivku.
