Pokud se při pořizování fotovoltaiky orientujete podle proklamované životnosti, kterou by měla reflektovat délka záruky, může to být pouze nehezká hra výrobce, který již předem ví, že své závazky nesplní. V ČÍNĚ TOTIŽ VÝROBU FOTOVOLTAIKY ŠIDÍ, JAK SE DÁ, ABY USPOŘILI NA NÁKLADECH. A zcela jim takový přístup vyhovuje. Navíc se bojí jako pověstný čert kříže trvanlivých výrobků s dlouhou životností. Čínská produkce je nastavena na kvantitu, tedy objem a pravidelný přísun dalších odběratelů, nikoli na kvalitu a životnost. Ne že by to nebylo na západě u některých subjektů podobné, zde však jde o extrém. Například technologie trvanlivého zapouzdření Číňany vyděsila natolik, že o ni vůbec neprojevili zájem. Z úspor na materiálech můžeme jako další příklad uvést sklo, které se nyní používá i slabší jak 2 mm a nekalené, přitom se zvětšují rozměry panelů. Dříve se používalo kalené sklo tloušťky až 4 mm. Navíc výrobci šetří i na výrobních postupech, třeba místo precizně přilepené plochy najdeme jen pár kapek lepidla. A když půjdeme do extrému, může být součástí výrobků i papír, ale to jsme opravdu v oblasti extrémně exotické. Potíž je, že mnohé zbytečné a životnost panelů ovlivňující úspory reflektují i renomované západní značky. Jednoduše zřejmě proto, aby se cenou přiblížily Číně. V konečném důsledku pak vlastně vždy získáte v obrazném srovnání výrobek z obchoďáku, kdy najdete v balení v lepším případě přesný počet šroubků. Bohužel fotovoltaické panely nelze jako investici srovnávat se sektorovou skříňkou za 1000 korun z řetězce IKEA. Uváděné informace jsme čerpali z rozhovoru na idnes.cz s panem Václavem Beránkem, šéfem společnosti Solarmonitoring, která prováděla výzkum spolu s Českou zemědělskou univerzitou. Prostě a jednoduše podle něj solární panely dosluhují až překvapivě rychle a záručních nároků se domůžete jen těžko. Skutečná životnost fotovoltaiky čínského původu je obvykle poloviční, než výrobce uvádí (nižší je však zřejmě i životnost renomovaných západních značek, pozn. red.). A jak fungují uskutečněné reklamace? Dodavatel musí reklamované panely nějak dopravit do některého z čínských přístavů, kde cca třetinu reklamací neuznají a v případě zbývajících reklamací vám sice dají nové panely, ale úplně jiné včetně rozměrů a výkonu. Reklamace trvají velmi dlouho, proces je drahý a výsledek nejistý. V podstatě by bylo nejlepší fotovoltaiku z Číny zcela ignorovat. To však zřejmě není při současné poptávce v době boomu fotovoltaiky možné. Čína je vůdčí silou na trhu s fotovoltaikou. Stejné zkušenosti s čínskou fotovoltaikou k nám prosakují i ze zahraničí. Na mutaci oborového serveru PV Magazine byly v článku s titulkem Desetigigawattová časovaná bomba uvedeny informace, že 15 % panelů instalovaných v Německu (cca 10 gigawatt instalovaného výkonu) vykazuje závažné závady. Třeba pouzdra, ve kterých jsou fotovoltaické články uložené, praskají. Dovnitř se dostává vlhkost a výkon panelů se snižuje na minimum, navíc hrozí zkrat s následkem požáru či úrazu, dokonce smrtelného. Proč takové informace prosakují na povrch až nyní? Jedním z důvodů jsou dohody o mlčenlivosti, které chrání výrobce v tom smyslu, že je ochoten řešit reklamace pouze v případě, že se informace nedostanou k veřejnosti. Pokud je ovšem výrobce vůbec ochoten se o reklamacích bavit. Dalším důvodem je rychlý růst výkonu panelů spolu s klesající cenou, čemuž odpovídala potřeba obnovy technologií, takzvaného upgrade. A to zrovna v Německu fungovalo docela svižně. Jiná situace však nastala u nás. Licence od energetického úřadu neumožňovaly změnit použité panely bez nové licence. Zvýšení výkonu elektrárny navíc neumožňují smlouvy provozovatelů s distributory elektřiny, kteří tvrdí, že nemají volné kapacity v síti. Rozšíření prostě obvykle nepovolují. Krátká životnost fotovoltaických panelů je proto právě u nás obrovským problémem. Rentabilita investic padá, hovořit o ochraně životního prostředí začíná být až směšné. A co recyklace a stále skloňovaná uhlíková stopa? Jestliže musíme panel vyhodit po deseti až patnácti letech, ušetříme přibližně tolik emisí, kolik jich bylo třeba k výrobě panelu. Nula od nuly pojde a jen to stojí zbytečně vynaložené finanční prostředky.Recyklace pak fungují v praxi tak, že provozovatelé recyklačních systémů vybírají poplatky, hromadí vysloužilé panely ve skladech a čekají na technologie, které rentabilní recyklaci umožní. Jak ale mohlo k takové situaci na trhu s fotovoltaikou vůbec dojít? Lidé zřejmě oblasti nerozumí a nemají dostatečné informace, proto prostě údajům o životnosti věří, nic jiného jim vlastně ani nezbývá. Navíc diktuje podmínky na trhu Čína, která vlastně vytvořila jakýsi kartel, přes jehož hradby nikdo nepronikne. Každý partner i koncový zákazník jsou pak vlastně rukojmími obrovského objemu nekvalitních výrobků. Je to jako si hodit korun, respektive ještě lépe kostkou. Padni jak padni, 1 = 6.Paradoxní je, že si pak Číňané mohou dovolit 25 letou záruku i na nejméně kvalitní výrobky. Jednoduše proto, že neexistuje dovolání. A co dělá dominantní kartel, to pak dělají i ostatní. Suma sumárum lze říci, že „dnes nelze označit žádného současného výrobce fotovoltaických panelů jako seriózního,“ řekl Václav Beránek. Jako jedinou smysluplnou radu, která může fungovat v praxi, pak doporučil, ať se majitelé o své elektrárny starají a včas odhalují případné závady. Včasným servisním zásahem lze životnost panelů prodloužit. Opravy nemusí být náročné a životnost panelů mohou prodloužit až o roky. A přidává ještě jednu radu, nepočítejte ve svých kalkulacích se zárukou 25 let a tomu odpovídající životností 30 let. Počítejte jen s deseti až patnácti roky! Na ochranu přírody, úspory za energie a výhodné investice můžeme zapomenout. A to jsme ani nemuseli naletět Malině.Zdroj: idnes.cz, ČESKÉSTAVBY.cz