Angrešty patří mezi takzvané bobuloviny, které se dnes těší stále větší oblibě. Jde vlastně o obnovu trendu, který na nějaký čas ustoupil, ale v uspěchané době si opět našel své místo. Po vlastních zahrádkách dnes lidé šílí a právě angrešt má extrémně zdravé plody. Je v zahradách doslova zázrakem.
Angrešty patří spolu s rybízy, malinami, ostružinami a borůvkami mezi dnes nejprodávanější drobné ovoce. Nakonec, zkuste si toto drobné ovoce koupit v obchodech a uvidíte, kolik stojí. Nejde však jen o peníze, ale také o způsob pěstování a péči o rostliny, stejně jako o fakt, že zahrada je skutečně tím jediným místem, kde si můžeme odpočinout stranou od rušného světa, zaměstnání a shonu. V zahradě zapomeneme na přetechnizovanou civilizaci.
Letos to navíc vypadá po zimě bohatší na vláhu, že se nám v zahrádkách bude dařit. A kdo si zajistil i účinný způsob sběru dostatečného množství dešťové vody, může se těšit hojné úrody právě třeba zdravých plodů angreštu. Samozřejmě nebude angrešt dominantou zahrady stejně jako třeba rybíz, ale rozhodně by zde neměl chybět. A právě jaro je vhodným obdobím, kdy si pořídit a vysadit sazenice. Prodej prostokořenných roslin právě vrcholí, jelikož 31.3. končí období vegetačního klidu a to již nesmí zahradníci kopnout do země, aby pro vás uvolnili prostokořennou sazenici angreštu, rybízu, ale i jabloní, hrušní a dalších ovocných dřevin. Pokud to nestihnete, budete si muset počkat až na 1.10., kdy období vegetačního klidu opět začíná.
Kolik keříků angreštu si vlastně pořídit pro jednu domácnost? Určitě bude stačit pro zpestření stravy i jen jeden keřík, který časem vyroste a začne bohatě plodit, kdo je však milovníkem těchto plodů, nespokojí se ani se dvěma odrůdami. Určitě ale platí, že pokud o angrešt dobře pečujeme, odmění se nám každý keřík časem bohatou úrodou, jde o velmi plodnou dřevinu. A dlužno také říci, že vlastně i nenáročnou. Pokud tedy chceme angrešt jen k občasné k přímé konzumaci, jeden keřík zcela stačí. Průměrný výnos jedné alespoň čtyřleté rostliny může být okolo 6 kg plodů. Kdo chce však plody i tepelně upravovat do šťáv a džemů, pořídí si keříků více, ve volné přírodě angrešt na rozdíl třeba od borůvek, šípků, trnek, bezu či jeřabin nenajdeme. I tepelně upravené plody angreštu jsou vysoce hodnotné. Obsahují vitamíny a minerály, pomáhají při léčbě zácpy, umí snižovat krevní tlak, pomáhají rozpouštět ledvinové a močové kameny. Určitě nám ale pro kombinovanou potřebu přímé konzumace a tepelné úpravy vystačí 3 až 4 keře.
A věděli jste třeba, že v létě je za horkého počasí velice osvěživá studená angreštová polévka? Zkuste si na ni najít recept a budete překvapeni. Malé vodítko: oblíbena je především ve středomořských státech.
Angrešt přitom není nijak náročný. Bude se mu dařit v každé propustné zahradní zemině. Jelikož koření jen mělce, vyžaduje chránit povrch zeminy v místech kořenů před vysycháním (a v zimě před mrazem). Pomůže přihrnutí vrstvy kompostu a mulče. Pod mulč je dokonce ideální nasypat každý rok na jaře vrstvu kompostu.
Výhodou mělkého kořenění angreštu naopak je, že nekonkuruje hlouběji kořenícím druhům. Proto se angrešt hodí mezi rybízy a pod vyšší stromy. A to je obzvláště výhodné, jelikož angrešt sice miluje teplo, ale má také rád přistínění. Přednost prostě dává polostínu před slunečním úpalem po celý den. Kdo při výsadbě angreštu uvažoval opačně, nemůže se divit, že mu rostlina neprospívá.
V sušších obdobích je angrešt samozřejmě třeba hojně zalévat. Rostlina sice sucho vydrží, ale bude mít jen malé plody a ty navíc nebudou příliš dobré. Vláha je pro angrešt nezbytná!
A komu vadí trny na rostlinách, může také zaplesat, jelikož zahradníci vyšlechtili odrůdy, u nichž byla tvorba trnů eliminována. Například odrůdy Tatjana a Captivator, které jsou označované jako beztrnné, občas se však na větvičkách nějaký ten trn přece jen objeví. Jinak je ještě třeba zmínit, že angrešt si můžeme koupit stromkový a nebo keříkový. U stromkového angreštu je sběr plodů snadnější a tyto odrůdy jsou navíc lépe chráněné před padlím, jelikož mají větve a listy výše nad zemí. Ovšem kmínek stromkového angreštu vyžaduje v každém případě oporu, již jen kvůli mělkému kořenovému systému, navíc by mohl kmínek i prasknout. Vhodné přitom není ani ohýbání kmínku.
Jako hnojivo stačí NPK v době, kdy touto kombinací chemických prvků (dusík, fosfor, draslík) doplňujete celou zahradu, jinak však zcela postačí každoroční přidávání kompostu. Navíc i mulč se postupně rozkládá a uvolňuje živiny, načež mi ji musíme pravidelně doplňovat (stačí jednou za rok po doplnění kompostu).
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
