Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Jak nejlépe zlikvidovat strom
Čím a kde začít? Třeba tam, kam až sahají okraje pásma kořenového systému stromů. Respektive v místech, kde se rozhodneme kopat nějakou brázdu, odtok nebo základy pro novou dlažbu chodníku. I když je to poškození námi přeseknutých kořínků relativně skromné v porovnání s objemem celé dřeviny, ránu na obzvláště citlivém místě to stromu zasadí pořádnou.
Máte takový výmol nebo výkop na okraji kořenového systému? Výtečně. To nejlepší z nejhoršího, co můžete udělat, je začít ono místo zalévat jako diví. Ve vodou nacucané a rozměklé půdě se totiž strom začne naklánět na stranu, a už se tu nebude mít o co zapřít. Navíc ten přebytek vody bude nahrávat hnilobám a plísním.
)
)
)
)
Když sadíte strom, tak pochopitelně blízko základů domu, zdi nebo jiné pevné překážky, abyste náležitě snížili dostatečný prostor pro růst. Jáma na nový strom musí být co nejužší a co nejhlubší. Vlastně by měla být tak zbytečně hluboká, abyste ji museli trochu dosypat štěrkem. Aby se tam lépe zdržovala voda a kořeny hnily.
A nemusíme vám snad úplně začátečnicky připomínat, že mladý stromek vysazený na vaší zahradě musíte ponechat ve svázaném kořenovém balu, že? Jen ať jde do země pěkně v tom jutovém pytli. To by nám tak ještě scházelo, aby se strom dobře ujal a jeho kořenový systém rozvinul…
Mulč. Přátelé, mulč, to je prostě to nejlepší. Takže jestli můžete, zahrňte kmen stromu až do výšek pořádnou kopicí mulče. Čím ta větší halda bude, tím hůře. Tedy lépe pro vás. Takže klidně ať si strom trůní uprostřed kompostové haldy.
Hodně tu hromadu zalévejte! A jestli to chcete ještě vyšperkovat, tak tu hromadu mulče položte ke kmeni na nějakou nepromokavou vrstvu. Tuhou geotextilii anebo rovnou, ať nechodíme kolem horké kaše, kus igelitu. Takové zapařené prostředí, to je prostě mňamka.
)
Když chcete stromu uškodit, je dalším skvělým nápadem pojíždět se zapnutou sekačkou v těsné blízkosti kmene. Jen ať to pořádně drncá! Kořeny vystupující na povrch aspoň dostanou svůj díl nabroušené rotující spravedlnosti. A je-li to vám pořád málo, vezměte strunovou sekačku a nezapomeňte pořádně potrhat kůru v základně kmene.
Že strom ustál výkop, přesekané kořeny, intenzivní proměnu vlhkosti půdy i pravidelné sesekávání sekačkou? Nezoufejte. Dokud je oslabený, zaútočte na jeho okolí herbicidy. Však víte čím: postřiky proti plevelům. V kombinaci se splachem se ty toxické látky dostanou hezky do otevřených ran kořenů. A to by v tom byl čert, abyste strom trochu neotrávili.
)
Je to týrání na vás moc pracné? Nebojte, stromu na vaší zahradě skvěle nepomůžete i tím, že s ním budete pracovat co nejméně. Jen na něm zanechejte co nejvíc polámaných a usychajících větví, ať ten nebožák trpí. Pochopitelně, že každá taková rána strom otevírá škůdcům, vysiluje ho a činí náchylnějším k dalšímu poškození.
Když někde náhodou na stromě zaznamenáte známky poškození, infekce nebo nějakých škůdců, očekává se od vás co? Správně, očekává se od vás, že nebudete dělat nic. Jsou to problémy stromu, ne vaše. Ať se ze svých trablů dostane sám. Příroda je drsná, a je načase, aby to poznal i strom, který jste svou ne-péčí zbídačeli.
)
)
Rozhodně nedopusťte, aby se takový „raněný“ strom hojil sám. Kdekoliv se objeví hojivý zával/zábal nebo náznak překryvu tvrdnoucí mízy, okamžitě ji očistěte a ránu překryjte barvou. Poslední co chcete je, aby strom z utržených patálií nějak přirozeně regeneroval.
Postřiky, to je v dnešní době už nezbytnost. Stříkejte tak často, jak to jen jde. Rozhodně nečtěte návod, přestřelte dávkování a doporučené koncentrace. Co je na list, to s přehledem valte do květů. Co je na plody, to dávejte na kmen.
)
)
Pokud náhodou nevíte, co s volným časem, prořezávejte. Řežte pořád, kdekoliv, nahodile, bez plánu a bez smyslu. V jakémkoliv ročním období, bez ohledu na vegetační klid. To jsou stejně jen takové báchorky těch, kteří chtějí stromy udržet naživu. A to váš případ přeci určitě není. Čím víc tupých zakončení, pahýlů a osekaných větví, tím lépe.
Jen žádnou demokracii a vítězství silnějších větví! Při prořezávkách hezky ponechávejte větvení typicky tak, aby z jednoho místa vyrůstaly dvě stejně silné větvě. Ať žádná nemá přednost, to symbolické V značící vítězství musí být charakteristické pro celou korunu. Že to znehodnotí korunu i strom jako takový? O to právě jde.
)
Že svou špatnou práci děláte dobře, to poznáte po každé pořádné vichřici. Schválně se podívejte, jak se větvě navzájem očesávají a odírají kmen, narušují na mnoha místech kůru. Nádhera, že? Čím víc takových křížících se větví na jednom stromě máte, tím kratší bude jeho život. Jenom vydržet.
K čemu je vlastně takový strom dobrý? Přesně tak, k tomu, aby na sobě nesl záplavu dekorativních prvků, tucty krmítek a dalších nesmyslů. Každá větev by měla být něčím ověšená. A čím slabší větve, tím pochopitelně těžší zátěž. Však se proutek musí ohýbat, dokud je mladý. Tak se to říká a tudíž to musí být arboristická rada.
)
Strom taky můžete využít jako praktickou kotvu, oporu nebo jištění. Špagáty, prádelní šňůry, houpačky. Opírejte o něj třeba staré fošny, tyčovinu, betonové desky, žebříky a rezavé železo. Je to takový biologický stojan, ne? Tak kromě těch zbytečných listů může nést i vám užitečnou parádu.
Nezapomeňte, nic neudělá zdravému stromu menší radost, než pořádně zatlučený hřebík. Tak jen s chutí do toho, nestyďte se. Přeci nebude strakapoud nebo datel jediný pták, který si troufne do vašeho stromu něco tlouct.
)
Jak se věci na vaší zahradě mají, to mladému stromku nejlépe vysvětlíte, když jej zanecháte hezky přiškrcený a vyvázaný, dokud do něj ty špagáty pořádně nezarostou. A kůly! Nezapomeňte na kůly. Zatlouct jich co nejvíc, co nejtěsněji ke kmeni, kde jsou kořeny.
Vždycky to jde udělat ještě o něco hůř. Takže musíte být trochu kreativní. Co třeba vysadit takhle co nejvíc stromků nahusto? Mladé pod staré? Jen ať si pěkně konkurují, perou se o živiny, stíní si a ať se škrtí vzájemně kořeny? Hned je to lepší, že? Nebo aspoň ze stromů udělejte součást hojně zalévaných záhonků.
)
Jestli můžete, udělejte si pod korunou stromů alespoň jednou do roka pořádný táborák. V létě tím pocucháte listy, ale v zimě byste mohli rozehřát i mízu. Nu, vidíte, zase tak těžké to není. Způsobů, jakými můžete spolehlivě zlikvidovat stromy na své zahradě, je skutečně více než dost.
Zdroj: autorský text - Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
