Česko není jen velmocí v konzumaci piva. Na světovou špici jsme se propracovali i počtem rozhleden. Zvláště v posledních letech, kdy se na jejich budování daly sehnat zdroje ze zahraničních fondů, jsme si hodně „polepšili“. Díky horečnatému budování se dnes můžeme pyšnit poměrem jedné rozhledny ku dvaceti pěti tisícům obyvatel. Co naplat, že teď už jich většina chátrá a zdaleka ne z každé je něco zajímavého vidět. Chtěli jsme rozhledny, a tak je máme. Maďaři to ale vyřešili jinak.
U našich sousedů kousek za hranicemi, v Maďarsku, k tomu přistoupili odlišně. Snad proto, že jejich rovinatá krajina už z principu moc příležitostí k budování dotačních rozhleden nenabízela, kultivovali tu jiný typ projektů. Architekti ze studia Paradigma Ariadné nedaleko budapešťského Dunakeszi rozpracovali zajímavou vizi, instalaci struktur vsazených do přírodního parku. Na území 900 metrů čtverečních vytvořili zajímavý areál, podbízející se sportovním aktivitám i dětským hrám. S využitelností asi násobně větší, než jakou nabízí procházka po schodech běžné rozhledny.
)
)
)
)
Vítejte v bažinách
Klientem architektů zde byla společnost NHOOD Services Hungary Ltd., která je vlastníkem pozemku. Půdy podmáčené a pravidelně zaplavované, která se tedy k nějaké zástavbě moc nehodí. Proto tu také nechali vytvořit síť naučných stezek, přibližujících lidem život v přírodě. A architekty požádaly o doplnění toho užitného programu o nějaký výrazný oživující a zatraktivňující prvek. Tím se stala tzv. Blue Signature, kompozice čtyř polo-otevřených pavilonů. Dřevostaveb propojených vyvýšenou stezkou, která kreativním způsobem přibližuje život v periodicky zaplavovaných ekosystémech. A baví, což je asi to nejpodstatnější.
Architekti se drželi toho, že chtějí vystavět něco, co se nebude falešně snažit napodobovat přírodu. Chtěli, aby jimi vytvořené struktury cíleně do okolí vizuálně nezapadaly a dalo se poznat, že nejsou součástí děje. Jen vloženou strukturou, obohacující okolí. Výsledkem jsou objekty, které slouží jako současně jako expoziční sekce - představující historii, geologii, hydrologický režim a ekologii území – zrovna tak jsou ale hravými prolézačkami, bouldery, lanovými sítěmi a pavučinami k dětským hrám – a ano, ve svých vyvýšených partiích mohou sloužit jako vyhlídkové plošiny.
)
)
)
)
Každému podle chuti
Podstatné je, že tohle pojetí umožňuje každému návštěvníkovi si užívat Blue Signature po svém. Ať už se chcete vyřádit (nebo spíš nechat vyřádit děti), vzdělávat nebo rozhlížet, najdete si tu to své. A budete mít důvod se sem na svých vycházkách znovu a znovu vracet.
)
To z klasické rozvrzané rozhledny, která nabízí jen průměrný výhled, asi nezažijete. Pokud jste na jejím vrcholku byly včera, dnes ani zítra už na ni potřebu lézt mít nebudete. Architekti tím, že vytvořili kompozici neomezenou na jeden účel, nabídli širší prostor pro hledání využití. Za peníze skoro odpovídající jedné pořádné rozhledně toho dokázali nabídnout víc.
)
Z konstrukčního hlediska bylo největší výzvou založení stezky a pavilonů v nepevném terénu, faktické bažině. Kvůli tomu je celá stezka tvořena řadou relativně krátkých mostků, o délce 6 metrů. Počet kotvících prvků, zemních vrutů, se tak podařilo snížit na 240, přičemž každý z nich je zaveden 180 centimetrů do země. Z hlediska užitého materiálu si architekti vystačili se dřevem, kterého tu, v délce hranolů, spotřebovali prý 10 000 metrů. K jeho upevnění pak bylo zapotřebí přibližně 60 000 šroubů. Sestavení celého díla si vyžádalo čtyři měsíce času.
)
)
)
)
)
)
I tyto detaily pak činí Blue Signature pozoruhodnou stavbou, jejíž velkou předností je vlastně jen to, že není pouhou rozhlednou, ale instalací s přidanou hodnotou.
Materiály: Paradigma Ariadné
Foto-kredit: Szabolcs Molnár
)
)
