Bakopa je u nás méně známá letnička, která nese na svých dlouhých převislých stoncích drobné, vejčité, světle zelené a jemně zubovité listy. Stonky má listy poseté tak, že tvoří hustý zelený koberec. A právě tento koberec je dozdoben něžnými hvězdicovitými kvítky, které vyrůstají z listového paždí.
U nás letnička, kterou můžeme nechat přezimovat
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri) pochází z jižní Afriky a má oproti jiným letničkám mnoho zajímavých vlastností. Je tak trochu škoda, že je u nás méně známa, respektive oblíbena. Například její květy samy opadávají, rostlina se tedy vlastně čistí sama a my nemusíme odkvetlé květy pracně odstraňovat. Obvykle je barva květů bílá či růžová, prodávají se však i nafialovělé kultivary. Kvete od června do září a dorůstá výšky 10 až 50 cm.
Stejně jako některé další letničky a balkónovky (např. muškáty) lze i bakopy nechat přezimovat, je třeba na podzim po odkvětu rostliny seříznout na zhruba 20 cm a uložit je na světlé a chladné stanoviště, kde nemrzne. Ideální je teplota 10 °C. Rostlina je schopna odolávat mrazům až do pěti stupňů pod nulou, stačí proto provést přezimování na konci podzimu. Na jaře pak rostliny přesadíme a v době, kdy začnou rašit nové výhony, je umístíme ven.
)
Roste i v nehlubokých vodách
Bakopa drobnolistá je nejrozšířenějším druhem rodu bakopa. Této drobné, teplomilné, vytrvalé, nearomatické a vlhkomilné bylině se nejlépe daří na podmáčených místech, případně dokonce v klidných a nehlubokých vodách. Přirozeně roste v subtropech a tropech Starého i Nového světa, kde tvoří svými dužnatými lodyhami husté rohože a obvykle kvete i plodí během celého roku. Využívána je též jako léčivá rostlina, ovšem pro svůj často až nadměrný výskyt je považována i za nepříjemným plevel. Vědecké druhové jméno monnieri získala rostlina po Louis-Guillaume Le Monnierovi, francouzském přírodovědci z 18. století.
)
Rozsáhlý areál výskytu v tropech a subtropech planety
Bakopa drobnolistá má dnes rozsáhlý areál svého výskytu v tropech a subtropech planety s výjimkou Austrálie. V české přírodě se nevyskytuje (ostatně jde o subtropický a tropický druh), bývá však využívána jako nenáročná ozdobná rostlina do akvárií, nejenže se jako převislá rostlina vysazuje do závěsných květináčů a truhlíků. Ozdobit může i mělká zahradní jezírka.
)
Jak pěstovat bakopu
Pěstování bakopy není náročné, nejlepší jsou zavěšené květináče, případně balkónové truhlíky, protože bakopa poroste v nádobách převisle. Na dno nádoby nasypeme nejlépe drenáž a samozřejmostí jsou otvory pro odtok přebytečné vody.
Před umístěním truhlíků ven, respektive výsadbou do nich, je třeba se vyvarovat ranním mrazíkům. Počkáme proto minimálně do půlky května. Bakopám se bude nejlépe dařit v dobře propustné a na živiny bohaté půdě, například v univerzálním substrátu pro balkonové rostliny, ovšem lze využít i hydroponii, ale již se zkušenostmi s tímto způsobem pěstování. Substrát si jinak můžeme vytvořit ze zeminy, kompostu a písku (zeminy cca polovina a kompostu s pískem po čtvrtinách).
)
Pro svůj růst bakopy vyžadují dostatek světla a tepla, volíme proto světlé stanoviště, nemusí však jít o plné slunce. Ideální je orientace stanoviště na jih nebo jihovýchod, kde je dostatek světla po celý den. Během sezóny hnojíme tekutým hnojivem bohatým na železo, což zlepší kvetení a zálivku provádíme tak, že udržujeme substrát stále vlhký. Prostě zaléváme hojně. Při přemokření substrátu se mohou objevit plísně a jiní nepříjemní škůdci.
)
Množení bakopy
Bakopu můžeme buďto řízkovat a nebo vypěstovat ze semínek, která získáme po odkvětu. Doporučuje se však spíše řízkování, je to jednodušší a spolehlivější metoda množení. Se semeny je potíž, že jsou hydrochorická, což znamená, že vydrží dlouhou dobu plavat ve vodě, aniž by začala klíčit, nakonec však klíčit začnou i ve vodě. Semena dokonce pomáhají šířit i někteří vodní ptáci, kteří je považují za svou potravu. Ze semene zapadnutého do půdy epigeálně vyklíčí semenáč se dvěma eliptickými děložními lístky, pravé lístky jsou pak vejčitého tvaru. Minimální teplota pro klíčení je 16 °C, maximální 28 °C (optimum je 20 °C).
Vegetativní řízky snadno koření, v přírodě se rostlina přirozeně šíří ve vlhké půdě či vodě lodyhami, které v uzlinách vypustí kořínky. Poté se větví a zahušťuje tak své stanoviště, vzniká takzvaná rohož, ve které nelze rozlišit jednoho jedince od druhého. Za silného větru a vln bývají lodyhy v přírodě rozlámané a jejich části jsou odnášené i na vzdálenosti mnoha kilometrů, kde se opět uchytí.
)
Choroby a škůdci
Bakopy jsou náchylné na plísňové choroby, pomůže však postřik proti plísním. Konkrétně kontaktní fungicid, který má dokonce i preventivní účinky proti padlí a též hubí svilušky. Za vlhkého počasí se může objevit plíseň šedá a naopak na příliš teplém a suchém stanovišti svilušky.
)
Tradiční využití bakopy
Tuto rostlinu využívá tradiční indické ájurvédské léčitelství pod jménem „brahmi“, což je odvozenina od sanskrtského slova Brahmá (označení Boha v hinduistickém náboženství neboli všudypřítomné tvořivé síly). V některých částech Indie se jako „brahmi“ označuje zcela odlišná a nepříbuzná rostlina Centella asiatica.
)
Bakopa drobnolistá je lékem na zlepšení paměti a inteligence. Užívána je však též pro své sedativní, protizánětlivé, antipyretické, analgetické a antiepileptické účinky. Hlavní účinné látky jsou triterpenické saponiny (bakosid, bakopasaponin, aglykonem a pseudojujubogenin), alkaloidy (brahmin, nikotinin a herpestin) a steroidy (stigmasterol a ?-sitosterol). Z běžných látek obsahuje hlavně vitamín C, komplex vitamínu B (nejvíce B 9 a B 12), vitamín E a minerály (především hořčík a zinek). Dnes jde dokonce o módní léčivou rostlinu, které jsou přisuzovány všemožné léčivé účinky.
V jihovýchodní Asii bývá i přes svou mírnou hořkost konzumována syrová nebo vařená. Je též výživnou a vítanou potravou pro většinu býložravců a vyloženou pochoutkou pro larvy motýla babočky Anartia jatrophae a můry blýskavky Spodoptera litura.
)
