Bílení kmenů ovocných stromů před zimou zajistí nezastupitelnou ochranu

Pokud máte ve své zahradě ovocné stromy a obzvláště mladé stromky, je právě nyní nejvyšší čas ochránit jejich kůru před nadcházející zimou nátěrem. Jde o velmi starý způsob ochrany, který vlastně nebyl dosud ničím účinnějším nahrazen. Ano, je možné kmeny také obalit bílou a prodyšnou textilií, ale každoroční bílení je vlastně svým způsobem i zábavou a je ve více ohledech mnohem účinnější. V mlžném zimním, mrazivém oparu pak vypadají z části zdola nabílené stromy a stromky bez listí tak trochu jako přízraky.

Proč se ale kmeny a také silnější větve před zimou natírají? Jde o to, aby stromy přežily značné teplotní výkyvy především v předjaří, ale také již na podzim, kdy mohou jít teploty v noci hluboko pod bod mrazu a přes den se do nich pak opírá sluníčko. A v zimě se za slunných dní děje to samé. Nejde tedy prioritně o mráz, ale o prudké změny teplot, které by způsobily mrazové trhliny. Vlastně jde více o ochranu před zahříváním kůry než ochranu před mrazem. Prostě chráníme strom před vznikem prasklin. A na začátku jara (tedy v předjaří) je toto riziko asi největší.

Bílým nátěrem natíráme spodní část stromu, tedy kmen a spodní (kosterní) větve. Nátěr je vhodný především pro stromy ovocné, které mají hladkou kůru a pro stromky mladé. Nejnáchylnější jsou pak především meruňky, jabloně a třešně. Ovšem pokud nátěr provedeme na všech ovocných stromech a stromcích v zahradě a to pravidelně, každoročně, vůbec nic tím nepokazíme.

A proč je ideální právě bílá barva a jaký nátěr zvolit? Bílá barva odráží sluneční paprsky, zatímco tmavší barvy je naopak pohlcují. Kůra stromů se díky tomu zahřívá pomaleji. Pokud by se na stromech vytvořily mrazové trhliny, budou poškozená místa náchylnějším vůči infekcím.

Jako nátěr se tradičně používá vápenné mléko, přičemž hašené vápno zalité vodou se běžně prodává v prodejnách s malířskými potřebami, například pod názvem „vápenný nátěr“. Stačí ve vhodném poměru naředit vodou a první nátěr udělat řidší, jako když natíráme vápnem zeď. Vápno tak pronikne i do drobnějších skulinek v kůře, poté již můžeme použít nátěr o dosti hustší. Různé zdroje uvádějí jako ideální 20% roztok, do něhož můžeme přidat i trochu hlíny. Ale nemusíme, hlínou pouze zajistíme lepší přilnavost barvy ke kůře. Vedle toho se také prodávají již hotové nátěry určené k natírání stromů, ale v podstatě jde o to samé.

Natírání stromů vápenným nátěrem je ideální za takového počasí, kdy příliš nesvítí sluníčko, nemrzne a je sucho, čili neprší a počasí není sychravé. A ideální je prý natírat stromy dvakrát do roka, kdo to však udělá jen jednou, na podzim, také nepochybí. Lepší alespoň něco než nic.

S nátěrem začneme tak, že nejprve ze stromů odstraníme nečistoty, čili starou kůru a odumřelé větve, mechy a lišejníky. Použít lze například drátěný kartáč. Dobré je dát okolo kmene nějaký hadr či igelit a kartáčem odřený materiál nakonec spálit. Zbavíme se tak zárodků chorob (především houbových) a také škůdců. Ti se totiž rádi ukrývají právě v prasklinkách v kůře stromů. Nátěr pak nanášíme štětcem zdola vzhůru, aby materiál po kmeni zbytečně nestékal a kůra se mohla dostatečně napít. Nátěr provádíme na každém místě opakovaně a nakonec je třeba, aby pořádně uschnul. Kromě nátěru štětcem či štětkou lze aplikovat také postřik, kterým roztok dostaneme do každého malého otvůrku, ovšem spotřeba materiálu bude o dosti větší.

Dalším a posledním důvodem nátěru jsou vynikající desinfekční schopnosti vápna, ostatně se jím tradičně natíralo, co se jen dalo včetně stájí a chlévů. Omezíme tak výskyt především houbových chorob a škůdců přezimujících v kůře a pod ní. A pozor, stromy natíráme již od paty kmene, prostě začínáme již u země.

Jak jsme zmínili na začátku článku, kromě vápenného nátěru lze kůru také obalit netkanou textilií či jutovinou, ovšem tato izolace musí být prodyšná a desinfekční schopnosti nemá žádné. Naopak tak zajistíme snadnější přežití zimy houbovým patogenům a škůdcům. Budou rádi.