„Stěhuju se na chalupu!“, tak takto začíná mluvit naše babi ve chvíli, kdy do našeho rozpáleného města přijdou první vedra. Chalupa je vůbec lékem na více věcí. Jde o lék na duši i na naše zdraví. Většina chalup je na vesnici, polosamotě nebo samotě, už to voní poklidným způsobem života. Mnoho jich je také blízko lesů, luk a polí. Tím jde do značné míry o vyvolání pocitu být blíž přírodě. Proč jsou chaty a chalupy vyhledávaným místem našich babiček a dědů? A proč my, co přes týden pracujeme, tolik toužíme za nimi utéct, a tedy v reálu za nimi o víkendu běžíme/jedeme mílovými kroky?
Liduprázdná víkendová města
Málokterá metropole, jakou Praha určitě je, se o víkendu vylidní takovým maximálním způsobem. Určitě je tomu i ve velkých krajských městech. Oblíbenou destinací Brňáků jsou třeba jižně položená nádrž Nové Mlýny, oblast Vysočiny kolem Devíti skal nebo Brněnská přehrada. Hradečáci rádi zase vyjedou do Orlických hor a Plzeňáci mají v oblibě chodské hranice. Zkrátka kdo má chalupu a překročil hranici důchodového věku, rád se na ni v létě přestěhuje.
Víkendy má každý rád, i workoholik! Chata a chalupa je ideální místo na krátký relax během dvou dnů svátečního volna a svátečního klidu. Jde o tak oblíbenou činnost, že nám stojí za předvíkendové kolony na dálnicích a silnicích. Úmorná vedra, která v České republice panují již několikátou letní sezónu nás vyhánějí z rozpálených míst městské zástavby čím dál tím více. Obrana před letním horkem je tedy v tomto případě útěk. Útěk do přírody, na starou, ale oblíbenou chalupu s bytelnými stěnami a venkovský vzduch obohacený o více molekul kyslíku než ve městě.
Proč utíkáme před vedrem
Starší lidé nemají rádi přehřáté městské byty, a přece se v nim kdysi rozhodli bydlet. Také mnoho mladých lidí bydlí v rozpálených městských zástavbách a utíkají před horkem pořád pryč na venkov. Kde jsme udělali pomyslnou chybu, že naše zástavby jsou na jednu stranu u nás tolik pro bydlení chtěné, ale pro letní horka tak nepřizpůsobené? Mnoho urbanistických studií se nyní zaměřuje na chybějící zeleň, která může tolik odčerpat z rozpáleného vzduchu ve městech. Kam se ale projektant zaměřuje málokdy, je v návrhu vlastní stavby. Stále mluvíme při návrhu budov jen o zimě, ale otočením kohoutku na radiátoru jsme schopni zimu zcela poklidně, a dokonce komfortně přežít. Co umíme méně snášet, než chlad je ovšem vysokoteplotní vedro. Náš organismus snese více zimu. Na tu jsme si totiž vymysleli více nástrojů, krom ústředního vytápění. Třeba tlustý svetr, vlněné punčochy nebo tlusté ponožky. Ale co nám kromě nákladné, energeticky náročné a drahé klimatizace dokáže pomoci před vedrem? Studená sprcha? Vana v koupelně? Částečně ano, ale strávit v panelákové koupelně celý víkend není zrovna činností, která by byla tou oblíbenou v našich životech. Trochu pitoreskní představa. Odpověď je zcela prostá, dobré zastínění oken a naprosto účinné, dostatečné a funkční zateplení domu.
Izolace domu jako účinný nastroj proti vedru
Zateplení domu je u našich stavebních firem naprosto běžné řešení právě jako zateplení. Zateplení je vnímáno obecně jako účinné řešení před zimou. Nástroj, který pomůže proti únikům tepla a zamezí vniknutí podzimního a zimního chladu dovnitř. Některé izolace ovšem mají skvělou schopnost chránit naše příbytky v zimě, ale jejich účinnost se zcela vytrácí v létě. Chybí jim tak zvaná hodnota „c“, měrné teplené kapacity. Kapacity k tomu, aby se teplo dostalo do našeho obydlí co nejpomaleji nebo aby se do našich životů nedostalo vůbec. Co to „vůbec“ znamená v praxi.
Účinná tepelná izolace
Pokud zateplíme izolací, která má měrnou tepelnou kapacitu pod 2000 J/kg.K, tak se nám může v létě, zvláště v podkroví, stát nepříjemná věc s přehříváním. V rozpálených městech, kde se teplota okolního vzduchu pohybuje vždy o více než 2 až 3 stupně výše než na zmíněném venkově, je situace tedy ještě horší. Použitím kvalitní a zdravé foukané izolace, mezi které počítáme především Climatizer Plus od firmy CIUR, jediný ekologicky šetrný výrobek v ČR. Tak získáme cenné oddálení přehřívání nebo naprosté vyloučení přehřívání. Tento materiál má tu výhodu, že za celý den pod rozpálenou střechou, v dostatečné tloušťce (V dnešní době, co nejvyšších energetických úspor se doporučuje minimální tloušťku izolace o mocnosti 30-35 cm, pozn. autora) nezaznamená žádné výrazné horko. Podkroví je v létě s Climatizerem Plus naprosto bezpečná zóna i pro kardiaky, kteří potřebují co nejnižší stupeň BIOzátěže. Při zateplení šikmé střechy tak máme v podkroví při 30 cm svatý pokoj na dlouhých 9 hodin, což je vlastně celý den pod přímým sluncem, pokud budeme mít střechu otočenou na slunnou a rozpálenou jižní stranu. Také rovný strop, kde je zateplená půda nám dává klidných 6 až 7 hodin. Platí prosté pravidlo, čím více izolace, tím pohodovější život v létě bez nákladné klimatizace.
Bezva nápad od českého výrobce
Pozor, také chalupa, a o to více dřevěná chata, potřebuje kvalitní izolaci v lením období. I chalupa má podkroví. Neobyvatelné půdy, si chalupáři šikovnýma českýma rukama přetvořili na malebná bydlení. Chalupa je navíc mimosezóně málo obyvatelná, a tak se nám na ní usazují jiní různí obyvatelé, jakými jsou například myši a kuny. Ty nejvíce přitahují uměle páchnoucí látky fenol-formaldehydového typu. Nahradit uměle vyrobené tepelné izolace přírodním celulózovým vláknem je nápad pocházející z Kanady (kanadské licence). Česká rodinná firma CIUR dodává a sama vyrábí foukaných izolací celou škálu, ale nejoblíbenější je pro chalupáře, chataře a městské architekty a památkáře právě ta celulózová s přídavkem hořkých solí odrazujících myši a kuny od života v takto zateplených stavbách. Horko, vedro, přehřívání je pro Climatizer Plus cizí slovo. Pro srovnání je však nutný zážitek pod takto zateplenou střechou a těch ročně CIUR zateplí na 7000.
