Kupodivu se zdá, že zateplené fasády chutnají kdekomu nejen z říše hub a plísní, ale i říše živočišné. Kromě obligátních hnízd vos a sršní a výskytu dalšího hmyzu se nově zateplené fasády líbí například i datlům, strakapoudům a žlunám. Ne že by jim ta chemie vyloženě chutnala, přesto však do fasád klovou, vytesávají svými zobáky otvory. Proč se to děje a co s tím?
3 teorie, 3 možné pravdy, ale žádná jistá
Existují 3 teorie, proč ptáci tesají do fasád otvory. Předně prý měkká vrstva, do které klovou, ptákům připomíná tlející dřevo, ve které se obvykle nachází mnoho hmyzu. Prostě si myslí, že mají naději získat snadno potravu. Za druhé se prý ptákům mohou líbit zvuky, které se při bubnování zobákem do fasády ozývají. A za třetí si ptáci velice snadno a rychle vytvoří hnízdní dutinu, kde sice nemusí vyloženě hnízdit, ale mohou ji pouze využívat k občasnému nocování. Jsou totiž chytří. Vytesání hnízdní dutiny do polystyrenu zabere ptákům jenom několik hodin, zatímco do relativně zdravého stromu to může trvat až týdny. Skutečné důvody však nejsou zcela jasné a ptáků se nezeptáme.
)
V polystyrenu hnízdí jenom výjimečně, škody ale způsobují zaručeně
Do polystyrenového vnějšího zateplení budov se nejčastěji pouští strakapoudi velcí a žluny zelené. Může se zde však vyskytnout i datel. Začnou s tím již přibližně na konci srpna a pokračují celý podzim, někdy se to děje i v zimě, pokud je mírná. Přesto však v polystyrenu tito ptáci hnízdí jen výjimečně, vzácně. O to více však jejich počínání vadí majitelům budov. Naštěstí je ale takové poškození pravidelně kryto z pojistek. Je však nemilé to stále řešit a žádat firmy o nápravy škod. Někde je to dokonce každoročně. Jako by nestačila hnízda vlaštovek a jejich výkaly.
)
Jenom tak si klovnout a zmizet
Často se stává, že ptáci si do polystyrenu jenom tak jakoby ze zábavy zaklovou a zase zmizí. Zůstane po nich jenom mělká dutinka. Jenomže pokud se to opakuje, je takových dutinek časem spousta a opět to vyžaduje opravu.
Hnízda pro jiné ptačí druhy, v době hnízdění nesmíme zasahovat
Pokud již ptáci udělají opravdu velkou dutinu, ve které je možné zahnízdit, většinou v ní na jaře zahnízdí úplně jiný ptačí druh. Třeba špačci, nebo kavky. Paradoxně pak v době hnízdění, tedy sezení na vejcích a péče o mladé, nesmí majitelé budov jakkoli zasahovat. Musí prostě počkat, až ptáci vyvedou mladé. Pak teprve mohou nechat dutiny opravit. V době sezení na vejcích a krmení mladých jsou ptačí obyvatelé dutin v polystyrenu zákonem chráněni. Nesmíme jim v hnízdění bránit.
Existují způsoby ochrany? Jaké?
Jak ale zabránit tomu, aby ptáci dutiny v zateplení fasád vůbec nedělali? Zkouší se ledaco. Od různých plašiček, které vlastně ani příliš nefungují, až po rozvěšování lesklých CD a dalších plašících prvků. I ty však nejsou žádným zázrakem, ptáci si na nové prvky rychle zvyknou. Pomoci by prý mohlo vysazení popínavých rostlin k fasádě, což ale nemá smysl u šestiposchoďového a vyššího bytového domu. Navíc si chce novou fasádu poškozovat zrovna popínavkami málokdo. Obzvláště stálezeleným břečťanem.
)
Různé rady říkají, že je vhodné ptáky nasytit, čili prostor vybavit krmítky, do kterých jim budeme dávat stravu, jakou preferují. Třeba kusy loje a lojové koule. Doporučuje se i rozmístění budek, ovšem právě ptáci, kteří do fasád klovou, budkami obvykle opovrhují stejně jako otvory v polystyrenu. Třeba v nich i občas přespí, ale vyvádět zde mladé? Kdepak. Někdo doporučuje atrapy strakapouda, datla, nebo sovy. Jenomže to je pak třeba pravidelně měnit pozice atrap, jinak ptáci brzy zjistí, že si z nich pouze tropíme žerty.
)
Co říkají stavebníci?
Jasno mají rozhodně stavebníci. Předně tvrdí, že je lepší zateplovat vatou, která nezní dutě, a do které se nedá klovat. Nikoli polystyrenem, který zní dutě a snadno se vyklove. Navíc tvrdí, že je vůbec třeba se pořádně zamyslet nad změnami technologií zateplování. Účinné by údajně mohlo být, kdyby pod povrchovou vrstvou omítky bylo na polystyrénu natažené opravdu husté, především však pevné síto (síťovina), se kterým si ptáci nedokážou poradit. Nerozklovou je. Ta tenoučká a snadno poškoditelná vrstvička plastového síta, které se běžně používá, rozhodně nemůže stačit.
Mechanické sítě a zábava pro hlukuchtivé
Další rady říkají, že pokud se ptáci opakovaně soustředí na malou oblast na fasádě, můžeme jim bránit mechanicky například různými sítěmi. Takovými, kterými se běžně ochraňují památky před holubími nenechavci. Pevně lze napnout síťovinu i na celé stěny rodinných domů. V případě paneláků a jiných bytových domů je to ale nemožné. Takováto síťovina musí být 50 až 100 mm od stěny, uchytit ji můžeme třeba na střešní konstrukci, především ale musíme síť pevně vypnout, aby se do ní ptáci nezamotali. Velikost oka by navíc neměla být větší jak 30 mm, aby se pod síť nedostali drobní pěvci a nemohli zde uhynout.
Součástí rad je i fígl, jak obalamutit ptáky, kteří prostě chtějí být jenom hluční. Stačí prý umístit někam výše do koruny stromu kus plechu nebo i jiné rezonující desky. Ale pozor, opravdu pevně, aby někomu za silného větru odlétnuvší plech třeba neuřízl hlavu. Především lidem samozřejmě.
)
A co určitě nesmíme dělat?
Rozhodně problém nevyřešíme odchytem ptáků. Ten smí provádět pouze oprávněná osoba, i tak ale nemá takové počínání smysl. Pokud totiž ptáky odchytíme a přesídlíme do vzdálenější oblasti, rychle je nahradí jiní a snaha byla marná. Uvolněné teritorium totiž jednoduše obsadí jiní strakapoudi, žluny, datlové…
Nemá také smysl malování siluet dravců na fasádu. Ptáky to prostě nezaplaší, i když nám zrovna takovýto počin nikdo nemůže zakázat.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, birdlife.cz, novinky.cz, BELSTAV, Wikipedia
