Cihelné bloky nebo pórobeton?

Tloušťka (šířka) obvodového zdiva

Obvodové zdi z cihelných bloků musí být většinou silné cca 50 cm a z pórobetonu cca 60 cm, aby je nebylo nutné pro dosažení nízkoenergetického standardu bydlení dodatečně zateplovat. Pokud bychom chtěli použít tenčí zdivo jak 50 cm, musí mít zlepšené tepelně izolační vlastnosti – například Porotherm Si o šířce 40 cm nebo 44 cm či Porotherm Ti o šířce 36,5 cm s vnitřní perlitovou výplní. Jinak je většinou nezbytné vnější zateplení – kontaktní i bezkontaktní. Všimněte si, že při zdění tradičními plnými pálenými cihlami (často v kombinaci s kamenem) se stavělo zdivo silné 60, ale i 80 cm až 1 metr.

Bloky (tvárnice) o šířce 50 cm přitom patří k nejlepším výrobkům většiny výrobců obvodového nosného zdiva (Porotherm Hi 50 cm, Ytong Theta 50 cm, Heluz Family 50 cm, Porfix Plus 50 cm, H+H Greenblock 50 cm, …). Výjimku představuje například YTONG P2-400 (300 x 249 x 599), který je pro obvodové zdivo vhodnější než YTONG P4-500 (300 x 249 x 499). Šířka 60 cm zde válcuje pouhých 50 cm. 

Pro vnitřní nosné zdivo a vnitřní příčky pak sáhneme po tenčím materiálu a důraz klademe na zvukově izolační schopnosti zdiva. Nenosné příčky navíc snadno zhotovíme ze sádrokartonové konstrukce s vkládanou izolací či jiné formy sendvičových stěn.

(Výjimku a vlastně unikátní řešení obvodového zdiva představují bloky z betonové skořepiny. Každý blok je vlastně tvořen jen stěnou a dnem – uvnitř je dutý. Vzduchová dutina však nezlepšuje tepelně izolační vlastnosti stěn, nýbrž odvádí vlhkost. Běžné zdivo ji nasákne, betonová skořepina má však výbornou difúzi. Proto ji ale nemůžeme zateplit zvenčí, nýbrž zevnitř, a to celoplošně, bez jakéhokoli přerušení. Při stavbě příček a vnitřních nosných stěn tedy necháme mezeru pro vložení izolace. Jinak by vznikaly silné tepelné mosty.)

Srovnání pórobetonu a cihelných bloků

Nejdůležitějšími uváděnými vlastnostmi zdiva jsou pevnost, tepelný odpor, tepelná akumulace, rozměry a cena. Můžeme ještě doplnit nasákavost a schopnost difúze vody. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. Dokazují to pasivní domy, po kterých je požadováno, aby se topení zapnulo na plný výkon krátce před naším návratem domů a byt rychle vytopilo, stejně tak ráno než vstaneme. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium – chceme, aby dům nevychladl rychle.

Pokud hledáte jasné důkazy, zda je pro výstavbu domu lepší pórobeton či keramické cihelné bloky, nenajdete je. Záleží na lokalitě a srovnání konkrétních vlastností obou materiálů. Podle toho se pak rozhodneme, jelikož pouze my sami víme, jaké požadavky na výstavbu nového domu klademe. 

Cena

Kritérium ceny se hned na začátku pokusíme srazit do kolen. Pokud chceme co nejvíce snížit cenu stavby, aniž bychom zároveň hleděli na její kvalitativní hlediska, děláme zásadní chybu. V první řadě platí rovnice: chci srazit cenu na minimum = vůbec nevím, že se vzdávám kvality. K zhodnocení reálnosti položkové kalkulace stavební firmy jsou zde nezávislé položkové rozpočty. Stejně důležitá je i prováděcí projektová dokumentace. Pokud nevsadíme na tyto 2 jistoty, budeme v každém případě střílet od boku a nikoli vycházet z reálných faktů. Pokud navíc srazíme cenu, často se později dočkáme jejího průběžného navýšení, použití nekvalitních materiálů i snížení kvality stavebních prací. O to víc, pokud „papírového“ stavebního dozorce „v zájmu co nejnižší ceny“ doporučí sama realizační firma. Kromě položkového rozpočtu a prováděcí projektové dokumentace tedy doporučujeme i nezávislého stavebního dozorce.

Reference realizační firmy

Bez důkladného zjištění referencí na zvolenou stavební firmu se do výstavby nepouštějte. Respektive jinak, bez referencí mezi stavebními firmami nevybírejte. I přes sebelepší projekt, výběr a kontrolované pořízení stavebních materiálů a nakonec i rozpočet neexistuje jistota, že dům firma postaví správně, bez chyb a v požadované kvalitě.

Výběr zdiva podle technických vlastností

Podle normy ČSN 73 0540:2 musí být součinitel prostupu tepla obvodových stěn stavby nižší jak 0,38 Wm^-2K^-1. Zdivo s vyšší hodnotou proto nepořizujte a počítejte s tím, že norma řeší mezní situaci. Čili – čím menší hodnota, tím lépe. A právě zde nastupuje srovnání ceny a fyzikálního údaje.

Problematické rozhodování nastává, když musí být obvodové zdivo co nejtenčí, například při stavbě domu s malým půdorysem na malém pozemku. V takovém případě bychom doporučili spíše dřevostavbu, kde je teplená izolace součástí sendvičových obvodových stěn. Pokud totiž použijeme příliš tenké zdivo, nevyhneme se vnějšímu zateplení a tím dosáhneme stejné tloušťky stěn jako v případě zdiva širšího. Pokud ale nejsme striktně omezeni rozpočtem, je na místě uvážit, zda nepoužít tvárnice s vnitřním zateplením namísto vzduchových mezer – například Porotherm Ti o šířce 36,5 cm s vnitřní perlitovou výplní. 

Do ceny zdiva ještě kalkulujte zdící maltu či jiný materiál. Promítnou se do celkové ceny zdění. Například POROTHERM 44 EKO+ Profi DRYFIX a POROTHERM 40 EKO+ Profi DRYFIX jsou běžně nabízené včetně pěny, kterou tvárnice spojujeme. Samozřejmě je ale pěna zdarma vyvážena vyšší cenou zdiva. Ke konkrétním tvárnicím je vždy doporučena konkrétní zdící malta, lepidlo či pěna. Nelze je tedy nahradit tradiční maltou míchanou na staveništi z písku, cementu, vápna a vody.

Pórobetonové materiály i keramické bloky dosahují srovnatelných hodnot součinitele tepelné vodivosti, ale i pevnosti, s výjimkou pevnosti v tlaku (pórobeton ji má až násobně nižší). Byť se může zdát, že pórobeton je lehký a křehký. Stejně tak mají srovnatelné hodnoty difúze, proto lze při potřebě dodatečného venkovního zateplení použít stejné materiály – a tedy i stejně nákladné. Pórobeton však umožňuje výstavbu tenčích konstrukcí. Snižuje se tedy cena při dosažení odpovídajících hodnot tepelného odporu, keramické bloky však dosahují lepší akumulace tepla – která je v Česku stále požadována.

Zásadním kritériem se však může ukázat PRACNOST VÝSTAVBY. Pórobetonové tvárnice jsou považované za jeden z nejlépe zpracovatelných materiálů. Vystačíme si s jednoduchým nářadím – bloky lze snadno řezat obyčejnou pilou a navíc se při výstavbě setkáme s nejmenším množstvím vad. Je tak eliminován i výskyt nežádoucích tepelných mostů. Stavíme rychle a tedy s menšími náklady na pracovní sílu. Pracnost můžeme alespoň částečně srovnat jen s broušenými cihelnými bloky, které jsou určené k tenkovrstvému zdění (lepidlo či stavební pěna). 

Přednosti pálených keramických bloků

• velmi dobrá tepelná izolace
• velmi vysoká pevnost v tlaku
• nenasákavost
• vysoká odolnost vůči požáru
• jednoduché zdění z broušených bloků (dokonce i pomocí pěny a při teplotách do -5 ^oC)

Nevýhody pálených keramických bloků

• vyšší objemová hmotnost (až 2x vyšší ve srovnání s pórobetonem)
• horší opracovatelnost (pórobeton se mnohem snáz řeže a brousí)

Přednosti pórobetonových tvárnic

• velmi dobrá tepelná izolace
• výborná zpracovatelnost (snadno řežeme i brousíme, jednoduché zdění na lepidlo)
• velmi vysoká požární odolnost
• malá objemová hmotnost

Nevýhody pórobetonových tvárnic

• nízká pevnost v tlaku (oproti keramice až několikanásobně)
• materiál je velmi nasákavý a absorbuje i vzdušnou vlhkost