Postupné odstraňování zdrojů znečištění ovzduší, jinak veskrze pozitivní věc, má jeden takový nepříjemný vedlejší dopad, který se vyplatí zmínit. Když totiž úspěšně vyřešíme ty opravdu velké a hodně výrazné zdroje znečištění, začnou nám spíš vadit ty, které by se donedávna ani nedaly považovat za problém.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Dokud se města nejen v Moravskoslezském kraji dusila pod smogovou pokličkou, na parapetech jste mohli zametat popílek a z komínů tepláren se hrnuly do ovzduší mraky sirnatého dýmu, nikoho moc netrápilo, že doma v kamnech zatápíte starou obuví. Ale když už se jednou elektrárny a teplárny dočkaly odsíření a situace se zlepšila, rázem ta dosud opomíjená malá lokální topeniště začala být věcí k velkému řešení.
Ta situace postupně graduje, protože topit se v nich nebude dát ani špinavým uhlím, a dost možná časem ani docela čistým dřevem. Kam až to může zajít?
)
Jak to tenkrát bylo s auty
Pro inspiraci můžeme nakouknout k automobilům se spalovacími motory, kde se snaha podchytit jimi způsobované znečištění skutečně za poslední dekády výrazně posunula. Od té úplně první emisní homologace, která začala platit v Kalifornii před pětapadesáti léty; přes pravěké evropské EHK; k závazné Euro 1 z roku 1992; momentálně platné Euro 6 - až třeba po Euro 7, o níž se teď bouřlivě debatuje.
)
Ty úplně první normy se v zásadě snažily vnést pořádek do toho, jestli váš vůz regulérně hoří či doutná, anebo jen normálně kouří výfukem. Postupem času se začalo dbát na exhalace konkrétních škodlivin v závislosti na ujeté vzdálenosti, a kromě obligátního vyčíslení produkce oxidu uhelnatého a oxidů dusíku se zpřísňovaly limity i pro uhlovodíky, pevné částice. Limity se s dosažením laťky zpřísňovaly.
Dá se bez nadsázky říct, že auta, která dnes máme za hodně špinavá, by ještě před půlstoletím byla příkladem nebývalé čistoty. A tím, jak vytrvale přidáváme na čistotě, nám víc začínají vadit zdroje znečištění, o nichž bychom jako o problému dříve neuvažovali.
U aut se už dnes neřeší - tedy proto, že už jsou v podstatě vyřešeny – emise produkované motorem a unikající do atmosféry s výfukovými plyny. Pro odborníky a legislativce jsou dnes mnohem větším tématem emise spojené s únikem prachových polétavých částic, které vznikají otěrem z pneumatik a brzdových těles. Emise pevných částic z opotřebení spojky a vozovky, stejně jako ty vznikající resuspenzí silničního prachu, který rozvíří všechny pevné částice, které se dříve usadily na silnici.
Tedy emisí, jimiž svět znečišťují nejen ta čmoudivá auta se spalovacími motory, ale i elektromobily a hybridy. A nově otevřeným tématem se dnes stávají i organické těkavé látky.
Kamna co netopí, vůz, který stojí
V obecné rovině jde o organické sloučeniny na bázi uhlíku, které se snadno odpařují do atmosféry, kde mohou nějak škodit. Odkud se berou? Například z náplní do ostřikovačů, protože ty obsahují (organický, těkavý) alkohol. Etanol a metanol. S výfukem, motorem a palivem nemají nic společného.
Přesto vadí, protože jsou brány jako látky škodlivé pro ovzduší. A pravděpodobně budou brzy zahrnuty do emisních norem a kritérií. Před pětapadesáti lety by něco takového nejspíš nikoho nenapadlo řešit. Ale dnes, když je čistota na prvním místě, je situace jiná.
)
Jak to souvisí s kamny na uhlí, která jste už přestěhovali na půdu? Vlastně docela úzce.
Pozitivní výsledky přinášející poptávka po čistotě a bezemisním provozu na silnicích směřuje k tomu, že budoucím emisním normám přestane vyhovovat i vůz, který nikam nejede, nečmoudí motorem a postává si jen tak pod plachtou v garáži.
Ale může být jednou považován za problém, protože se z nádrže jeho ostřikovače uvolňují do ovzduší znečišťující závadné těkavé organické látky. A stejně tak i ta kamna na uhlí, která jste už dávno přestěhovali na půdu, mohou být problémem, protože se z nich pomalu budou uvolňovat pozůstatky spalin, jež se uvnitř po léta usazovaly.
)
Stejně jako auto, které nečmoudí motorem, mohou být jednou i nekouřící použitá kamna na závadu. Boj proti znečištění ovzduší, proti uvolňování spalin a emisím, má pochopitelně své opodstatnění. Otázkou ale je, kam až to jednou může zajít…
Zdroj: ČeskéStavby.cz, TreeHugger.com, PUBS.acs.org
