Co s vlhkostí zdiva?

V postižených místech zcela jistě objevíte plíseň, výrazně se sníží i tepelná izolace zdiva. U provlhnuté zdi hrozí přes zimu porušení statiky domu. V mrazu totiž voda mění své skupenství, začne se rozpínat a naruší se tak struktura cihel a omítky. Po několika letech zdivo popraská a začne se drolit.

Voda se do zdi dostává různými způsoby. Zjednodušeně lze říci, že na zdivo působí voda atmosférická, kondenzační a podzemní.

Přímé vlhnutí zdiva způsobuje voda srážková (atmosférická), která při deštích či tání sněhu stéká po fasádách domů. Tento způsob vlhnutí zdiva nad přípustnou mez je nejčastějším důsledkem nefunkčního systému odvádění vody ze střechy domu. Účinky odstřikující vody se projevují zejména na domech v blízkosti komunikací. Voda obsahující velké množství rozpuštěných solí způsobuje destrukci fasády a solné výkvěty.

Přeměnou vodních par v ovzduší na vodu kapalnou vzniká kondenzační vlhkost vně i uvnitř budov. Velmi častou příčinou kondenzace vody na stěnách místnosti je „tepelný most“, což jsou materiály s rozdílnou tepelnou vodivostí uložené ve zdivu (např. ocelový překlad nad oknem). Podstatou kondenzační vody je schopnost vzduchu pojmout při určité teplotě jen omezené množství vodních par.

Hladina zemní vody určuje zemní vlhkost. Vysoké povrchové napětí vody způsobuje v kapilárách vzestup vody proti směru gravitace, takzvané vzlínání. Není-li zdivo dostatečně izolováno, nic nebrání pronikání kapilární vody přímo do zdiva. Příčiny vlhnutí jsou různé, obvykle dochází k působení více faktorů současně.

Negativem dnešní doby je i nesprávné vyzrání zdiva u novostaveb. Termín dokončení stavby často nedovolí vymrznutí novostavby, a to je při provádění mokrého procesu zdění a omítání zcela zásadní. Nebude-li zdivo vyzrálé (tzn. ukončena chemická reakce), je velká pravděpodobnost, že se výskytu plísní neubráníte.

Všeobecně platná poučka, jak postupovat proti vodě, neexistuje. Než zrealizujete stavební zásah, vyplatí se odhalení příčin vlhnutí konzultovat s odborníkem.

Pomůže sanační omítka?
Nejběžnější opatření proti vlhkosti spočívá v nanesení suché maltové směsi. Moderní stavební chemie nabízí řadu praktických pomocníků. Sanační omítky však neřeší příčinu vlhnutí zdiva, aktivně ho nevysušují. Jsou prodyšnější než běžné omítky a jejich působení spočívá v tom, že nezhoršují vlhkostní poměry ve zdivu a nezanášejí se solemi. Před aplikací sanačních omítek se doporučuje odstranit příčiny vlhnutí. Kombinací omítkového systému s konstrukčním zamezením průniku vlhkosti do zdiva životnost tohoto sanačního zásahu výrazně prodloužíte.

Injektáž je finančně náročnější
Tato metoda spočívá v aplikaci chemické látky do infůzních vrtů. Do zdiva se navrtají kolmo, ve zvláštních případech šikmo, dvoucentimetrové otvory, do kterých se speciální technologií vlévá silikátová emulze. Ta ve zdivu vytvoří nepropustnou vrstvu a izoluje tak zdivo hloubkově.

Klasická izolace – nopová fólie
V podstatě se jedná o utěsnění zdiva. Fólie je vyrobena z tvrzeného plastu a natahuje se podél celého podkopaného objektu. Na plastovém pásu jsou výstupky, které vytvářejí větrací mezeru mezi budovou a fólií, kde cirkuluje vzduch. Zdivo tak přirozeně dýchá.

Poměrně drastické podřezání zdiva
Jedná se o podříznutí obvodového zdiva, kdy se do vzniklých zářezů natlučou pod velkým tlakem speciální plechy. Tato metoda má díky radikálnímu zásahu do statiky domu dost odpůrců.

Existují i další možné metody, technologie a materiály, které nám pomáhají zbavit se nepříjemné vlhkosti. Všechny metody odvlhčování jsou dlouhodobou záležitostí. Vlhkost se nikdy den ze dne neztratí! Proto je téměř vždy nutné poradit se s odborníky, zvážit finanční možnosti a pečlivě uvážit, kterou metodu použít.