Jak se žije po letech v pasivním domě s pampeliškami?

zobrazit 13 fotek

Přírodní střecha se solárními panely, dřevěná fasáda, která zbytečně nevyčnívá a zapadá do krajiny. Pasivní dům z Rožmitálu pod Třemšínem stojí už tři roky a majitele nadchl natolik, že své zkušenosti šíří dál prostřednictvím stavební společnosti zaměřené na stavbu pasivních a nízkoenergetických domů.

V době, kdy se investor a architekt Lukáš Pejsar se ženou rozhodovali pro realizaci domu v pasivním standardu, bylo skutečně pasivních domů na našem území jen skutečně málo. „S odstupem času můžu říci, že rozhodnutí investovat do pasivního domu bylo správné,“ říká Pejsar a hovoří o návrhu a stavbě svého prvního pasivního domu jako o pionýrských časech. Svým zápalem a nadšením pro realizaci získal na svoji stranu další zapálené lidi, se kterými se rozhodl založit společnost, která se dnes zabývá stavbou především energeticky úsporných domů.
Na počátku této cesty stála dřevostavba, která stojí na kopci nad malebným městečkem Rožmitálem pod Třemšínem a na které sám Pejsar dle svých slov může demonstrovat všechna pozitiva zdravého životního stylu v pasivním domě.

Rodinný domek s přírodní střechou

Domek obývají celkem čtyři osoby. Manželé a dvě malé dcery (3 a 1 rok), kteří společně tráví většinu dní díky práci na dálku a mateřské dovolené. Rodina tak využívá dům 24 hodin denně. „V domě udržujeme konstantní teplotu 22 stupňů. Navíc naše starší dcera je vodní tvor, a tak je ráda když jí napustí plnou vanu a ona se může spokojeně ráchat,“ vypráví manželé.
Dům má dvě nadzemní podlaží o celkové užitné ploše 176,85 m². Vytápění je teplovzdušné, větrání řízené s rekuperací tepla. Teplo pro výrobu teplé vody a pro vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda, tři solární termické panely a záložní přímotopná patrona. Na nádrž je také napojena vzduchotechnická jednotka, která teplo distribuuje po celém domě. Tato jednotka slouží též k nucenému větrání s rekuperací tepla.

Pasivní dům investora a architekta Lukáše Pejsara

Zelená střecha pasivního domu

Pasivní dům v pampeliškách

Vytápění a výměna vzduchu na jedničku

Se systémem jsou majitelé spokojeni „Díky rekuperační jednotce a dobře navrženému domu máme doma po celý rok příjemné klima, teplotu i vlhkost vzduchu. V letním období při vysokých teplotách, zajišťují vnitřní pohodu především předokenní bambusové rolety, díky nimž je uvnitř teplota maximálně 24 °C, přičemž venkovní teplota dosahuje přes 30 °C,“ vypráví Lukáš Pejsar.
Příjemné prostředí má na svědomí kvalitní izolace a také rekuperační jednotka, kterou je možné nastavit tak, aby pracovala zejména v nočních hodinách. Řízená výměna vzduchu přináší čerstvý chladný vzduch a pomáhá v domě zachovávat příjemné klima. „V zimě máme díky rekuperaci čerstvý vzduch, aniž by bylo nutné větrat,“ uvádí majitelé a smějí se pověrám o nemožnosti otvírat okna v pasivních domech. „Samozřejmě, že okna otevřít můžeme, kdy chceme, ale ve většině případů k tomu není žádný důvod,“ vysvětluje Lukáš Pejsar.

Venkovní jednotka topného systému

A kolik pasivní dům spotřebuje?

Moderních úsporných domů se lidé často bojí kvůli překomplikovaným technologiím. Princip pasivního domu je ale opačný – jak už vyplývá z jeho názvu. Prim hrají maximální úspory a přirozený provoz při neustálé výměně čistého vzduchu. „Celé nastavování mi i s návodem zabralo asi hodinu – stačí zvolit správný režim rekuperační jednotky a teplotu, kterou chci v domě, a pak se nestarám už vůbec o nic,“ vysvětluje majitel.
Za velký přínos rekuperace považuje rodina bezprašné prostředí bez plísní roztočů zbytečných pachů a stálou teplotu v celém domě. „Ze začátku jsem měl obavu z nízké vlhkosti vzduchu, ale i ta je překvapivě konstantní a drží se v průběhu roku na úrovni kolem 48%-55%,“ prozrazuje Lukáš Pejsar. „Nastavením proudění vzduchu v jednotlivých kanálech jsme také dosáhli, že teplota v ložnicích může být až o 1,5°C nižší než v obývacím pokoji,“ dodává.
Největší překvapení na rodinu ale čekalo u faktur za energie. „Už dnes jsou naše měsíční náklady, včetně plateb bance, díky úspoře za energie nižší než u podobného domu s běžnou energetickou náročností.“ Dokazují to i pečlivé výsledky měření, které si dlouhodobě zapisuje.

Interiér pasivního domu

Stavební materiál

Dům je postaven na pěnovém skle kvůli eliminaci tepelných mostů spodní stavby. Nosná konstrukce domu je ze systému Novatop, což jsou masivní lepené dřevěné panely ideální pro stavbu pasivních domů. Díky této konstrukci trvala i samotná hrubá stavba domu pouze tři dny a konstrukce je v interiéru maximálně využita na stěnách jako pohledová a společně s technologií vytváří harmonický celek.

Nosná konstrukce je dodatečně zvenčí zateplena izolací vkládanou mezi fasádní nosníky. Na první pohled charakteristický fasádní obklad tvoří sibiřský modřín bez povrchové úpravy, který již na domě začíná chytat především na návětrné straně nezaměnitelnou patinu. Nakonec i střecha domu je opatřena vegetačním souvrstvím a dům tak nenásilně zapadá do okolní zvlněné krajiny. Tato zvlněná linie okolních kopců se propsala i do průčelí domu, a podobná vlna je zopakována i zde. V interiéru je pohledové smrkové dřevo kombinováno s bílými příčkami a velkými prosklenými plochami.

Novostavba pasivního domu

Výstavba pasivního domu

Reálná roční spotřeba elektrické energie:

Vytápěná podlahová plocha: 176,85 m²
Vytápění: 1725,22 kWh (4 813 Kč), tj. 9,28 kWh/m² za rok
Teplá voda a provoz rekuperační jednotky: 2587,83 kWh (7 220 Kč), tj. 13,92 kWh/m² za rok
Provoz domácnosti: 2765,95 kWh (7 717 Kč), tj. 14,87 kWh/m² za rok
Celkové roční provozní náklady: 19 750 Kč, tj. 1645 Kč měsíčně