V současnosti se ve výstavbě domů řeší jako hlavní téma jejich energetická spotřeba. Standardem je výstavba nízkoenergetických domů a stále více se staví pasivní domy. A právě moderní technologie pasivních domů, respektive způsob jejich vytápění a klimatizace, představují poměrně značnou investici, která se promítá v celkových nákladech na realizaci stavby. V pasivních domech s minimální spotřebou energie na vytápění se však musíme naučit bydlet. Jde tedy o individuální přístup k tomuto typu rodinných domů a notnou dávku osvíceného myšlení.
Energetická spotřeba se odvíjí od energie spojené s provozem a údržbou budovy. Hlavní položku tvoří energie na vytápění, případně chlazení a výměny vzduchu v budově. Spotřebu energií zásadně ovlivňuje způsob provedení domu, jeho tvar a obvodový plášť, respektive zateplení obvodového pláště. Od začátku roku 2012 se smí stavět nové rodinné domy pouze v nízkoenergetickém standardu a poměrně masivně jsou již několik let prezentované domy pasivní, dokonce domy s nulovou spotřebou energií a domy aktivní, které vyrobí více enrgie než spotřebují.
Hodnoty pro porovnávání
Každou budovu lze zařadit do příslušné kategorie, abychom byli schopni porovnat její energetickou náročnost. Současným kritériem pro hodnocení staveb je měrná potřeba tepla na vytápění. Jedná se o množství tepla, které je potřebné pro roční vytápění a vztahuje se na 1 m2 podlahové plochy. Jednotkou pro potřebu energie na vytápění je kWh/m2a.
Nízkoenergetické domy mají potřebu energie menší než 50 kWh/m2a. Pasivní domy mají potřebu energie na vytápění menší než 15 kWh/m2a. Budovy s potřebou pod 5 kWh/m2a nazýváme nulové domy. Obvyklá novostavba, kde se s úsporami energií nepočítá, potřebuje 80-140 kWh/m2a tepelné energie. U starší výstavby se pohybujeme v číslech minimálně dvojnásobných.
3D vizualizace typového rodinného domu Typ A
Nízkoenergetické a pasivní domy - společné znaky
Základem je návrh domu kompaktního tvaru, prosklené plochy jsou orientované na jih a mají špičkové izolační zasklení. Veškeré tepelné izolace konstrukce domu jsou nadstandardní a s důsledně vyřešenými tepelnými mosty. Důraz je přitom kladen na technické detaily stavebních konstrukcí. Tyto domy maximálně využívají tepelné zisky, hovoříme o pasivních solárních ziscích, v případě pasivních domů se dokonce počítá i s teplem, které vyzařují samotní obyvatelé domu.
Pasivní dům
Pasivní dům má tak nízkou měrnou spotřebu tepla na vytápění, že klasické vytápění otopnou soustavou je zde zbytečné. Tepelné zisky od osob, spotřebičů a především z dopadajícího slunečního záření jsou hlavními zdroji tepla. O čerstvý vzduch v dokonale izolovaném a vzduchotěsném domě se stará řízené větrání s rekuperací tepla.
3D vizualizace typového rodinného domu Typ B
3D vizualizace typového rodinného domu Typ C
3D vizualizace typového rodinného domu Typ D
Hodnocení energetické náročnosti budov
Trend snižování energetické náročnosti budov se netýká pouze vytápění, ale celkových požadavků budovy na energie a hospodaření s nimi. Kromě vytápění je další výraznou položkou ohřev teplé užitkové vody, osvětlení, vaření atd.
Kromě měrné spotřeby tepla na vytápění se posuzuje také celková potřeba primární energie na vytápění případně chlazení, na přípravu TUV, větrání, provoz elektrospotřebičů, osvětlení. Tato spotřeba se opět vztahuje k jednomu metru čtverečnímu podlahové plochy budovy za rok. Pasivní dům musí mít celkovou spotřebu primární energie maximálně 120 kWh/m2a.
Tyto požadavky otevírají dveře moderním technologiím. Využíváme tepelná čerpadla, solární systémy pro ohřev TUV, fotovoltaické panely vyrábějící elektřinu, akumulaci tepla, rekuperační jednotky atd. Při využívání alternativních zdrojů energie je ovšem nutné počítat s poměrně vyšší investicí.
Pro pasivní domy se často rozhodne osvícený člověk, který podporuje moderní technologie a způsob života šetrný k životnímu prostředí.
