Dům, který umí spořit I. díl

Nízkoenergetický dům je, jak už sám název napovídá, domem, který má velmi nízkou spotřebu energie na vytápění, ohřev užitkové vody a provoz domácích spotřebičů. Velmi nízkou spotřebou energie se rozumí spotřeba menší než 80kWh/m² vytápěné plochy za rok, přičemž spotřeba energie pouze na vytápění je menší než 50kWh/m² za rok. Odborníci uvádějí, že každý dům postavený od listopadu roku 2002 už odpovídá označení nízkoenergetický (týká se to také domů, které byly od tohoto období zrekonstruovány). Tyto obytné objekty by měly splňovat požadavky na ideální dům, ve kterém bude v zimě teplo a v létě příjemně chladno.

Ale pojďme to vzít všechno hezky popořádku. Na začátek si řekneme zásady, které se musí dodržovat při návrhu a výstavbě nízkoenergetického domu. Prakticky jde o stejné zásady a doporučení, jaká se aplikují na běžné domy:

• Vhodné umístění domu. Musí se brát ohled na navrženou orientaci místností, kde je možné využít slunce a kde je naopak stín. Dále je potřeba zohlednit napojení domu na inženýrské sítě a na komunikace.
• Pozemek by měl mít mírný sklon k jihozápadu až k jihovýchodu. Zcela nevhodný je pozemek se sklonem k severovýchodu až severozápadu.
• Dům nemá být v zimním a přechodném období zastíněn od jihozápadu a  jihovýchodu. V létě je naopak zastínění velmi výhodné s výjimkou částí, kde jsou například nainstalovány sluneční kolektory.
• Důležité je také zvolení typu stromů a keřů a jejich vhodné zasazení. Pokud jsou stromy a keře vysazeny správně, může nám to pomoci ochránit dům před povětrnostními vlivy a větry.
• Základní tvar domu. Tvar domu má respektovat místní lidovou architekturu a klimatické podmínky v dané lokalitě. S ohledem na negativní povětrnostní vlivy jako je déšť, vítr, kroupy, sněhová vánice atd., by neměl být příliš vysoký.
  Pokud je to možné, tak by dům měl mít jednoduchý tvar. Vhodný je podélný tvar. Ten umožňuje na jedné z delších stran osadit u obytných místností větší okna. To majiteli zajistí využití slunečního svitu k ohřátí a k lepšímu osvětlení místností. Na druhou protilehlou stranu, kde se orientují většinou vedlejší užitné místnosti, se pak doporučuje osadit menší okna, která zamezí velkým tepelným ztrátám. Jak už bylo řečeno, při výstavbě nízkoenergetického domu je nutné věnovat zvýšenou pozornost tepelné izolaci obvodových konstrukcí, tepelným mostům a stavebním detailům. Ty totiž mohou hodně ovlivnit tepelné ztráty.
• Umístění a výběr oken. Výběru vhodných oken a jejich následnému umístění bychom měli věnovat velkou pozornost! Velikost a kvalitativní parametry mohou také výrazně ovlivnit tepelné ztráty. Jak prostupem, tak i infiltrací. Pokud zvolíme dobře umístění velkých oken, můžeme čerpat teplo od sluníčka a snížíme tak náklady na vytápění.

• Technická zařízení budov. I ta ovlivní provozní náklady. Je nutné zvolit ten nejvhodnější topný nízkoteplotní systém. Velkou pozornost bychom měli věnovat také výběru zařizovacích předmětů a výběru domácích spotřebičů s označením „energeticky úsporné“.
• Využití obnovitelných zdrojů energií (OZE). I toto patří k nízkoenergetickým domům. Jde například o využití slunečního zařízení k ohřevu užitkové vody či přitápění, pořízení kotle na biomasu s akumulační nádrží nebo tepelného čerpadla. Kromě OZE jde také o druhotné zdroje energií – využití odpadního tepla z větrání pro předehřev přiváděného čerstvého vzduchu nebo na předehřev užitkové vody pomocí výměníků pro zpětné získávání tepla. Takto přispějeme ke snížení spotřeby fosilních paliv a také ke snížení emisí zatěžujících naše životní prostředí.
• Velmi důležité je chování samotných uživatelů domu. Pokud se budeme jako majitelé nízkoenergetického domu chovat šetrně, tak velkou měrou kladně ovlivníme spotřebu energií v domě. To, že máme nízkoenergetický dům, ještě samo o sobě neznamená, že v každém případě ušetříme! Nevhodnými návyky nebo neznalostí jak uspořit energie, mohou být naše náklady i v takovémto domě hodně vysoké.

Pokračování příště.

Zdroj: Energy Centre České Budějovice.