Vše vysvětlující větu: „Přece se to nevyhodí“ jako univerzální návod proti plýtvání využívaly naše babičky tak často, že to znělo skoro jako mantra. Ale musí se nechat, že znovu použít a tedy moderně řečeno recyklovat uměly opravdu kde co. Třeba obyčejný popel z kamen nebo krbu. Tedy ten dřevní, odpad po spáleném dřevu.
Začneme na zahradě
Ta nejkratší cesta popela z krbu může vést na zahradu. Protože popel, to není mrtvá hmota. Obsahuje živiny jako draslík, hořčík a vápník, které přirozeně zlepšují složení půdy na zahradě, nahrazují potřebu používat umělá hnojiva. Záleží pochopitelně na složení popela. Dřevěný popel bývá poměrně dost zásaditý, jeho pH může dosahovat hodnoty 10 – 12. Užitečné to může být tam, kde chcete neutralizovat kyselou půdu. Ale pozor s používáním popela v půdě již zásadité (nad pH 6,5). Tam by už přídavek popela mohl rostlinám uškodit.
)
Další varianta, v níž se popel neztratí? Do kompostu s tím. A to si pište, že „babičky“ kompost měly, protože věci, které mohou být nějak užitečné, se přeci nevyhazují jen tak. I v kompostu dokáže dřevní popel zázraky. Dodat živiny, vyrovnat pH. Jen pozor na správné poměry. Popela by nikdy nemělo být víc než desetina objemu kompostu. A do směsi se přidává zpravidla až na podzim, kdy v té hmotě už nic moc živého nežije. Přeci jen je to v jádru alkalická žíravina, která rozkládá organickou hmotu.
S popelem neuděláte chybu kolem mladých rajčat. Živiny? Ano, ty samozřejmě dodá taky. Přídavek popela do půdy pomáhá rajčatům lépe absorbovat vodu, a stává se tak docela užitečným faktorem v procesu fotosyntézy i přírůstu biomasy. Jestli „po popelu“ chutnají rajčata lépe, jsou-li sladší, to už může být jen pověra. Rozhodně se ale trocha popela mezi rajčaty neztratí. Pomáhá totiž i proti koncové hnilobě plodů. Ta je důsledkem nerovnováhy příjmu vápníku, a popel je z 25 – 50 procent vápník.
)
S popelem se dá bojovat proti škůdcům. Nečekejte nějaké zázraky. Ale dá se říct, že pokud má slimák na výběr, zda se plazit přes popel, vezme to radši jinudy. Zrovna tak se vyhýbají vrstvám popele i mravenci. Popel kolem záhonků tedy může na čas vytvořit docela slušnou bariéru proti pronikání škůdců, chránit mladé rostliny. Jen tedy pozor, protože když to s popelem budete přehánět, budete ovlivňovat i pH půdy.
V rybnících s tím opravdu raději neexperimentujte, ale v domácím jezírku to klidně vyzkoušet můžete. Pokud máte problémy s porosty řas, může vám popel pomoci. Řasám se totiž daří v kyselém prostředí. A tím, že popelem zvýšíte pH, silně znesnadníte život právě řasám. Současně pak může draslík obsažený v dřevěném popelu posilovat již zakořeněné (a žádoucí) vodní rostliny, které tak mohou konkurovat řasám v jezírku a tím dále zpomalovat jejich růst.
A hurá domů. K čemu se popel může hodit tam?
Posloužit může jako skvělý prostředek pro čištění skla, oken. Že to zní dost zvláštně, protože se popelem spíš všechno špiní? Je to o koncentraci, množství. Špetka popela smíchaná s vodou vytvoří dokonalý čistič. Alkalický, a přitom s lehce (ale opravdu jen lehce) abrazivní schopností. Je to něco, s čím se dá čistit mastnota i skvrny na skle. A pokud nechcete moc riskovat, že si zmatníte okna v kuchyni, tak popel využijte třeba pro čištění krbových dvířek, anebo při čištění skleněných panelů v troubě. Uvidíte ten rozdíl.
)
Kde se popel jako čisticí prostředek na sklo skvěle osvědčil? Při odstraňování přilepených zbytků polepek a etiket. Však víte, na starých zavařovačkách anebo skleněných lahvích od sirupů. Často ty lepivé zbytky nepustí ani po dlouhé lázni ve vlažné vodě, ani když je na sílu drhnete běžným kuchyňským čisticím práškem. Ale čisticí pasta vyrobená z popela, to je jiný případ. Takže pokud chcete mít zavařovačky před začátkem sezóny jako ze škatulky, sáhněte po popelu.
Popel je naprosto skvělý k leštění kovů a stříbra. Obsahuje totiž jemné částice, které působí jako velmi mírné abrazivum – brusivo. Které pomáhá docela opatrně odstraňovat dehet, rez a nečistoty, aniž by vlastně poškodilo kovový povrch. Jeho alkalická povaha přitom může také pomoci zastavit povrchovou oxidaci a znovu obnovit lesk kovu. Jemného popela na takovou práci nepotřebujete víc než misku.
)
Co dělaly hospodyňky v časech, kdy si prostě nemohly zajít do drogerie a koupit si tam odmašťovač? Že by se doma brodily až po pás ve starém tuku? Kdepak. Zase jim pomohl popel. Jako přírodní odmašťovač. Obsah hydroxidu draselného v dřevěném popelu totiž dobře působí na mastné a olejové nečistoty v domácnosti. Vyzkoušejte to klidně sami. Smíchejte malé množství popela s vodou a vytvořte hrubší pastu. Tu naneste na nechutně zamaštěná místa – typicky třeba na rošty sporáku nebo mřížky digestoře – a pak je zkuste vydrhnout. Půjde to o dost snáze.
Jak už tu padlo, dřevěný popel obsahuje hydroxid draselný neboli louh. Lehce žíravou látku, která funguje jako bělidlo a odstraňuje skvrny. Dá se s tím docela slušně pracovat i v moderní domácnosti, kde nepreferujete (až tak) agresivní chemii. Pořád se víc než trochu zdráháme používat popel na textil, ale v jedné dimenzi domácího čištění je popel opravdu nepřekonatelný.
)
Popel je totiž perfektní a vlastně docela přírodní čistič toalet. Čistí, cídí, hubí bakterie. A užitečný je zvlášť, když je vodovodní potrubí vaší domácnosti napojeno na septik. Tam totiž může použití konvenčních agresivních čisticích prostředků ničit i ty užitečné bakterie v nádrži. Když ale sáhnete po dřevěném popelu, užitečné bakterie podpoříte v růstu a urychlíte tím i rozklad v celém septiku. Aplikace popela taky výrazně snižuje zápach. V toaletě, septiku (a potažmo třeba i v dřevěné kadibuce).
O tom, že kuchyňská (jedlá) soda, soda bikarbonát, je vpravdě univerzální pomocník v celé domácnosti, netřeba pochybovat. Využít se dá v bezpočtu variací, při úklidu i čištění. A popel? To samé, jen v bledě-šedé. I když je třeba používat jej s rozumem. K čištění skvrn z tkanin se skutečně nehodí. Ale za to skvěle pohlcuje pachy. Lépe než soda. Miskou popela odstraníte zápach v ledničce, posyp popelem vyřeší zápach ze dna odpadkového koše, a popel v misce pohltí nevábný odér kolem botníku.
)
A teď ještě na skok do garáže a dílny
Popel neabsorbuje jen zápachy. Je velmi savý. Vlastně úplně super-savý. Proto se taky někdy ve speciální úpravě používá při likvidaci následků havárií a úniků ropných látek. V domácké aplikaci toho můžete využít k odstranění olejových skvrn na podlaze garáže a na příjezdové cestě. Rozsypte popel na flek, nechte ho několik hodin působit a pak „nasátou“ směs popela a oleje zameťte. U zažraných a odolných skvrn bude možná nutné tento postup několikrát opakovat, ale popela přeci máte dost.
)
Své místo najde popel i tam, kde se v dílně snažíte „oživit“ starší kousky nábytku. Ale pozor, je to hodně delikátní záležitost. Dřevo totiž nechcete poškodit ani zbrousit. Proto se nechává voda smíchaná s popelem ještě před vlastní aplikací přefiltrovat přes látku, aby směs nezpůsobovala škrábance. Scezený popel s vodou se pak nanáší štětkou a pak se krouživými pohyby roztírá měkkým hadříkem. To jemné leštění pak navrací dřevu lesk. Je dobré si to vyzkoušet na nějakém méně nápadném kousku nábytku, abyste správně odhadli koncentraci popela i sílu leštění.
A jasně, vždycky můžete popel vzít, a rozsypat ho na namrzlý chodník. Draslík a vápník v popelu snižují bod tuhnutí vody, takže jej lze použít k tání ledu při mírných zimních teplotách. Je to ekologičtější prostředek k odstraňování ledu než kamenná sůl, která může poškodit trávu a rostliny.
Zdroj: FamilyHandyman.com
