Energetická nezávislost, investice s návratností, komfort, který pocítíte hned

Energetická nezávislost je pojem, který označuje míru soběstačnosti konkrétního subjektu (např. domácnosti, ale i státu) v otázce uspokojování energetických potřeb. Rozlišuje se energetická nezávislost nemovitosti (případně podniku, čili fyzické a právnické osoby) od energetické nezávislosti státu či společenství. Vedle toho ještě rozlišujeme pojem energetická bezpečnost, což je míra rizika zajištění, výroby a dodávek energetických zdrojů. Kvůli omezeným zdrojům ropy a zemního plynu v Evropě je přitom hlavní pozornost zaměřena právě na elektrickou energii a teplo.

Energetickou nezávislost v pozitivním smyslu ovlivňuje využití vlastních primárních energetických zdrojů, efektivní přeměna zdrojů na energii (např. teplo z kogeneračních jednotek dnes v ČR zásobí více jak 1 milion domácností), obnovitelné zdroje energie a úspory (především na spotřebě elektřiny a tepla). Hlavním dokumentem, který stanovuje konkrétní cíle a plány z hlediska energetické nezávislosti (ale i bezpečnosti) je Státní energetická koncepce České republiky. Jejím hlavním vypracovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, přičemž nad vším dohlíží Energetický regulační úřad (ERÚ). Zajímavé je, že v roce 2011 byla výše nezávislosti České republiky v oblasti energetiky třetí nejvyšší v celé Evropské unii (70%), načež se situace začala až do dnešních dnů zhoršovat především kvůli zvyšování podílu plynu pocházejícího hlavně z Ruska, ale i Norska. Od dne, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, bijeme na poplach, přitom jsme však posledních 10 let svou energetickou závislost na Rusku stále zvyšovali.

Energetická nezávislost, investice s návratností, je komfort, který pocítíte hned, a který se skutečně vyplatí. A prvním a nejdůležitějším předpokladem je udržení tepla v zimě uvnitř a v létě venku. Složitější to není.

Je logické, že když se rozhodneme pro tepelnou izolaci domu či bytu, automaticky očekáváme finanční úspory za spotřebu energií a s tím souvisí návratnost vložené investice do zateplení. Nejde však jen o vytápění, ale i o chlazení. Kvalitní izolace musí splnit obojí, udrží vedro v létě venku a my ušetříme za spotřebu energií při klimatizování (především ve smyslu ochlazování) vnitřních prostor, v zimě naopak udrží teplo uvnitř a my ušetříme za vytápění.

Vezmeme-li v úvahu kontroverze, které vzbuzuje podpora obnovitelných energetických zdrojů, které v současné době stále nejsou schopny zajistit nepřetržitou a stabilní dodávku energie. A připočteme-li současnou inflaci a ceny energií, které se doslova utrhly ze řetězu, naše hodiny ukazují za minutu 12 (a možná i za vteřinu). Přitom nejrychlejším a nejtrvalejším způsobem, jak mohou domácnosti zvýšit svou energetickou nezávislost, je účinné zateplení domů a s ním spojené snížení nákladů na vytápění, ale i chlazení. Snížená spotřeba energií! Nástrojů je samozřejmě více, například účinnost vytápění (třeba plynové kondenzační kotle uspoří oproti těm běžným až 30% nákladů), zůstaňme však u zateplení. Jeden jednoduchý příklad: Nejvíce tepla uniká z domů nezateplenou střechou, respektive podlahou půdy. Přitom stačí půdu jednoduše zateplit, třeba foukanou celulózovou izolací a dosáhneme za nízkých pořizovacích nákladů vysokých úspor s rychlou návratností investice.

Jaké vlastnosti by měla mít vhodná izolace? Každý izolační materiál má konkrétní tepelnou vodivost, čili vlastnost, která představuje rychlost přemístění tepla z jedné strany materiálu na druhou. Dobu, za kterou tento materiál vychladne. A často jde o jedinou směrodatnou informaci, kterou nám výrobce sděluje. Pouze tato informace však nestačí. Především v létě je totiž důležitá také schopnost tepelné akumulace.

Známe to ze starých chalup, do kterých když vstoupíme za horkého léta, je nám okamžitě báječně a již se nám vlastně ani nechce ven do toho „vedra“. To se však nedá říct o mnohých novostavbách či domech, které nejsou až tolik staré. Velmi silné kamenné nebo cihlové stěny (případně kombinace cihel, hlíny a kamenů) mají schopnost akumulovat v sobě v zimě teplo z vytápění interiéru a v létě naopak chlad. A právě díky této akumulaci je uvnitř stabilnější klima.

Proto se právě i tepelný izolant u novostaveb a nebo dodatečně zateplovaných domů musí umět chovat tak trochu jako zdivo starých domů. Musí být schopen akumulovat do sebe teplo nebo naopak chlad, čímž zajistí stabilní teplotu uvnitř domu. A vynikajícím materiálem takových schopností je celulóza, čili vlastně izolace vyrobená z papíru. Právě tato izolace dovede hospodařit s teplem mnohem lépe, než například obligátní a všudypřítomný polystyren. V zimě dovede udržet teplo uvnitř domu i několik hodin poté, co vypnete topení (a nebo vyhasnou kamna), v létě naopak trvá mnohem déle, než se nepříjemné vedro dostane dovnitř. A pokud je dům stavěn jako takzvaná moderní dřevostavba, oceníte vlastnosti celulózové izolace ještě více. V tomto případě se celulóza hodí právě i k izolování stěn, které neobsahují žádné cihly a kameny a potřebují proto izolaci, která jejich funkce nahradí.

Celulóza patří mezi novodobé přírodní izolace, které umí oproti těm syntetickým pracovat s akumulací tepla mnohem lépe. Navíc dovede díky své prodyšnosti zamezit vzniku plísní, čímž pomáhá vytvářet zdravý a příjemný domov. Výborně odvádí vlhkost a zaručí tak sucho. Poradí si i s vlhkostí ve stavebních konstrukcích, kterou přijme a odevzdá v horkém létě do interiéru (směrem dovnitř), v zimě a vůbec za chladných měsíců roku ji naopak odvádí ven. Brání tak kondenzaci a vlhkosti ve stavebních konstrukcích a na jejich površích. Připočteme-li výše uvedené výborné tepelně akumulační schopnosti a nízkou tepelnou vodivost, jde o jedinečné řešení.

Největší problém s přehříváním (ale i úniky tepla) pak nastává v podkrovních bytech, jelikož ve střešních skladbách chybí zmíněné cihly či kameny. Nejsilnější vrstvou materiálu ve skladbě střešní konstrukce je právě tepelná izolace. Samotná střešní krytina je jen slupkou, která chrání střechu shora před srážkami a větrem, za vedra se však rozpaluje, nemá prakticky žádné izolační schopnosti. Proto je velmi důležité, aby tepelný izolant fungoval spolehlivě v zimě i v létě.

Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus získala titul Ekologicky šetrný výrobek. Firma CIUR a.s. byla dokonce první v historii České republiky, kdo se mohl touto značkou pyšnit. Ocenění bylo uděleno za snahu dosáhnout výrobku s co nejnižší a nebo téměř žádnou ekologickou stopou. Vlastně jde o významný příběh papíru, který získal svou podstatu, ale jeho život neskončil hozením do odpadkového koše a uložením na skládce. Recyklací se z něj stal vynikající, účinný (v zimě i v létě) a cenově dostupný tepelný izolant. Buďte energeticky co nejvíce nezávislí, plaťte co nejmenší účty za energie.