zobrazit 18 fotek Co jsou pojistky a jističe? Jakou roli plní chrániče přepětí (bleskojistky) a co je proudový chránič? Můžeme přesvědčit revizního technika, aby přimhouřil oko? Vyplatí se používat staré prodlužovací šňůry, rozdvojky a zásuvky? Máme nepoužívaná zařízení odpojovat od elektroinstalací? Jsou důležité návody k použití elektrických spotřebičů? Vyplatí se provádět elektroinstalace a jejich opravy amatérsky a tedy svépomocí? A mnoho dalších praktických rad a zodpovězených otázek.
Pokud začne po zkratu obvodem procházet silnější proud, než je běžné a pokud hrozí požár, jističe či pojistky nám přívod proudu vypnou. Nevýhodou starých pojistek je jejich výměna. Zatímco jističe stačí páčkou jen znova nahodit. S pojistkami se v novostavbách už nesetkáme.
Co jsou chrániče přepětí?
Chrániče přepětí chrání naše elektrické rozvody i spotřebiče, pokud do elektrické sítě uhodí blesk. V takovém případě totiž velmi silný elektrický impuls překoná jak pojistky, tak jističe. Chrániče přepětí (takzvané bleskojistky) nám vysoké napětí odvedou mimo naši rozvodnou síť, třeba do země, ale i jinam, kde nehrozí žádné poškození. Použití bleskojistek je však stále dobrovolné a žádná norma nestanovuje povinnost je v domě mít instalované.
Co je proudový chránič?
Každý proudový chránič přeruší dodávku proudu do svého okruhu, pokud ten začne unikat mimo síť (třeba do nás). Pokud například náš potomek vstrčí do zásuvky hřebík, chránič rozpozná únik proudu mimo svůj obvod a do 0,2 vteřiny proud přeruší.
Pokud používáme rozdvojky a prodlužovací kabely, je neustále nutné sledovat jejich stav a obnovovat je. A pokud máme doma nějaký letitý prodlužovák, určitě nepatří jinam, než do sběru, nebo tříděného odpadu. Kupujeme-li pak nové rozdvojky a prodlužovací kabely, musíme dbát na označení na nich. Bazarové zboží v tomto případě do našich domácností určitě nepatří.
Největším problémem je přetěžování těchto jednoduchých zařízení. Maximální příkon připojených spotřebičů musí být u každé zásuvky, rozdvojky či prodlužovacího kabelu uveden.
Neignorujte návody přiložené ke spotřebičům
Pokyny a rady, které jsou v návodech na použití spotřebičů uvedené, by měly být pro uživatelé ´svatými.´ Nezbytné jsou jak správná montáž, tak připojení a průběžná údržba. Málokoho napadne, že velké nebezpečí číhá i jen v obyčejném prachu, který se usazuje všude, i v těch částech spotřebičů a zásuvek, které jsou zahřívané. A prach je hořlavý.
Spotřebiče též nemíme umisťovat blízko hořlavých hmot (respektive hořlavé hmoty poblíž spotřebičů). Neměli bychom používat ani hořlavá stínidla světel, obzvláště, máme-li doma malé děti. Nebezpečná jsou i zařízení s malou ochranou proti vodě právě tam, kde je zvýšený výskyt vlhkosti (koupelna, prádelna, kuchyňská linka, …).
Zařízení, která jsou trvale připojena (obzvláště ta starší), jsou nejčastějšími zdroji požárů. Jsou známé mnohé případy požárů způsobených pračkou, o to víc, je-li spuštěna a my nejsme doma, chladničkou, ale i elektrickými přímotopy, varnými konvicemi, myčkami a sušičkami a tak dále.
Pokud tato zařízení právě nepoužíváme, je nutné je od sítě přímo odpojit. Vůbec nevhodné pak je nechat běžet pračku či myčku nádobí a odběhnout si pro nákup, nebo dítě do školky. Blíží-li se bouřka, je také vhodné co největší množství spotřebičů ze sítě odpojit. O to víc, pokud jsme si ještě nezajistili revizi svého bleskosvodu, který je dokonce už letitý a vykazuje znatelné závady. A pokud nemáme instalované bleskojistky.
Platí pravidlo, že každý elektrický spotřebič je skutečně bezpečný jen tehdy, je-li od elektrické sítě odpojen. Samozřejmě jsou zde výjimky. Chladnička a mrazící boxy jsou v podstatě nevypnutelné. Jinak bychom znehodnotili jejich obsah.
Nejpraktičtějším řešením jsou zásuvky s vypínačem. Pak stačí jen máčknout a nemusíme navíc věčným odpojováním a zapojováním neustále namahat zásuvky instalované ve zdi. Přitom se při odchodu vyplatí odpojit i instalované antény a kabely vedoucí k telefonu.
Veškeré instalované jističe musí být plně funkční. Při zkratu by ty vadné mohly způsobit přehřátí sítě a přístrojů. Požár je v takovém případě už jen logickým důsledkem. Stejné potíže přinášejí chybějící nebo nefunkční bleskojistky a proudové vodiče. Taktéž je nutné pravidelně zkontrolovat zásuvky a vypínače a případně dotáhnout šroubky. Obzvlášť nebezpečné pak jsou chybně zapojené lustry. A máme-li doma malé děti, měli bychom volné zásuvky chránit záslepkami. Dětské prstíky se dostanou úplně všude.
Též je nutné jističe i chrániče alespoň jednou ročně na zkoušku vypnout a zase zapnout. U domů se starší elektroinstalací je vůbec dobré zvážit, zda nesáhnout hlouběji do kapsy a elektroinstalace nezrekonstruovat. Nejhorším řešením jsou pak staré hliníkové rozvody elektřiny v kombinaci s rákosovými a prkenými stropy. Hliník stárne mnohem rychleji, než měď. Krytickými místy pak jsou právě staré stropy, zásuvky a rozvodné krabice ve zdech. Takové rozvody ještě často bývají omotané textiliemi. O důvod víc, proč se opravdu bát!
Vypadávají vám často jističe, nebo vám jiskří v zásuvkách? Prošla vaším domem povodeň? Neváhejte a přizvěte revizního technika! Jeho návštěva a následné nezbytné úpravy stojí méně, než lidské životy a pojišťovnou neproplacené škody.
Uzavírali jste pojištění domu a domácnosti v osmdesátých letech či začátkem let devadesátých a skálopevně věříte v tradici i kvalitu zakoupeného produktu? Pak si znova ověřte, za co a za jakých podmínek a hlavně do jaké výše vám pojišťovna ručí. Mohli byste být nemile překvapeni a kromě svého pozemku přijít o všechno!
Kudy mají instalace správně vést?
Od zásuvek vedou kabely vždy vodorovně k dalším zásuvkám či k zemi. Kolmo vzhůru jen výjimečně. Od jednotlivých vypínačů by kabely měly vést kolmo směrem k podlaze a kolmo vzhůru, k rozvodným krabicím. Odsud je energie přiváděna k lustrům.
Pokud si vedení nepamatujeme, ani nemáme k dispozici ´dodržený´projekt, vrtejme šikmo od zásuvek a vypínačů, pak se v naprosté většině případů nemůže nic stát. I když … Vhodné je proto zapůjčit si kvalitní dektektor. Pak budeme mít naprostou jistotu.
Nejste právě odborníci na elektroinstalace s příslušnými zkouškami? V každém případě přizvěte ke každé elektroinstalaci odborníka! I sebeznalejší laik dělá často zásadní chyby a práce známých melouchářů v důchodu může odpovídat historickým normám. Také je důležité si za každou provedenou práci uschovat doklad a ideálně po jejím dokončení (je-li většího či zásadního charakteru) přizvat revizního technika.
Nejčastějšími důvody požárů jsou poddimenzovaná vedení a ochrany, vedení kabelů tam, kudy jít vůbec nesmějí, špatně spojené dráty a podobně. Nebezpečná jsou i nedodržení pravých úhlů při vedení instalací. Kus chybějícího kabelu způsobí, že si práci usnadníme a přívod elektřiny k zásuvce vedeme šikmo. Po čase však na toto nesprávné vedení zapomeneme, chceme vyvrtat otvor pro hmoždinku a ozve se rána. V ideálním případě pak jen ´vypadne jistič´ a ve zdi nám přibude o jednu rozvodnou krabici navíc. A to jen proto, abychom spojili porušený kabel. V horším případě poškodíme i vrtačku, nebo musíme odsekat několi dlaždic, které již neseženeme.
Dojde-li k haváriím či úrazům a bude zjištěno, že vaše instalace byly vedené vadně a svépomocí, padne veškerá zodpovědnost právě na vás.
Pokud použijete takzvané proudové chrániče, stavba se vám sice prodraží, ale dostanete-li ´ránu,´ téměř ji ani neucítíte. Podle nových norem by těmito chrániči navíc měla být chráněna každá zásuvka jak v novostavbách, tak rekonstruovaných domech. Nový proudový chránič sice stojí cca 800,- až 1.500,- Kč. Zdraví a životy však určitě stojí víc. Přitom budete ve svém proudových chráničů potřebovat prakticky jen několik (nikoli ke každé zásuvce jeden).
Od roku 1994 se proudové chrániče musely u novostaveb a při rekonstrukcích instalovat na zásuvkové okruhy v koupelnách a na zahradě. Tehdy jsme si vystačili s jedním až dvěma chrániči. Dnes však už musíme v domácnosti chránit všechny zásuvkové obvody. Chrániče nám odborníci nainstalují buďto do skříní s jističi, nebo lze použít i speciální zásuvky, které už v sobě mají tyto chrániče zabudované.
Pokud by v našem rekonstruovaném domě či novostavbě chrániče chyběly, padla by při zranění nebo úmrtí následkem elektrického proudu zodpovědnost na revizního technika, který instalace schvaloval. Nežádejte tedy revizní techniky, aby vám schválili zfušované rozvody, riskovali by totiž vězení a z logických důvodů to neudělají. Vy sami byste přitom byli za hlupáky.
Nová norma nám nedefinuje, kolik chráničů musíme v domě mít. Čistě teoreticky by mohl stačit i jeden pro všechny rozvody. Citlivý chránič by nám však třeba při bouřce mohl vypnout proud v celém domě. Své spotřebiče bychom pak mohli používat až po zásahu odborníka, třeba až za den nebo dva. Odborník by pak navíc musel kontrolovat celou instalaci. Proto je rozvody vhodné rozdělit na větší počet okruhů, kdy každý z nich má svůj chránič. Minimálně pak potřebujeme chrániče 2 až 3. Čím však více, tím lépe.
A nová norma počítá se vším, třeba i mrazákem, proto se chránič nedoporučuje na ty okruhy, kde je mrazák připojen. Po návratu z dovolené bychom mohli přijít úplně o všechny nastřádané a zmrazené potraviny. Stejně tak, máme-li bezpečnost domu řízenou počítačem, mohl by nám chránič dům ´otevřít zlodějům,´ ale i požáru.
Proudové chrániče ale nepřipojíme na rozvody instalované v první polovině 90. let a dříve. Tenkrát se používaly takzvané dvoulinky, my však kvůli chrániči potřebujeme trojlinku. V takovém případě je nutné všechny instalace rekonstruovat.
Neleňte a nejprve vyhoďte příslušný jistič. Proud opět nahoďte až po zaschnutí opraveného místa. To samé platí i pro aplikaci štuků. A pozor, žádné kabely, natož s oholenými konci, by ze zdi neměly volně trčet. Časté jsou případy, kdy se kutil o takovýto nebezpečný ´předmět´ opře třeba i hlavou. Pokud totiž před omítáním zapomeneme shodit jistič, ucítíme proud v ruce nejprve jen lehkým brněním, ovšem prudký kontakt s oholenými konci drátů z nás okamžitě učiní vodič. A následná zranění mohou být i smrtelná, nebo s trvalými následky jiného charakteru.