Hady nemáte rádi. Necítíte, že byste s nimi měli cokoliv společného. A proto se jich chcete, nějak bez násilí a překračování zákonů, zbavit. Poradit, jak na to, vám můžeme. Ale líbit se vám ta rada nejspíš nebude.
Klikatící se čára na hřbetě anebo uklidňující světlé měsíčky za hlavou? A ta hlava je spíš kulovitá, anebo malinko víc trojúhelníkovitá? Ještě byste si taky k němu mohli lehnout na zem, abyste se pořádně zblízka mohli podívat, jestli má zorničky svislé anebo kulaté – jen aby vás nerafnul (to je dost špatný nápad). Ale víte co?
Na žádném z těch populárních určujících znaků - podle nichž se tu a tam dá úspěšně rozeznat zmije od užovky - opravdu moc nezáleží, pokud na svém pozemku nechcete mít žádného, ale skutečně žádného hada.
Nemusíte nutně trpět herpetofobií, panickým strachem z plazů. Prostě vám jen nemusí být příjemná představa, že někde tam venku v trávě, když se nekoukáte, se něco vlní. Netoužíte po tom zahlédnout ani v křoví mizející šupinatý ocásek, natož pak celého plaza. A pak už opravdu nezáleží na tom, jestli je to neškodná užovka obojková, poněkud kousavější ale pořád neškodná užovka hladká – anebo jestli je to jen slepýš, který vůbec není hadem, ale beznohou ještěrkou.
)
Tyhle maličkosti ze světa zoologie pro vás prostě podstatné nejsou. Na své zahradě strpíte jen hadici, nikoliv však hady. Tečka. Jestli předchozí odstavce vystihují vaše smýšlení o plazech na zahradě, čtěte ještě chvilku dál. Poradíme vám, jak se těch hadů zbavit – a vlastně po dobrém.
Ne, nebudeme vás přesvědčovat, abyste si je tam přeci jen v podnájmu nechali. Nebudeme vám ani říkat, že mít dneska na zahradě živého hada je ohromná vzácnost. Ani to, že byste si vlastně zasloužili metál – protože jste ze své zahrady dokázali vytvořit oázu života, která přitahuje i silně ohrožené druhy.
Nepokusíme se vás uklidňovat tím, že pokud jste ten nález učinili v nadmořské výšce pod 300 metrů nad mořem, je to jistojistě ničemu neškodící užovka. A nebudeme vám ani připomínat, jak nesmírně jsou ti plazi užiteční a že vám pomáhají zbavit se hlodavců, šneků a slimáků.
Kdepak, nic takového.
Už jste se prostě rozhodli, jdeme dál. Had tam je – a vy ho nechcete.
)
Odchyt je na profesionálech
Co tedy dělat? Ve skutečnosti toho s ním fyzicky zase tolik dělat nemůžete.
Proč? Slepýš křehký a užovka hladká jsou silně ohrožené druhy, užovka obojková je ohrožená, užovka stromová, užovka podplamatá a zmije obecná jsou kriticky ohrožené. Všechno jsou to zákonem chráněné druhy, požívající docela přísné ochrany.
Nesmíte ho sami chytat, ani házet ho k sousedovi přes plot. Protože byste tomu nebohému živočichovi mohli ublížit. A taky je to trestné, mohli byste vyfasovat pořádnou pokutu, v řádu jedné a více pětitisícovek. Pokud byste tu domnělou nebo skutečnou zmiji usmrtili, začínají pokuty na padesáti tisících a umí se táhnout o dost výš. S hadem se zkrátka nesmí nic stát.
)
Pokud vás opravdu tak silně jeho přítomnost deptá – řekněme, že to opravdu je zmije a hoví si na tom samém trávníku, kde venčíte batolata – můžete zavolat profesionálům, kteří povolení k odchytu a manipulaci se zvláště ohroženými živočichy mají.
Zpravidla to spadá do ranku hasičů, městské policie, záchranných stanic a zoologických zahrad, kterým jste tak nějak místně příslušní. Ti, pokud je to volání po odchytu skutečně odůvodněné, zasáhnou. A hada, který na ně jistě ochotně čekal tam, kde jste ho prve viděli, odchytí.
Jak je to s tou odůvodněností? Pokud vaše zahrada končí břehem rybníka, anebo začíná lesem – kde ty užovky anebo zmije žijí – nikdo les kácet ani rybník vypouštět nebude. Ti hadi jsou tam doma, a k vám nejspíš jen zabloudili. Netušili, že je nemáte rádi. A nestalo se to nejspíš naposledy. Jen pozor, aby ten zásah byl skutečně něčím opodstatněný, a nemuselo se do terénu zbytečně.
Aby se tu hadům nelíbilo
Jenže ani když ten had, profesionálem úspěšně odchycený, opouští v pytli váš pozemek, nemáte zdaleka vyhráno.
Jednak proto, že plazi jsou poměrně teritoriální – a také proto, že váš pozemek se už jednomu hadovi líbil. To spolu úzce souvisí. Odchyt toho jednoho hada totiž udělal místo pro dalšího. A je tedy jen otázkou času, než si vaši zahradu vyhlédne nějaký další a zabydlí se na ní. Znovu.
Co můžete udělat je, aby se na vaší zahradě – kde se dosud líbilo plazům – plazům líbit přestalo. To nemůžete dělat v době, kdy se tam had vyskytuje (to byste narušovali jeho biotop, a to se nesmí), ale až po tom jeho řádném odchytu.
Jak přesně na to?
)
Hadi jsou docela opatrní, a neradi se vystavují nebo pohybují někde, kde je pro ně nebezpečno. Zpravidla se vyhýbají místům, kde jsou dobře viditelní a tím pádem zranitelní. Do trávníku na nízko sesekané trávy se jim pouštět nechce. A pokud je ten pruh nízké trávy širší než pět až deset metrů, slouží už jako slušná bariéra hadího p ohybu.
Hadům moc nevoní rozsáhlé úseky dláždění a vybetonované plochy. Cítí se na nich, docela oprávněně, jako na talíři.
Hadi kolem sebe také potřebují dostatek přirozených úkrytů. Hromady tlejících větví, kupky posečené předloňské trávy, zapomenutý vyhřívaný domeček kompostu, rozpraskané kamenem vykládané zídky a členité skalky.
Když ty úkryty odstraníte – seberete tím plazům další důvod k zastávce. Zbavte se rovnou i starých pařezů, letitých sesychajících ovocných stromů. A také vodních prvků, jezírek a tůněk, které ovlažují vzduch a lákají obojživelníky, slouží jako pítka.
Chce to odstranit i úkryty uměle vytvořené. Například vyskládané staré cihly, prkna, hromady dřeva. Včetně toho nachystaného ke krbu. Obecně řečeno, odstraňte ze své zahrady také stín, a pečlivě vyklučte pásmo podél obvodu pozemku, plotu a zdí. Na závěr si pořiďte pořádné hejno slepic „na volno“, protože ty si s hady skutečně nerozumí a vypudí je odkudkoliv.
A je to, hotovo.
)
Společný máme svět
Hadovi nikdo nezkřivil nikdo ani vlásek (šupinku) na hlavě, a na vaši zahradu už nezavítá.
Obloukem se jí vyhne.
Protože na té zahradě – přehřáté a rozpálené, bez vody a vlhka, stínu, stromů a pařezů, zelených zákoutí a bujné vegetace, kamenných a dřevěných prvků a vůbec toho všeho života a krásy - se jim tu teď nelíbí. Máte dočista vyholený, vyklučený a vydlážděný pozemek, na němž ještě možná hlasitě kdákají slepice.
Že se vám tu teď taky nelíbí? Že úplně zmizel ten klid a pohoda? Není divu, vypadá to opravdu hrozně. Tu krásnou zahradu, kterou jste měli prve, to už nepřipomíná v ničem.
Takhle to chcete mít?
Takže byste se možná měli ještě jednou zamyslet, jestli vám to za takovou míru destrukce stojí. S hady totiž máme společného víc, než by se zdálo. Umí tak jako vy ocenit kvality dobré zahrady, malé přírodní oázy. Zrovna jako vy milují svůj klid, a ani oni nechtějí někomu ubližovat. V tom uspěchaném a nebezpečném světě hledají jen malý ostrůvek pohody. Soužití s nimi je velmi nenáročné, ani o nich nemusíte vědět.
Proto, abyste je vypudili, byste museli zničit to, co vám dělá radost.
Aby mohli zůstat, nemusíte udělat vůbec nic.
Hada ze zahrady vypudit lze. Ale stojí vám to za to?
Zdroj: idnes.cz, Herpetology.cz, ekolist.cz
