Jilm sibiřský (Ulmus pumila), jinak též turkestánský brest, dovede v našich podmínkách dosáhnout přírůstků 1,2 až 1,8 metru ročně. Založíme proto s jeho pomocí například rychle rostoucí živý plot, ale též získáme pěkný solitér, pokud mu najdeme vhodné místo.
Jilm sibiřský: proč se hodí pro živý plot?
- Rychlý růst: Sibiřský jilm je známý svou schopností rychle růst (cca 1,5m za 2 roky), což je ideální pro vytvoření živého plotu v krátkém čase.
- Odolnost vůči škůdcům a nemocem: Tento jilm je odolný vůči škůdcům a nemocem, což z něj činí dlouhodobě stabilní volbu pro živé ploty.
- Odolnost vůči chladu: Sibiřský jilm je velmi odolný vůči nízkým teplotám, což z něj činí vynikající volbu pro chladnější klimatické oblasti.
- Pěkný vzhled: Má atraktivní, husté a tmavě zelené listy, které tvoří pěkný a kompaktní živý plot.
- Stínění a soukromí: Díky své hustotě a výšce může sibiřský jilm efektivně blokovat pohledy a poskytovat soukromí.
- Snížení hluku: Jeho hustá struktura může pomoci tlumit hluk z okolního prostředí.
- Ochraná proti větru: Jilm působí jako efektivní větrolam a může chránit zahradu před silnými větry.
1,2 až 1,8 metru za 2 roky
Za dva roky získáme při ročním přírůstku živého plotu 1,2 až 1,8 metru oplocení vysoké až 3 metry. Sibiřský jilm přitom není vůbec náročný na pěstování. Spokojí se i s chudou půdou, a když dosáhne požadovaných rozměrů, zpomalíme jeho růst omezením zálivky. Jilmem sibiřským získáme rychle nejen oplocení, ale i stín a též zábranu před větrem (větrolam).Odolnost vůči grafióze
I cena této dřeviny je velice nízká, přitom je tento jilm snadno tvarovatelný, bezpečný (nemá trny ani není jedovatý), nekvete, čili není zdrojem pylu a alergenů, odolává grafióze (grafióza, jinak též holandská nemoc, je onemocnění postihující jilmy. Je způsobeno houbou druhu Ophiostoma novoulmi, která zamezuje protékání mízy cévami. To způsobuje postupné odumírání nejdříve větví, později celého stromu. Strom jakoby uschnul nastojato, pak z něho opadala i veškerá kůra, a zbyde jen holé dřevo. Dnes je vzácností spatřit v lese zdravý, starý, vzrostlý jilm. A pokud ano, je to vždy na místě, kde rostl zcela osamoceně mezi jinými druhy stromů. První výskyt grafiózy v Evropě byl zaznamenán v roce 1920 v Nizozemí, proto získala název holandská nemoc. Začátkem 21. století je však již tato houbová choroba na ústupu a populace jilmů stoupá.
Větrolamy, stínící a protihlukové stěny ze sibiřského jilmu
Kromě rychle rostoucích živých plotů je jilm sibiřský ideální rostlinou pro větrolamy, stínící a protihlukové stěny. Rychlost růstu můžeme snadno regulovat zálivkou, živý plot je dokonale hustý, s malými listy, opadává až pozdě na podzim a bohatě obráží časně zjara (opadavost je vlastně jedinou nevýhodou jilmu sibiřského), vzrostlého živého plotu dosáhneme již 2. rok po výsadbě, přičemž dobře roste i ve vyšších nadmořských výškách!Houba ničí houbu
Tento jilm má, stejně jako ostatní jilmy, zvláštní rozpraskanou borku. Jilmy jsou odedávna součástí přirozených lesních porostů na našem území, odkud pronikly do zámeckých zahrad a městských parků. Bohužel je již na začátku 20. století postihla epidemie grafiózy, která u nás jilmy postupně téměř vyhubila. Sice byly vyšlechtěné odolnější odrůdy, skutečnou renesanci jilmů však nakonec zajistila sama příroda. Nabídla jilmům jinou houbu, která grafiózu ničí.A navíc právě jilm sibiřský má vůči grafióze rezistenci. Tato houba byla nazvána Phomopsis oblonga (Desm.) Hoehn. Brání rozvinutí grafiózy nejen srůstáním s myceliem grafiózy, ale i odpuzováním přenašeče choroby.
Výsadba a tvarování jilmu sibiřského
Ideální čas pro výsadbu této dřeviny je v říjnu a na začátku listopadu. Zakoupené sazenice je třeba sestřihnout na výšku cca 30 cm. Do zimy pak dobře zakoření a na jaře rychle vyrazí. Roční přírůstek do výšky i do šířky je opravdu značný. Již za dva roky dosáhneme při snadno proveditelném řezu hustý plot vysoký dva metry. Snadné tvarování tohoto jilmu pak umožní popustit uzdu fantazii. Stejně dobře přitom roste v teplých oblastech jako v chladném podhůří. Pokud chceme opravdu hustý živý plot, je třeba jilm vysadit ve dvou řadách v rozestupu cca 30 cm, přičemž i jednotlivé rostliny vysadíme 30 cm od sebe. Jilmy můžeme nechat i jen volně rostoucí, zastřihávané pouze shora, aby rychle nevytvořily až příliš dlouhý stín. Pokud o něj však naopak stojíme, jak je libo. Životnost takového živého plotu je až šedesát let, navíc zdola nevyholuje, udržuje si husté větvičky i nízko nad zemí.Zdroj: www.zivyplot.cz, magazinzahrada.cz, wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com