V polovině března letošního roku se v médiích objevila zpráva, že česká jablka jdou ke dnu. Ovocnáři prý vykácejí až desetinu ploch sadů, což představuje zhruba milión stromů. České ovocnáře podle autorů článku drtí levná konkurence z Polska, které přišlo o ruský trh kvůli válce na Ukrajině. Polské výkupní ceny se v průměru pohybují na patnácti korunách. Katastrofa. Obchoďáky prý drahá česká jablka nechtějí, byť čeští ovocnáři nezdražují i přes výrazně zvýšené náklady.
Zajděte si do obchodního domu a pod 30 kg za kilogram jablka nekoupíte a to jsou ještě taková ta, no, kyselá, nedobrá, nešťavnatá, prostě odpad. Hnus. Surovina určená k výrobě lihovin. Kvalitnější jablka se pohybují mezi 40 a 60 kg za kilogram, ale stále to většinou nejsou výpěstky jakostní. A pokud narazíte na akci, kde se jablka pohybují okolo 20 korun za kilogram či méně, prchněte. Zřejmě byla původně určena pro prasata. Nedali by to ani zvířatům v ZOO.
)
Jablka, válka, levná konkurence, nenasytní obchodníci a manipulace
Na stránkách ministerstva zemědělství eagri.cz byl na konci dubna letošního roku publikován rozhovor s ministrem Nekulou nazvaný “Podíl českých jablek prodávaných v obchodních řetězcích se meziročně zvýšil, obchodní přirážky jsou ale dlouhodobě vysoké“. Zde se mimo jiné dočteme, že „…obchodní přirážka na jablkách je dlouhodobě velmi vysoká, za posledních pět let průměrně 126 procent, a rozdělení zisku mezi pěstiteli a obchodníky je tak nerovnoměrné.“ Na začátku článku je ale zmíněno, že za vše může Putinovo Rusko. Prostě a jednoduše, kdyby nebyla válka na Ukrajině, největší evropský producent jablek (Polsko produkuje cca 50 % jablek) by jablka dál vesele prodával směrem na východ a byl by klid. Čeští ovocnáři by měli trh jistý. Mimochodem, já být ovocnářem a vědět, že mě obchodník doslova sedře z kůže, načež na mně zbohatne, neprodám mu jablíčko ani jediné a budu hledat cesty, jak se své produkce zbavit smysluplněji. Zavelelo by moje vrozené “držgrešlovství“ a “kolenovrtství“. Válka neválka.
)
Navíc v tvrzení z perexu článku o zmíněných deseti procentech vykácených ploch sadů a tvrzení, že se loni meziročně zvýšil podíl českých jablek v obchodech z 54 % na 65 % (tvrdil v dubnu pan ministr), mi něco nesedí. Kdyby tomu tak bylo, nebylo by třeba kácet. A ono se zase až tak nesmyslně určitě nekácí, spíše myslím, že tu jde o hru na dotace, které pokřivují trh, a kterou je třeba medializovat.
)
Ať počítám, jak počítám, nejlepší je navštívit ovocnáře
Ať počítám, jak počítám, pokud si ke konci září zajedu pro jablka na uskladnění přímo k ovocnáři, zaplatím za samosběr zimních odrůd vhodných k uskladnění cca 10 korun za kilogram v kvalitě BIO, tedy bez postřiků. Ne, do sadu vás nepustí, to by lidé poškozovali stromky, jablka jsou již natrhaná, jen si je stejně jako v obchodním domě vyberete již sklizená a složená vedle váhy. A opatrně naskládáte do vlastních bedýnek, nikdo vám je nebude přesypávat, nebude s nimi házet, nebudou potlučená. Samosběr tedy vlastně znamená „Přijeďte si, prosím…,“ což je skvělé. A ceny také. A značení původu? To přece v takovém případě vůbec nepotřebujete, stromky rostou hned vedle a ještě se na nich něco červená, sklizeň probíhá postupně. Že vám tu něco nesedí? Mně též.
Vše si řeší tržiště, nenechte se manipulovat
Za prvé je českých jablek stále dost, za druhé si je mohu koupit za cenu levnější, než je v médiích uváděna průměrná nákupní cena jablek polských (za kolik nakupují obchodníci), za třetí i čeští ovocnáři dovedou nejen pěstovat, ale i obchodovat a dovedou jít lidem vstříc, jen je třeba si je mít kde vhodně a správně uskladnit. Tedy ta jablka, ovocnáře uskladňovat nebudeme, ti ať běhají po sadech, díky Bohu za ně. Za čtvrté je nenasytnost obchodních řetězců do nebe volající a drobní obchodníci se s tím pak už jen vezou. V akci nakoupí v obchoďáku, draze prodají v krámku. A to jsme od pěstitele úplně nejdál. A za páté politici tvrdí, jak to je či může být, prezentují čísla, grafy, analyzují, vydávají prohlášení, vlády se mění, ale ve skutečnosti se neděje vůbec nic. Jen mlácení prázdné slámy. Vše si řeší tržiště. A stát pak chce od ovocnáře výpalné, i kdyby měl zkrachovat. Nabádat obchodníky, ať nejsou nenasytní, je podobné, jako když babička zakazuje dědečkovi cigaretu k ranní kávě. Když přitvrdí, dědek se zamkne v dílně a je po cenzuře. Nakonec za babču rozhodne až vyšší moc (nemoc a smrt či jablko).
)
Nebuďte líní, pečení holubi z nebe nepadají a jablka nenosí do obchoďáků andělé
Když si chci dojít do obchodního domu pro 2 nejkrásnější jablíčka s etiketou z Anglie, Itálie či Norska, klidně dám za jedno ke svačině i 10, 15 či 20 korun a určitě to bude svačina zdravější a chutnější než třeba předražená smaženka za 40, ze které teče přepálený řepkový olej. Když si ale chci udělat zásobu na zimu, vulgárněji řečeno, zvednu zadek, pořádně vyčistím, umyji a nechám oschnout bedýnky, dojedu si za ovocnářem, doma si jablíčka roztřídím (při větším nákupu snadno na místě přehlédnu drobnější vady) a uskladním tak, abych věděl, která mám odebírat nejdříve a která nejpozději. Klíčovou otázkou je tedy, jak jablka správně uskladnit a kde.
)
Jak jablka uskladnit na zimu? Udělejte radost babičce
Předně potřebujeme na uskladnění vhodné místo. Bohužel ne každý je má k dispozici. Pokud však třeba vaše babička disponuje na chalupě vhodným sklepem, budete mít o důvod víc ji častěji navštěvovat. Navíc sklep vyklidíte, vyčistíte, vydezinfikujete vápnem a opatříte regály. Bude mít radost a sama si ráda pro jablíčko dojde, když jí již stárnoucí stromy přestávají plodit.
)
Skladovatelnost a kondice ovoce
Vždy záleží na skladovatelnosti konkrétního druhu ovoce a odrůdy. Zkušený ovocnář vám však na podzim samozřejmě prodá odrůdy zimní vhodné k uskladnění. Například Topaz, Rozela, Aneta, Durit, Goldstar, Heliodor, Kordona, Karmína, Orion, Opal, Rubinola, Rajka, Rucla, Sirius, Sonet, Svatava, Viktoria, Čistecké lahůdkové, Admirál, Blaník, Red Delicious Redcup, Alwa, Ananasová reneta, Andego, Antopa, Auksis, Banánové zimní, Bláhova reneta, Bláhovo oranžové, Bohemia, Česká pochoutka, Eliza, Dublet, Flordika, Florina červená a tak dále. Je jich spousta a většina z těchto odrůd byla vyšlechtěna v ČR. Za nic se však nemusí stydět ani odrůdy zahraniční a u nás pěstované.
)
Důležitá je při skladování jablek také kondice tohoto ovoce, jeho celistvost, nenarušená slupka, stupeň zralosti, způsob manipulace při sklizni, ukládání, doprava, mechanická odolnost (pevnost pletiv, plasticita, obsah kutikulárních vosků, porozita). Určitě kupujeme jablíčka zralá, ta nezralá vydrží déle, ale nezralost se projeví na jejich chuti a vůni. A určitě si vybíráme jablíčka, která byla utržena i se stopkou, a která prostě vypadají pěkně, nejsou nijak poškozená! Ta horší konzumujeme rychle.
Podmínky skladování, čili teplota a vlhkost vzduchu, lísky a hobliny
Základním principem dobrého skladování ovoce je utlumení jeho metabolismu, tedy zpomalení dýchání a ztráty vody, ochrana před nepříznivými vlivy a škůdci. Metabolismus ovoce přibrzdíme snížením teploty o cca 10 oC, což zpomalí dýchání 2 až 4 krát. Prostředí přitom musí být stálé – nekolísavé. Zároveň je třeba skladovací prostory dobře větrat, čímž omezíme rozvoj plísní a hnilob. Jakmile by však teplota klesla pod bod mrazu, dojde u každého druhu ovoce k nevratným změnám struktury dužniny. Prostě můžete ovoce rovnou vyhodit.
V našich zeměpisných šířkách skladujeme tuzemské ovoce při ideální teplotě vzduchu 4 oC (lze 0 až 4 oC, teplota ale nesmí klesnout pod nulu) a vzdušné vlhkosti 85% (některé zdroje uvádějí až 95%, ale neriskoval bych to), obecné rady hovoří o relativním suchu a chladu. Vezmeme-li v úvahu, že se zimní vlhkost vzduchu v bytě, má pohybovat mezi 45 a 60%, sklepních 85% odpovídá. Vyšší teploty a nižší vlhkost vzduchu ocení ovoce tropické a subtropické.
Jablka je ideální ukládat v lískách (bedýnkách) jen v jedné vrstvě, navíc pokládat na vysušené hobliny a prokládat je jimi. Vhodná je dokonce i rašelina. Takto uložené plody uskladníme. Zvolit lze i nouzová řešení, ale budou jen krátkodobá. Opravdu ty nejkrásnější kousky můžeme zabalit do ubrousků, voskovaného papíru, nebo natřít propolisem rozpuštěným v lihu.
)
Potíže s etylenem
A pozor, hnijící přezrálé ovoce urychluje hnilobu ostatních kusů, do skladovacích prostor proto nepatří. Přezrálé ovoce rychle zpracujeme, ovoce napadené hnilobou vyhodíme. Vyrobit si můžeme marmeládu a jablka můžeme také zavařit či vysušit (křížaly). A ještě další zajímavost - jablka uvolňují etylen, který urychluje zrání všeho ostatního ve svém okolí. Proto není možné skladovat jablka vedle brambor a jiných plodin. Brambory by velice rychle naklíčily. Naopak však lze etylen využít k dozrání jiného ovoce (třeba zelených banánů, nebo jablek, která byla sklizena nedozrálá), ovšem v podmínkách oddělených od zimního skladiště jablek. A třeba zrání banánů urychlíme jednoduše tak, že do košíku s banány vložíme 1 či 2 jablka. To stačí. Jakmile banány zežloutnou, jablka od nich pošleme do emigrace, jinak by banány rychle zhnědly.
Rada na závěr
Poslední rada na závěr: skladujte čerstvé jen takové množství ovoce (ale i zeleniny), které stačíte v rozumné době zkonzumovat. Do ledna až března vám na konci září zakoupená jablíčka pravděpodobně nevydrží. Ovocnáři mají dokonce k dispozici lepší skladovací podmínky a kontrolu nad plody než vy sami. A dokud nedojdou zásoby sklizených jablek, prodávají je přes zimu až do jara.
Zdroj: eagri.cz, ekolist.cz, seznamzpravy.cz, samosberlhenice.cz, zahradnictvi-spomysl.cz, ireceptar.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
